Publication details

 

"Když jí otřu obličej, tak je to modlitba"

Basic information
Original title:"Když jí otřu obličej, tak je to modlitba"
Title in English:"When I wipe her face, it’s prayer"
Authors:Petra Závorková, Roman Vido
Further information
Citation:ZÁVORKOVÁ, Petra a Roman VIDO. "Když jí otřu obličej, tak je to modlitba". Biograf - časopis pro kvalitativní výzkum, Praha, 2011, roč. 52-53, Prosinec, s. 3-40. ISSN 1211-5770.Export BibTeX
@article{945575,
author = {Závorková, Petra and Vido, Roman},
article_location = {Praha},
article_number = {Prosinec},
keywords = {hospice; death; dying; spirituality; Christianity; meaning},
language = {cze},
issn = {1211-5770},
journal = {Biograf - časopis pro kvalitativní výzkum},
title = {"Když jí otřu obličej, tak je to modlitba"},
url = {http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v5301},
volume = {52-53},
year = {2011}
}
Original language:Czech
Field:Sociology, demography
WWW:link to a new windowhttp://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v5301
Type:Article in Periodical
Keywords:hospice; death; dying; spirituality; Christianity; meaning

Spiritualita hraje významnou roli jak v práci tak v osobním životě lidí z personálu hospice. Je přítomná při jejich rozhodování o práci v hospici, při chápání jejich vlastní role v hospici i ve vnímání smrti a umírání, v hospici všudypřítomných. Dovoluje jedinci pohlížet na smrt a umírání jako na něco, co neohrožuje jeho pohled na svět. Spiritualita je nejčastěji reprezentována křesťanskou vírou, která je vědomě volená a aktivně udržovaná. Ačkoliv jsou práce v hospici a impuls k této práci často chápány jako naplňování role předepsané vlastním symbolickým univerzem, neměli bychom na ně pohlížet jako na výraz náboženství v modu "života-jako" (Heelas, Woodhead). Spiritualitu personálu hospice naopak charakterizuje reflexivita, holistická orientace a neustálé přetváření transcendentního univerza. Jeho spiritualita se neprojevuje pouze v myšlení, ale také ve významech, které si pracující v hospici spojují se svou prací, a v komunikaci se svými pacienty.

Spirituality plays an important role in work as well as in personal lives of the hospice personnel. It is present in the decision to work in a hospice, in the understanding of one’s role in a hospice and in perception of death and dying that are omnipresent in a hospice. It allows one to see death and dying as not threatening their view of the world. Spirituality is most often represented by Christian faith, one which is intentionally chosen and actively sustained. Although work in a hospice and the impulse to do this work are often understood as fulfillment of the role prescribed by one’s symbolical universe, it should not be seen as life-as religion (Heelas, Woodhead). Spirituality of the hospice personnel is, on the contrary, characterized by reflexivity, holistic orientation and permanent re-creation of transcendent universe. Their spirituality does not manifest itself only in their thoughts but also in the meanings they associate with their work and in their communication with patients.