Habilitační řízení na MU

Habilitační řízení na MU se uskutečňují podle § 71 a 72 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a v souladu se odkaz do nového oknaSměrnicí rektora č. 4/2010 "Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem na MU" (dále jen směrnice).

Poplatky za habilitační řízení

Masarykova univerzita poplatky za habilitační řízení nevybírá. V případě některých fakult však může být vyžadován manipulační poplatek spojený spokrytím nákladů habilitačního řízení. Pro bližší informace je nutno se obrátit na konkrétní fakultu.

Zahájení habilitačního řízení

Habilitační řízení se zahajuje předložením písemného návrhu uchazeče děkanovi fakulty (u oborů uskutečňovaných fakultou), případně rektorovi MU (u oborů uskutečňovaných MU), a to prostřednictvím oddělení, které administruje habilitační či jmenovací řízení na fakultě, případně na RMU.

Náležitosti návrhu na zahájení habilitačního řízení

K návrhu na zahájení habilitačního řízení (odkaz do nového oknaPříloha 14 směrnice) uchazeč přikládá následující doklady o vědecké nebo umělecké kvalifikaci uchazeče:

  • strukturovaný životopis (nejlépe dle struktury životopisů v IS MU)
  • úředně ověřené kopie dokladů o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech (úředním ověřením se rozumí buď notářské či matriční ověření, nebo konstatování pověřeného pracovníka oddělení administrujícího habilitační a jmenovací řízení, že kopie souhlasí s originálem, stvrzené úředním razítkem a podpisem tohoto pracovníka),
  • doklady osvědčující pedagogickou praxi (podle odst. 5 čl. 4 směrnice, tzv. Příloha 1),
  • odbornou charakteristiku vědecké nebo umělecké činnosti a dosažených výsledků (podle odst. 6 čl. 4 směrnice; dodává se pouze v případě požadavku příslušné vědecké rady nebo z vlastního rozhodnutí uchazeče),
  • seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací (podle odst. 7 čl. 4 směrnice, tzv. Příloha 2),
  • seznam ohlasů na práce uvedené vseznamu vědeckých, odborných nebo uměleckých prací (tzv. Příloha 4),
  • seznam absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží (podle odst. 8 čl. 4 směrnice),
  • další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci (podle odst. 9 čl. 4 směrnice, tzv. Příloha 5),
  • souhrnnou informaci o vědeckých, odborných nebo uměleckých pracích uchazeče a souhrnnou informaci o ohlasech na ně (tabulka podle odst. 10 čl. 4 směrnice, tzv. Příloha 3),
  • habilitační práci podle odst. 11 čl. 4 směrnice (dle písm. a) a b) ve čtverém vyhotovení a v elektronické verzi; dle písm. c) ve čtverém vyhotovení; u habilitačních prací dle písm.d) uchazeč přikládá informaci, která dílo či výkon identifikuje).

Průběh habilitačního řízení

Průběh habilitačního řízení, složení a jmenování habilitačních komisí a oponentů se řídí § 72 zákona o vysokých školách.

Nedojde-li k zastavení řízení z důvodů neodstranění formálních nedostatků návrhu na zahájení řízení (čl. 3 odst. 5 směrnice), předkládá návrh děkan, resp. rektor vědecké radě fakulty, resp. vědecké radě MU spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise (z níž nejméně tři členové jsou odborníci z jiného pracoviště než MU).

Habilitační komise se usnáší na ustanovení tří oponentů (z nichž nejméně dva jsou odborníci z jiného pracoviště než MU), kteří vypracují písemné posudky, v nichž zhodnotí odbornou úroveň habilitační práce. Uchazeč má právo být seznámen s posudky oponentů nejméně dva týdny před veřejným zasedáním vědecké rady, na němž bude práce obhajována.

Součástí habilitačního řízení je přednáška uchazeče pro odbornou veřejnost. Její téma stanoví habilitační komise výběrem ze tří témat navržených uchazečem. Přednášky se účastní jako hodnotitelé nejméně tři pověření členové habilitační komise, kteří předloží komisi písemné hodnocení přednášky.

Na základě posouzení písemných materiálů uchazeče, posudků oponentů a písemného hodnocení přednášky pro odbornou veřejnost zhodnotí habilitační komise vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče, jeho pedagogickou způsobilost a úroveň jeho habilitační práce a usnáší se tajným hlasováním na návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem.

Návrh na jmenování docentem předkládá předseda habilitační komise nebo jím pověřený člen příslušné vědecké radě. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, předkládá její předseda nebo jím pověřený člen příslušné vědecké radě návrh na zastavení řízení. Na návrhu na zastavení řízení se vědecká rada usnáší většinou hlasů všech svých členů. Není-li návrh přijat, habilitační řízení pokračuje.

Habilitační přednáška uchazeče a obhajoba jeho habilitační práce (§ 72 odst. 9 zákona o vysokých školách) se konají na veřejném zasedání vědecké rady. Součástí jednání je rozprava, v níž má uchazeč možnost obhajovat svou habilitační práci, vyjádřit se k posudkům oponentů a komentovat svou vědeckou nebo uměleckou a pedagogickou činnost. Téma habilitační přednášky určí uchazeč tak, aby zahrnovalo charakteristiku problematiky daného vědního oboru a vlastní odborné výsledky uchazeče.

Nejpozději pět pracovních dnů před zasedáním vědecké rady fakulty (resp. vědecké rady MU) může uchazeč doplnit návrh údaji aktualizujícími doklady o jeho vědecké nebo umělecké kvalifikaci podle čl. 4 odst. 1 písm. a) až i) směrnice.

Vlastní průběh jednání vědecké rady ve věci návrhu na jmenování docentem je dán pravidly přijatými danou vědeckou radou, přičemž členové habilitační komise a oponenti se mohou účastnit i neveřejných částí jednání. V závěru jednání se vědecká rada usnáší většinou hlasů všech svých členů na návrhu, zda má být uchazeč jmenován docentem. Další postup se řídí ustanoveními § 72 odst. 10 až 14 zákona o vysokých školách.

Další informace: