Publication details

 

Profilování genové exprese u lymfoidních malignit: Validace vybraných molekulární markerů u difúzního velkobuněčného B-lymfocytárního lymfomu (DLBCL)

Basic information
Original title:Profilování genové exprese u lymfoidních malignit: Validace vybraných molekulární markerů u difúzního velkobuněčného B-lymfocytárního lymfomu (DLBCL)
Title in English:Gene expression profiling in lymphoid malignancies: Validation of selected molecular markers in model of diffuse large B-cell lymphoma.
Authors:Marek Svoboda, Ingrid Vášová, Pavel Fabian, Lenka Radová, Jitka Berkovcová, Leoš Křen, Ondřej Slabý, Milan Navrátil, Martin Klabusay, Dana Dvořáková, Aleš Rejthar, Rudolf Nenutil
Further information
Citation:
Export BibTeX
Original language:Czech
Field:Oncology and hematology
WWW:link to a new windowhttp://www.linkos.cz/kongresy/abstrakta_vypis.php?ID=1614
Type:Article in Proceedings
Keywords:lymphoma; gene expression; DNA microarrays; prognosis; prediction

Úvod: DNA čipové analýzy nám umožňují globální pohled na genovou expresi nádoru a detekci molekulárních markerů důležitých pro diagnostiku, klasifikaci a predikci vývoje nádorového onemocnění. Pomocí DNA čipů byly identifikovány dvě základní varianty DLBCL, označené jako: "Germinal Center B-cell like DLBCL" (GCBC-like DLBCL; B-lymfocytům zárodečného centra podobný DLBCL) a "Activated B-cell like DLBCL" (ABC-like DLBCL; aktivovaným B-lymfocytům podobný DLBCL). Obě varianty DLBLC se liší jak profilem genové exprese, tak i v parametrech přežití (pětileté přežití ve skupině GCBC-like DLBCL 60% pacientů, ABC-like DLBCL 35%). Paralelně se vznikem molekulární taxonomie byly DNA čipy použity i za účelem studia biologických vlastností DLBCL, které vyústilo v identifikaci prognostických genových profilů, nebo jednotlivých genů, které by zároveň byly vhodnými kandidáty pro cílenou terapii (např. Bcl-6, PRKCB2, PRKCB2, PDE4B). Cíl: Cílem naší studie bylo: indentifikovat skupinu GCBC-like DLBCL a zjistit, zda se liší v parametrech přežití ve srovnání s ostatními případy DLBCL validovat vybrané molekulární prognostické markery, vzešlé z předchozích DNA čipových analýz Pacienti a metody: Pomocí imunohistochemie (IHC) nebo Real-Time PCR (RT-PCR) reakce jsme kvantifikovali proteinovou a/nebo genovou expresi: CD10, CD138, Bcl-2, Bcl-6, MUM1, PKC (protein kináza C)-alfa, PKC-beta, PKC-delta, PKC-gamma, survivinu a p53. Uvedené analýzy byly provedeny na souboru 46 pacientů s DLBCL. U každého pacienta byly shromážděny následující klinické parametry: věk, klinické stádium, PS, sérová hladina LDH, údaje o extranodálním postižení, IPI index, použitá primární léčba, odpověď na primární léčbu, parametry vývoje onemocnění (PFS, OS). Výsledky: Medián věku pacientů byl 59,5 roku. Klinická stadia onemocnění byla zastoupena následovně: I. 15%, II. 31%, III. 28%, IV. 24%, nespecifikovatelné 2%. Systémové "B" projevy choroby mělo 67% pacientů, sérová hladina LDH byla elevována u 52%. Extranodální postižení bylo zaznamenáno u 42% případů. PS 0 a 1 dosahovalo 69% pacientů. Třicet procent pacientů mělo hodnotu indexu IPI 3 nebo 4, 44% pacientů hodnotu 0 nebo 1. Primární léčba byla u 96% pacientů založená na aplikaci chemoterapie v režimu CHOP a 17% pacientů podstoupilo vysokodávkovanou chemoterapii s autologní transplantací periferních kmenových buněk. U 54% pacientů vedla primární léčba ke kompletní remisi choroby, naopak ve 44% případů pacienti zemřeli na progresi DLBCL. Identifikace GCBC-like DLBCL byla založena na IHC průkazu pozitivní (+) / negativní (-) exprese: A) CD10+/ Bcl-6+, nebo Bcl-6+/MUM1+/Bcl-2-/CD138-; B) CD10+ a/nebo Bcl-6+/MUM1-/CD138-. Fenotyp GCBC-like DLBCL byl v první případě (A) určen u 49% a ve druhém případě (B) u 27% pacientů. I přesto, že křivky přežití těchto pacientů vykazovaly příznivější průběh, tento jev nebyl statisticky signifikantní (A: p = 0,17; B: p = 0,15). V případě analýzy jednotlivých markerů byla s horší prognózou onemocnění (kratší OS) spjata vysoká exprese proteinů Bcl-2 (p < 0.01) a survivinu (p = 0,11), a genu PKCD(< 0,015). Pacienti s vysokou expresí proteinu Bcl-2 a/nebo survivinu měli kratší dobu do relapsu choroby i celkového přežití, než pacienti s nízkou expresí obou těchto proteinů (p < 0,075 a p < 0,02). Závěr: Translace výsledků DNA čipových analýz do běžné klinické praxe je možná, ale vzhledem k použití jiných metod, zaměřených především na kvantifikaci proteinové exprese, vyžaduje obezřetnost při jejich interpretaci. Poděkování: Práce byla podpořena granty: IGA MZČR: NR/8231/3 a výzkumným záměrem MSM 6198959216

This publication exists only in Czech language.