Medailon T.G. Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937)

Životopis

T. G. Masaryk (portrét)T. G. Masaryk

Masarykova univerzita je od svého vzniku spojena se jménem Tomáš Garrigue Masaryk, k jehož osobě, demokratickým a mravním zásadám, přínosu v oblastech politiky, filozofie a sociologie cítí dodnes český národ respekt a úctu. Jeden z nejvýznamnějších Čechů naší historie, státník, politik, filozof a sociolog Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v jihomoravském městě Hodonín 7. 3. 1850. Otec byl uherský Slovák, sloužící ve dvoře císařského panství, matka, rodem Terezie Kropáčková, pocházela z tehdy poněmčených Hustopečí. Již na základní škole se záhy projevil talent a inteligence, které Masaryka přivedly na německé gymnázium v Brně.

Kromě hlubšího teoretického poznání získávaného převážně studiem literatury, otevíraly se před Masarykem v té době další dosud nepoznané obzory. Právě v národnostně smíšeném Brně si mladý Masaryk poprvé zřetelně uvědomil svoji národní identitu. Roku 1881 vychází jeho první dílo Sebevražda, Masarykova habilitační práce na Vídeňské univerzitě, kde studoval v letech 1872-1876 a na závěr studia získal titul doktora filozofie. Na univerzitě ve Vídni Masaryk přednášel sedm semestrů jako soukromý docent.

Do politiky vstoupil Masaryk v roce 1889. Jeho trvalý a hluboký zájem o slovanskou otázku vyústil ve studijní cesty do Ruska. Po vypuknutí 1. světové války odjel do zahraničí, odkud řídil úsilí Čechů a Slováků o založení samostatného Československa. V únoru 1916 se stal v exilu předsedou Národní rady československé, kterou založil společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem. V roce 1918 byl zvolen prvním prezidentem nové Československé republiky, společného státu Čechů a Slováků; v této funkci působil až do roku 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval. Zemřel po krátké nemoci 14. 9. 1937 v Lánech.

TGM a Masarykova univerzita

S Masarykovou univerzitou byl spojen už před jejím založením v roce 1919. Při své vědecké a politické práci věnoval systematickou pozornost problematice českých vysokých škol. Jako profesor české univerzity v Praze stál v čele snah o zřízení druhé české univerzity, již v roce 1885 poukázal na stránkách Athenea na potřebu konkurence v rámci české vysokoškolské komunity. V roce 1891 předložil Masaryk v poslanecké sněmovně návrh na zřízení druhé české univerzity na Moravě a věnoval se tomuto problému v dalších letech ve svých statích. V prostředí rakousko-uherské monarchie, ne právě nakloněné růstu české inteligence, se myšlenky druhé české univerzity v dalších letech ujímaly především vědecké a kulturní kruhy, studenti a vysokoškolská inteligence, byly pořádány manifestační schůze a petiční akce. A tak mohl Masaryk v červnu 1912 předložit v poslanecké sněmovně na sedm tisíc petic, v nichž se české obce a města vyslovovaly pro urychlené zřízení české univerzity v Brně. V roce 1919 již jako prezident Československé republiky podepsal Zákon č. 50, kterým byla zřízena druhá česká univerzita v Brně se čtyřmi zakládajícími fakultami. Jméno dostala po svém zakladateli, pro něhož se boj o českou univerzitu stal jedním z velkých témat jeho života. Masarykova univerzita se i dnes hlásí k jeho myšlenkovému a politickému odkazu.

První návštěva prezidenta T. G. Masaryka na univerzitě se uskutečnila v roce 1924 a druhá u příležitosti položení základního kamene k budově Právnické fakulty v červnu 1928.

Slavnostní předání rektorského řetězu s medailí prezidentem T. G. Masarykem tehdejšímu rektoru univerzity Janu Krejčímu v srpnu 1935 při audienci v Lánech. Rektorský řetěz vytvořil Otakar Španiel ve spolupráci se sochařem Jaroslavem Bendou.