Informace o publikaci
Analýza nových forem doxorubicinu se sníženou toxicitou
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | Doxorubicin, antracyklinové cytostatikum patří k široce užívaným léčivům. K hlavním nežádoucím účinkům tohoto cytostatika patří výrazná kardiotoxicita. Novější antracykliny, jako je epirubicin, jsou více lipofilní a tedy zdánlivě méně toxické, nicméně riziko kardiomyopatie se u těchto forem nesnižuje. Důležité je proto hledat mechanismy, jak tuto toxicitu snížit. Cílem práce je popis toxicity modifikovaných forem doxorubicinu na prostatické nádorové buňky a jejich porovnání s doxorubucinem a epirubicinem. Byly zvoleny modifikace pomocí: lipozomu a apoferitinu. Toxicita doxorubicinu byla testována na modelu prostatických buněčných liniích. PNTlA, odvozenou od nenádorové prostatické tkáně a tři linie odvozené z nádorových ložisek (22RV1, PC-3 a LNCaP). Pro stanovení cytotoxicity byl použit klasický MTI test a real-time monitoring proliferace xCELLigence systém (RT). Testované formy doxorubicinů byly k buňkám přidány při 80% konftuenci, MTI test byl vyhodnocen po 48 hodinách. Měření proběhlo v duplikátech, t-test byl použit ke statistickému zhodnocení s p < 0.05. Lipozomální modifikace doxorubicinu redukují toxicitu doxorubicinu přibližně šestinásobně, apoferitinová modifikace pětinásobně (p < 0.01). Modifikované formy doxorubicinu působí průměrně 1.72-násobně toxičtěji na nádorové buňky (oproti nenádorovým), p < 0.05. Nejvýraznější cytotoxický efekt byl pozorován na nádorové linie 22Rv1 (dle MTT), resp. PC-3 (dle RT). Rozdíl v IC-50 u této linie mezi MTI a RT je zapříčiněn mutací p53 a bude předmětem dalšího zkoumání. |