Výzkum potvrdil negativní vliv kouření rodičů na zdraví jejich dětí
Negativní vliv kouření rodičů na zdraví jejich potomků potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie ELSPAC, na které se v uplynulých dvaceti letech podílelo Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V České republice bylo sledováno více než 5 000 párů a jejich potomků, a to v Brně a na Znojemsku. Studie prokázala, že zdraví dětí negativně ovlivňuje nejen to, když děti vyrůstají v rodině kuřáků, ale i kouření budoucích matek v době jejich těhotenství, a dokonce i kouření otců před početím.
Výsledky studie potvrdily, že kouření těhotných nepříznivě ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu. Průměrná hmotnost novorozenců u žen, které kouřily i v těhotenství, byla v průměru o 107 g nižší, průměrná délka o 1,3 cm kratší, obvod hlavy byl průměrně o 0,2 cm menší než u nekuřaček. Kuřačky mnohem častěji udávaly větší obavy a neklid při začátku porodních bolestí i po návratu z porodnice, kdy se také častěji bezdůvodně rozčilovaly a pociťovaly vnitřní napětí.
Na zdraví novorozenců se negativně podílí i kouření otců. U dětí, které počali kouřící otcové, se objevil statisticky významně vyšší počet vrozených vad. Tyto děti měly i vyšší riziko, že se u nich objeví nádorové onemocnění (dáno ovlivněním DNA ve spermatu látkami v cigaretovém kouři).
K vyšší nemocnosti novorozenců a kojenců významně přispívá kouření matek po porodu. Matky, které kouřily půl roku po porodu, častěji uváděly závažnější zdravotní potíže, resp. téměř stálou nemocnost u svých dětí. „Děti kuřaček měly významně zvýšenou frekvenci všech sledovaných znaků poškození respiračního ústrojí, včetně zánětů středouší. V prvním půlroce života bylo hospitalizováno téměř dvakrát více dětí kouřících matek než nekuřaček,“ řekl Lubomír Kukla, vedoucí Výzkumného pracoviště preventivní a sociální pediatrie Lékařské fakulty MU. Mléko kouřících (kojících) matek navíc obsahovalo až třikrát více toxických látek než mléko nekuřaček.
U dětí vystavených kouření před nebo po narození studie prokázala častější poruchy chování než u dětí nekuřáků. V předškolním věku těchto dětí se častěji objevovala hyperaktivita, impulzivnost, neposlušnost, poruchy pozornosti a agresivita. U sedmiletých pak vědci evidovali častější poruchy chování a rozvoj poruchy pozornosti s hyperaktivitou.
Do studie se v Brně zapojilo 3 645 těhotných žen, z nichž v období do otěhotnění kouřilo 42 % zkoumaných, přičemž 9 % vykouřilo víc než krabičku denně. Po zjištění těhotenství přestala kouřit polovina ze zkoumaných, téměř čtvrtina kuřaček během těhotenství kouřit nepřestala a 5 % žen vykouřilo více než krabičku denně i během těhotenství.