Informace o publikaci
Konzervační látky přípravků farmaceutických a kosmetických z dermatoalergologického pohledu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Česká dermatovenerologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Dermatovenerologie |
| Klíčová slova | contact eczema; contact sensibilisation; preservatives |
| Popis | Konzervace zevních léků i široce užívané kosmetiky je velmi obtížný problém zahrnující aspekty fyzikálně-chemické, biologickotoxikologické a dermatologické. S nežádoucími účinky konzervačních látek ve smyslu iritace a kontaktní senzibilizace se setkáváme zejména u pacientů s poškozenými bariérovými funkcemi kůže, tedy zejména u ekzematikú, u pacientů s chronickou venózní insuficiencí provázenou ulceracemi či stasis derma-titidou, rozaceiformními dermatózami obličeje či na senilně atrofické kůži. Je proto nezbytné výběru vhodných konzervačních látek v zevních lécích i v přípravcích kosmetických věnovat patřičnou pozornost. Využívány jsou stále parabeny, které mají nízký senzibilizační potenciál (frekvence senzibilizace v ČR v roce 2013 (0,8 %), dále konzervanty uvolňující formaldehyd, tj. Quaternium 15 (1,2 %}, bronopol(0,6%), diazolidinylurea(0,2%), imidazolidinylurea (0,3 %), DMDM-hydantoin (0,3 %), výjimečně i sám formaldehyd. Narůstá senzibilizova-ných na směs izotiazolinových derivátů chlormetylizotiazolinon a metylizotia-zolinon (5,5 %). Z dalších konzervačních látek je využíván dále benzalkoniumchlorid, fenoxyeta-nol, chloracetamid, chlorokresol, kyselina sorbová, triklosan, jodpropinylbutylkarbamát, benzylalkohol, výjimečně glutaraldehyd, z látek antioxidačních mají konzervační účinek také galáty, butylhydroxianizol a butylhydroxitoluen. Jejich senzibilizační potenciál je nízký, i když s možností kontaktní senzibilizace je nutno počítat. |