Informace o publikaci

Autonomní nervový systém, metabolický syndrom a pohybová aktivita

Logo poskytovatele
Autoři

STEJSKAL Pavel

Rok publikování 2014
Druh Vyžádané přednášky
Fakulta / Pracoviště MU

Fakulta sportovních studií

Citace
Popis S metabolickým syndromem je spojeno porušení rovnováhy autonomního nervového systému charakterizované převahou sympatiku nad parasympatikem. Tato nerovnováha přispívá ke vzniku hypertenze, obezity, insulinové rezistence, diabetes mellitus 2. typu nebo dyslipoproteinémie, vede k předčasnému stárnutí a může být rozhodující obecnou příčinou zvýšené morbidity a mortality. Model autonomní nerovnováhy může poskytnout sjednocující rámec pomocí kterého lze sledovat dopad jednotlivých rizikových faktorů na kardiovaskulární onemocnění. Ke zhodnocení autonomní nerovnováhy lze velmi dobře použít spektrální analýzu variability srdeční frekvence (HRV). U osob s metabolickým syndromem nacházíme výrazně redukovanou HRV a redukce komplexních ukazatelů spektrální analýzy HRV je často spojená s jednotlivými rizikovými faktory metabolického syndromu. Redukovaná HRV také předchází vzniku těchto rizikových faktorů; naopak pokles rizikového profilu je spojený se zvýšením HRV. Pravidelná pohybová aktivita odpovídající intenzity zvyšuje aktivitu autonomního nervového systému a posunuje autonomní řízení srdce směrem k vagové dominanci. Proto je pohybová aktivita velmi cenným strategickým prostředkem, který dokáže působit proti redukci kardiální autonomní aktivity spojené s různými chronickými nemocemi. Vztah mezi modifikovatelnými rizikovými faktory a ukazateli autonomních funkcí poskytuje možnost posouzení vlivu pohybové intervence na zlepšení zdravotního stavu pacientů s metabolickým syndromem. Na jednotlivé komponenty metabolického syndromu má největší pozitivníS metabolickým syndromem je spojeno porušení rovnováhy autonomního nervového systému charakterizované převahou sympatiku nad parasympatikem. Tato nerovnováha přispívá ke vzniku hypertenze, obezity, insulinové rezistence, diabetes mellitus 2. typu nebo dyslipoproteinémie, vede k předčasnému stárnutí a může být rozhodující obecnou příčinou zvýšené morbidity a mortality.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info