Výzkum: Mladí lidé stále častěji odkládají překročení prahu dospělosti

• 12. března 2013

---

Změny v chování mladých lidí, kteří stále častěji odkládají zásadní životní rozhodnutí a déle setrvávají v roli dospívajících, má popsat rozsáhlý výzkum odborníků Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU). Podle prvních výsledků mladí lidé například mnohem častěji a déle bydlí současně na více místech a své příjmy skládají z více různých zdrojů. Výzkum pod názvem Cesty do dospělosti, který realizuje Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU, odstartoval loni v létě a bude pokračovat až do roku 2016.

Vědci se zaměřili na fenomén tzv. „vynořující se dospělosti“, který se stále častěji projevuje u věkové skupiny 18 - 25 let. Podle zákona jsou to už dospělí lidé, mnozí vydělávají a žijí s partnerem, přesto se jako dospělí často necítí. „Chceme zjistit, jak, kdy a proč začínají přijímat dlouhodobější závazky v oblasti povolání, studia, partnerství nebo rodičovství a jaké mají životní cíle. Bude nás zajímat, jak u nich vypadá proces nabývání samostatnosti v různých oblastech života,“ řekl vedoucí Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny FSS MU Petr Macek.

Analýza výsledků prvního šetření, do kterého se zapojilo 1370 respondentů, například ukázala, že své příjmy skládají z několika vzájemně se doplňujících zdrojů. Část prostředků získávají od rodičů, z brigád, formou stipendií, ale i z příležitostných prací. Současně mnozí bydlí na více místech zároveň: u rodičů, v bytě partnera, s kamarády v podnájmu. „Dříve bychom to mohli nazvat jako stav „než se usadí“. Dnes však musíme zvažovat, zda se nejedná o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl,“ uvedl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek.

Tým odborníků z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny chce postupně získat odpovědi od tří tisíc respondentů. Mladé lidi, kteří se do výzkumu zapojí, budou vědci jednou za tři až čtyři měsíce žádat o vyplnění on-line dotazníků. Účastníky výzkumu oslovují prostřednictvím středních a vysokých škol, ale i firem a také úřadů práce. „Rozhodli jsme se využít i sociální sítě a vytvořili jsme i tzv. událost na Facebooku,“ doplnila další členka týmu Lenka Lacinová s tím, že zapojení nových respondentů do výzkumu je stále možné.