Informace o publikaci
Princip netrestání obětí obchodování s lidmi
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2016 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Dny práva 2015 |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | http://www.dnyprava.cz/dokumenty/34676 |
Obor | Právní vědy |
Klíčová slova | non-punishment principle victim trafficking in human beings |
Popis | Princip netrestání obětí obchodování s lidmi je jedním ze stěžejních instrumentů, jak se vypořádat s fenoménem obchodování s lidmi. Je běžné, že oběti této kriminality jsou v průběhu doby, kdy jsou obchodovány, nuceny k páchání určité kriminality (obvykle falšování dokladů, pěstování konopí atd.), za kterou jsou pak ještě trestně postihovány. Aktuálně se Česká republika chystá přistoupit k základnímu dokumentu v boji proti obchodování s lidmi, kterým je Úmluva Rady Evropy o opatřeních v boji proti obchodování s lidmi, kde její čl. 26 operuje s principem netrestání obětí. Tato Úmluva z roku 2005 však není jediným instrumentem mezinárodního práva, který se netrestáním, resp. nestíhatelností obětí zabývá – dalším takovým nástrojem je čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU, který operuje i s možností implementace zákazu tretsního stíhání obětí. K tématu okolností vylučujících protiprávnost má tento příspěvek následující vazbu. V České republice lze zaznamenat názory odborníků, kteří argumentují tím, že veškeré závazky vůči České republice jsou v tomto ohledu splněny, neboť v rámci institutů krajní nouze, příp. nutné obrany lze oběti vyvinit. Článek by se tedy zabýval i argumentací, který tyto názory vyvrací, a to jak z pohledu hledisek juristických, tak i z pohledu účelu zmíněných mezinárodních závazků, neboť zmíněné závazky nejsou pojmuty jako self-executing, a tudíž konkrétní jedinec se jich přímo domáhat nemůže. |