Řád kvality studijních programů Masarykovy univerzity
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), pod čj. MSMT-6301/2024-2 Řád kvality studijních programů Masarykovy univerzity ke dni podpisu registrace.
Mgr. Karolína Gondková
ředitelka odboru vysokých škol
(ve znění účinném od 1. května 2024)
Verze pro tisk a předchozí verze
(dříve „Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity“)
Část první
Základní ustanovení
Článek 1
Základní ustanovení
Řád kvality studijních programů Masarykovy univerzity (dále jen „Řád“) je vnitřním předpisem Masarykovy univerzity (dále jen „MU“) podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), který na základě nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství (dále jen „nařízení o standardech“) stanoví podrobnosti zajišťování kvality studijních programů na MU.
Článek 2
Principy zajišťování kvality studijních programů
Zajišťování kvality studijních programů je založeno na principech:
a) stálého zlepšování vzdělávacích činností MU a dosahování trvale udržitelných vynikajících výsledků, které jsou v souladu s veřejným zájmem a zájmy zúčastněných stran;
b) aktivního zapojení studentů, zaměstnavatelů a dalších partnerů do přípravy, uskutečňování a hodnocení studijních programů;
c) otevřené diskuse o kvalitě vzdělávání v univerzitní obci MU.
Část druhá
Studijní program a studijní předmět
Článek 3
Studijní program
(1) Oprávnění uskutečňovat studijní program vyplývá:
a) ze schválení studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení MU (dále jen „RVH“) na základě institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání, nebo
b) z akreditace studijního programu udělené Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství (dále jen „NAÚ“).
(2) Nositelem oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „nositel oprávnění“) je fakulta. Společně s nositelem oprávnění se může podílet na uskutečňování studijního programu:
a) jiná fakulta MU;
b) vysokoškolský ústav MU;
c) jiná vysoká škola;
d) jiná právnická osoba.
(3) Seznam studijních programů, které MU uskutečňuje, včetně jejich charakteristiky zveřejňuje MU ve veřejné části svých internetových stránek.
(4) Studium ve studijním programu se uskutečňuje na základě studijního plánu. Pravidla pro vytváření studijních programů a studijních plánů stanoví předpis MU.
Článek 4
Charakteristika studijního programu
(1) Základním dokumentem o studijním programu je charakteristika studijního programu; je zpracována v českém a anglickém jazyce a případně v dalších jazycích, v nichž je studijní program uskutečňován.
(2) Obsah charakteristiky studijního programu vychází z oprávnění uskutečňovat studijní program; nebylo-li studijnímu programu uděleno oprávnění, vychází ze záměru vzniku studijního programu.
(3) Součástí charakteristiky studijního programu je:
a) název studijního programu a jeho kód;
b) typ studijního programu, v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu i jeho profil;
c) forma studia a jazyk, v němž je studijní program uskutečňován;
d) doba, na kterou je uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program nebo na kterou je udělena akreditace studijního programu;
e) nositel oprávnění a další subjekty nebo součásti MU podílející se na uskutečňování studijního programu;
f) garant studijního programu a složení programové rady, v případě doktorských studijních programů složení oborové rady;
g) cíle studia, specifikující obsahové zaměření studijního programu a jeho místo v kontextu příslušného oboru, vymezení jeho hodnot a poslání;
h) profil absolventa, který zahrnuje:
- předpokládané výstupy z učení představující konkrétní znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti získané studiem;
- charakteristiku profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a charakteristiku odvětví či zaměstnavatelů, u nichž bude moci uplatnit své vzdělání.
i) udělovaný akademický titul;
j) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení;
k) standardní doba studia;
l) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe v bakalářském nebo magisterském studijním programu;
m) pravidla a podmínky pro vytváření individuálních studijních plánů v doktorském studijním programu;
n) v případě bakalářských a magisterských studijních programů studijní plán nebo více studijních plánů vymezujících:
- povinné předměty, povinně volitelné předměty, volitelné předměty, předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu studijního programu, součásti státních zkoušek;
- časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků;
o) v případě doktorských studijních programů studijní plán nebo více studijních plánů vymezujících studijní povinnosti a výzkumné aktivity;
p) informace o tom, zda je studijní program zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání;
q) oblast nebo oblasti vzdělávání, do kterých studijní program náleží, a jejich procentní podíl ve studijním programu;
r) návaznost na další studijní programy v téže nebo příbuzné oblasti vzdělávání.
Článek 5
Studijní předmět
(1) Studijní předmět je:
a) povinný, pokud je jeho absolvování podmínkou řádného ukončení studia;
b) povinně volitelný, pokud je součástí povinného bloku. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je absolvování minimálního počtu předmětů, případně získání minimálního počtu kreditů, podmínkou řádného ukončení studia; nebo
c) volitelný.
(2) Předmětem profilujícího základu je povinný nebo povinně volitelný předmět, jehož výstupy z učení jsou profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů studijního programu, které odpovídají výstupům z učení studijního programu a jsou ověřovány státní zkouškou.
(3) Základním teoretickým předmětem profilujícího základu je předmět profilujícího základu, jehož výstupy z učení obsahují teoretické a metodologické základy příslušné oblasti vzdělávání.
(4) Součástí charakteristiky každého studijního předmětu je:
a) název studijního předmětu a kód;
b) vyučovací jazyk;
c) rozsah studijní zátěže předmětu vyjádřený v kreditech;
d) pracoviště, na kterém je předmět uskutečňován;
e) garant a vyučující předmětu;
f) cíle studia předmětu;
g) výstupy z učení předmětu;
h) osnova jako seznam vyučovaných, tematicky vymezených oblastí;
i) povinná nebo doporučená odborná studijní literatura;
j) forma výuky;
k) výukové metody;
l) způsob ukončení předmětu;
m) metody hodnocení;
n) zvláštní podmínky, studijní opory a další informace pro distanční a kombinovanou formu výuky.
(5) Charakteristika studijního předmětu podle odstavce 4 je evidována v Informačním systému MU (dále jen „IS MU“) ve vyučovacím jazyce a dále v jazyce českém nebo anglickém.
(6) Seznam studijních předmětů včetně charakteristiky se zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek MU.
Část třetí
Pravomoci a povinnosti osob a orgánů v procesech zajišťování kvality studijních programů
Článek 6
Garant studijního programu
(1) Garanta studijního programu jmenuje děkan po schválení vědeckou radou fakulty, která je nositelem oprávnění (dále jen „VR fakulty“). Návrh na schválení záměru jmenovat garanta studijního programu podle věty první obsahuje odůvodnění shrnující odborné a organizační předpoklady kandidáta pro výkon funkce garanta a další skutečnosti rozhodné pro naplnění požadavků zákona, nařízení o standardech a předpisů MU.
(2) Pro změnu garanta studijního programu se obdobně použije odstavec 1; takovou změnu oznámí děkan RVH do třiceti dnů od jmenování garanta studijního programu.
(3) Garanta studijního programu může děkan odvolat na základě předchozího souhlasu VR fakulty. Tohoto souhlasu není třeba, je-li garant odvolán na vlastní žádost nebo proto, že nesplňuje požadavky zákona, nařízení o standardech nebo předpisů MU; v takovém případě děkan o odvolání neprodleně informuje VR fakulty. Současně s odvoláním garanta studijního programu děkan postupuje podle odstavce 2.
(4) Funkce garanta studijního programu je neslučitelná s funkcí rektora a děkana; to neplatí, jestliže jinak studijní program nelze uskutečňovat.
(5) V procesech zajišťování kvality garant studijního programu nebo navržený garant
připravovaného studijního programu zejména:
a) zajišťuje přípravu návrhu vzniku studijního programu, jeho rozšíření, změny nebo prodloužení (čl. 14 až 17);
b) zajišťuje dokumentaci k vnitřnímu hodnocení studijního programu a dohlíží na naplňování cílů vyplývajících z plánu rozvoje studijního programu (čl. 13);
c) zajišťuje zpracování charakteristiky studijního programu (čl. 4);
d) dohlíží na plnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU;
e) průběžně sleduje aktuální vývoj ve svém oboru a oblasti vzdělávání, dbá o využívání nejnovějších poznatků ke zkvalitnění obsahu i způsobu výuky a v návaznosti na to zpracovává návrhy změn v uskutečňování studijního programu (čl. 16);
f) ve spolupráci s garanty předmětů organizuje výuku a obsah předmětů tak, aby bylo dosahováno cílů studia a byl naplňován profil absolventa (čl. 4 odst. 3 písm. g) a h));
g) informuje děkana o blížícím se uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění uskutečňovat studijní program uděleno (čl. 14 odst. 18, respektive čl. 17 odst. 7 písm. a));
h) zajišťuje projednání záměru prodloužit oprávnění podle čl. 17;
i) podílí se na pravidelném hodnocení výuky;
j) poskytuje informace a součinnost programové, případně oborové radě studijního programu (čl. 8 a 9);
k) zabezpečuje strategický rozvoj studijního programu na základě výsledků pravidelného vnitřního hodnocení (čl. 13);
l) účastní se jednání orgánů MU a jejích součástí o studijních programech podle části čtvrté;
m) vyjadřuje se k podnětům, žádostem a dotazům vztahujícím se ke studijnímu programu;
n) spolupracuje s děkanem, příslušným proděkanem a vedoucími pracovišť zajišťujícími výuku;
o) stanoví-li tak Řád celoživotního vzdělávání MU, schvaluje záměr vzniku přiřazeného programu celoživotního vzdělávání (dále jen „CŽV“); o tomto schválení informuje programovou radu na jejím nejbližším zasedání;
p) spolupracuje s garantem přiřazeného programu CŽV.
Další oprávnění a povinnosti garanta studijního programu a jeho vztah k příslušnému proděkanovi a vedoucím pracovišť zajišťujících výuku stanoví děkan.
Článek 7
Garant studijního předmětu
(1) Garanta studijního předmětu stanoví vedoucí pracoviště zajišťujícího výuku předmětu v souladu s požadavky nařízení o standardech a předpisů MU a s přihlédnutím k návrhu garanta studijního programu.
(2) V procesech zajišťování kvality garant studijního předmětu na základě pokynů garanta studijního programu zejména:
a) zajišťuje zpracování a průběžnou aktualizaci charakteristiky studijního předmětu (čl. 5);
b) organizuje výuku předmětu;
c) dohlíží na odbornou úroveň výuky předmětu, jeho obsahovou náplň, rozvoj jeho kvality a soulad s cíli studia a profilem absolventa;
d) zajišťuje soulad obsahové náplně předmětu s ostatními předměty studijního programu (čl. 4 odst. 3 písm. g) a h));
e) zajišťuje studijní administrativu týkající se předmětu.
(3) Další oprávnění a povinnosti garanta předmětu a jeho vztah k vyučujícím a vedoucím pracovišť zajišťujících výuku stanoví děkan.
Článek 8
Programová rada
(1) Programová rada se ustavuje ke dni vzniku oprávnění uskutečňovat magisterský nebo bakalářský studijní program a je poradním orgánem garanta tohoto programu.
(2) Předsedou programové rady je garant studijního programu. Členem programové rady je garant přiřazeného programu CŽV. Další členy programové rady jmenuje děkan nejpozději do tří měsíců od zahájení výuky v prvním semestru nově uskutečňovaného studijního programu (čl. 14), a to:
a) na návrh garanta studijního programu alespoň dva akademické pracovníky vyučující ve studijním programu;
b) na základě přímé nominace studenty daného studijního programu prostřednictvím IS MU, případně na základě nominace studentskou komorou akademického senátu (dále jen „AS“) fakulty, alespoň jednoho studenta nebo absolventa studijního programu s aktivním studiem na MU;
c) na návrh garanta studijního programu alespoň jednoho zástupce zaměstnavatelů absolventů studijního programu, který není členem akademické obce nositele oprávnění;
d) na návrh garanta přiřazeného programu CŽV podle čl. 2 odst. 4 písm. c) Řádu CŽV alespoň jednoho účastníka přiřazeného programu CŽV.
(3) V případě studijního programu uskutečňovaného ve spolupráci s jiným subjektem (čl. 3 odst. 2 písm. a) až d)) zajistí děkan zastoupení tohoto subjektu v programové radě.
(4) Garanti navazujících nebo příbuzných studijních programů se mohou dohodnout na společné programové radě; taková dohoda obsahuje určení předsedy společné programové rady a návrh členů podle odstavce 2 písm. a) a c). Členy programové rady podle odstavce 2 písm. b) a d) jmenuje v takovém případě děkan z každého ze studijních programů. Členem společné programové rady je také garant studijního programu, který není jejím předsedou.
(5) Členství v programové radě zaniká:
a) zánikem oprávnění nositele uskutečňovat studijní program;
b) doručením oznámení člena programové rady o vzdání se funkce;
c) zánikem předpokladu, na jehož základě byl člen programové rady jmenován podle odstavce 2 písm. a) až d);
d) odvoláním děkanem člena programové rady jmenovaného podle odstavce 2 písm. a) až d).
(6) Členství v programové radě nezanikne studentovi, který řádně ukončí své studium ve studijním programu, jehož programové rady je členem, a je přijat do jiného studijního programu na MU. V případě, že do čtyř měsíců od ukončení předchozího studia člen programové rady nenastoupí do studia na MU, členství v programové radě mu zaniká; členství v programové radě zaniká též marným uplynutím lhůty stanovené pro zápis ke studiu.
(7) V procesech zajišťování kvality programová rada zejména:
a) průběžně sleduje a vyhodnocuje výuku ve studijním programu;
b) vyhodnocuje odbornou úroveň studijního programu ve vztahu k současné úrovni vědeckého poznání;
c) průběžně sleduje a vyhodnocuje výuku a odbornou úroveň přiřazeného programu CŽV;
d) projednává záměr rozšíření, změny a prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program, jakož i záměr zrušit studijní program na podnět fakulty;
e) projednává sebehodnoticí zprávu o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU (čl. 13 odst. 5);
f) každoročně vyhodnocuje plán rozvoje studijního programu (čl. 13 odst. 13).
(8) Zasedání programové rady svolává její předseda podle potřeby, nejméně jedenkrát ročně; o využití prostředků komunikace na dálku při zasedání rozhoduje předseda. Zasedání lze uskutečnit za přítomnosti alespoň poloviny členů programové rady. O činnosti programové rady podle odstavce 7 se pořizuje jednou za rok zápis v předepsané struktuře, který je součástí dokumentace v IS MU.
Článek 9
Oborová rada
(1) Oborová rada se ustavuje ke dni vzniku oprávnění uskutečňovat doktorský studijní program a je poradním orgánem garanta tohoto programu.
(2) Předsedou oborové rady je garant studijního programu. Nejpozději do tří měsíců od vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program děkan na odůvodněný návrh garanta studijního programu a akademických pracovníků s příslušnou kompetencí, jejichž kategorie děkan stanoví, a po předchozím schválení tohoto návrhu VR fakulty, jmenuje další členy oborové rady:
a) alespoň dva akademické pracovníky v pracovním poměru k MU, jejichž kvalifikace splňuje požadavky stanovené nařízením o standardech a případné další požadavky stanovené děkanem a
b) alespoň dva odborníky působící v příslušné oblasti výzkumu, kteří nejsou v pracovním poměru k MU.
(3) O změnách ve složení oborové rady rozhoduje po předchozím souhlasu VR fakulty děkan, a to na návrh oborové rady, nebo bez návrhu po předchozím projednání s předsedou oborové rady.
(4) Garanti doktorských studijních programů ze stejné oblasti studia se mohou dohodnout na společné oborové radě; taková dohoda obsahuje určení předsedy společné oborové rady a návrh členů podle odstavce 2. Členem společné oborové rady je také garant studijního programu, který není jejím předsedou.
(5) Návrh na změnu ve složení společné oborové rady podle odstavce 3 vyžaduje souhlas všech garantů studijních programů. Změnu ve složení společné oborové rady bez návrhu projedná děkan předem se všemi garanty studijních programů.
(6) Pro zánik členství v oborové radě platí obdobně čl. 8 odst. 5.
(7) V procesech zajišťování kvality plní oborová rada obdobně úkoly programové rady (čl. 8). Další oprávnění a povinnosti oborové rady stanoví Studijní a zkušební řád MU.
(8) Zasedání oborové rady svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně; o využití prostředků komunikace na dálku při zasedání rozhoduje předseda. Oborová rada je usnášeníschopná za přítomnosti alespoň poloviny svých členů; společná oborová rada současně za přítomnosti garantů všech studijních programů. Oborová rada rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů; návrh na změnu ve složení oborové rady podle odstavce 3 vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny všech členů. O činnosti oborové rady podle odstavce 7 se pořizuje jednou za rok zápis v předepsané struktuře, který je součástí dokumentace v IS MU.
(9) Jde-li o neodkladnou záležitost nebo o návrh, k jehož projednání není možné nebo účelné svolat zasedání, může předseda oborové rady vyhlásit hlasování per rollam. V takovém případě rozhoduje oborová rada dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů. Hlasování per rollam nelze vyhlásit pro jednání v procesech zajišťování kvality doktorských studijních programů (odstavec 7).
Článek 10
Rada pro vnitřní hodnocení
(1) Právní postavení RVH a její působnost jsou dány § 12a zákona, Statutem MU a dalšími vnitřními předpisy MU.
(2) Za účelem zajišťování kvality RVH zejména:
a) schvaluje záměr vzniku studijního programu (čl. 14 odst. 2);
b) schvaluje návrh vzniku studijního programu (čl. 14 odst. 5);
c) schvaluje návrh podstatné změny studijního programu (čl. 16 odst. 3);
d) schvaluje návrh rozšíření studijního programu (čl. 15 odst. 2);
e) schvaluje návrh prodloužení studijního programu (čl. 17 odst. 1);
f) stanoví-li tak Řád CŽV MU, schvaluje programy CŽV;
g) ukládá opatření k odstranění nedostatků při uskutečňování studijního programu a nápravná opatření podle čl. 19;
h) vyjadřuje se k záměru zrušit studijní program předloženému děkanem nebo rektorem (čl. 18 odst. 3 a 4);
i) přijímá podněty vztahující se k uskutečňování studijních programů;
j) zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi
souvisejících činností MU a dodatky k této zprávě (§ 12a odst. 4 písm. c) zákona);
k) vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi
souvisejících činností MU (§ 12a odst. 4 písm. d) zákona);
l) schvaluje návrh Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi
souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na MU;
m) poskytuje metodickou pomoc v procesech zajišťování kvality studijních programů na MU;
n) kontroluje na MU naplňování požadavků na zajišťování kvality vyplývajících z právních předpisů a vnitřních předpisů MU;
o) vyjadřuje se k písemnostem určeným k předložení NAÚ (čl. 20 odst. 4);
RVH si opatřuje informace nezbytné k hodnocení kvality studijních programů, zejména prostřednictvím posudků expertů příslušné oblasti vzdělávání, návštěv na příslušném pracovišti a ve výuce, vyjádření děkana, garanta a studentů studijního programu, a koordinuje svou činnost s dalšími osobami a orgány zapojenými do systému zajišťování a hodnocení kvality studijních programů.
(3) Pravidla jednání a rozhodování RVH vymezuje Jednací řád RVH.
Článek 11
Hodnotitelé
(1) Hodnotitelé přispívají ke kvalitní přípravě studijního programu nebo ke stanovení cílů rozvoje studijního programu. Hodnotitelem může být osoba poskytující záruky morální kvality, důvěryhodnosti a odpovědnosti.
(2) Hodnotitelé jsou ustavováni zejména pro:
a) hodnocení návrhu vzniku studijního programu (čl. 14 odst. 6);
b) pravidelná vnitřní hodnocení již uskutečňovaného studijního programu (čl. 13).
(3) Hodnotitelé se mohou účastnit i dalších procesů zajišťování kvality; v takovém případě jsou určeni děkanem na návrh garanta studijního programu.
Část čtvrtá
Procesy zajišťování kvality studijních programů
Článek 12
Procesy zajišťování kvality studijních programů
(1) Součástí systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU vytvořeného za účelem ověření a zajištění, že nově připravované a uskutečňované studijní programy naplňují požadavky stanovené zákonem, nařízením o standardech a Standardy kvality studijních programů MU je proces:
a) vnitřního hodnocení studijních programů podle čl. 13;
b) vzniku, rozšíření, změn, prodloužení, zániku oprávnění uskutečňovat studijní program podle čl. 14 až 18;
c) opatření k odstranění nedostatků a nápravných opatření podle čl. 19;
d) vnitřního hodnocení programů CŽV podle Řádu CŽV MU;
e) vzniku, rozšíření, změn, prodloužení, zániku oprávnění uskutečňovat program CŽV podle Řádu CŽV MU.
(2) Nestanoví-li tento Řád nebo děkan jinak, zpracovává písemnosti podle této části garant studijního programu.
(3) Děkan a garant studijního programu spolupracují při poskytování součinnosti orgánům MU v procesech podle této části.
Článek 13
Vnitřní hodnocení studijního programu
(1) Procesy vnitřního hodnocení studijního programu zahrnují zejména:
a) hodnocení vzniku studijního programu podle čl. 14;
b) pravidelná vnitřní hodnocení již uskutečňovaného studijního programu podle odstavce 2 až 16.
(2) Pravidelné hodnocení bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů uskutečňovaných na MU zahrnuje:
a) vnitřní hodnocení studijního programu podle odstavce 4 až 11 nejméně jednou za pět let, nerozhodne-li děkan nebo RVH o kratší lhůtě. Vnitřní hodnocení doktorských studijních programů je propojeno s pravidelným hodnocením výzkumu na MU, přičemž doktorské studijní programy mohou být hodnoceny také společně v předem stanovených skupinách, které pro tento účel určí děkan.
b) průběžnou aktualizaci plánu rozvoje studijního programu jednou za rok podle odstavce 15.
Harmonogram plánovaných vnitřních hodnocení studijních programů na kalendářní rok, včetně stanovení případných skupin společně hodnocených doktorských studijních programů, schvaluje RVH na návrh děkana předložený nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku.
(3) Není-li ve studijním programu žádné aktivní studium, je-li pro studijní program zpracován návrh zrušit studijní program podle čl. 18 odst. 2 nebo uplyne-li v následujícím kalendářním roce doba oprávnění uskutečňovat studijní program a fakulta nepožádá o jeho prodloužení, neprobíhá v témže kalendářním roce hodnocení podle odstavce 2 písm. a).
(4) Je-li studijní program hodnocen podle odstavce 2 písm. a), neprobíhá v témže kalendářním roce aktualizace podle odstavce 2 písm. b).
(5) Zpracování zprávy o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře (dále jen „sebehodnoticí zpráva“) zajišťuje garant studijního programu. Při zpracování sebehodnoticí zprávy garant studijního programu vychází z:
a) datových příloh generovaných z IS MU v předepsané struktuře;
b) naposledy provedeného vnitřního hodnocení studijního programu, včetně výsledků předmětové ankety a dalších výstupů hodnocení.
(6) Hodnotitele pro účely vnitřního hodnocení bakalářského nebo magisterského studijního programu schvaluje děkan na návrh garanta studijního programu. Hodnotitelem je nejméně jeden student nebo absolvent hodnoceného studijního programu, jeden zástupce zaměstnavatelů absolventů hodnoceného studijního programu a jeden akademický pracovník působící v témže nebo příbuzném oboru, který se nepodílí na uskutečňování hodnoceného studijního programu.
(7) Hodnotitele doktorského studijního programu schvaluje rektor na návrh děkana. Hodnotiteli programu jsou nejméně dva akademičtí pracovníci působící v daném nebo příbuzném oboru, kteří nejsou v pracovním poměru vůči MU a z nichž alespoň jeden má relevantní a aktuální profesní zkušenost získanou mimo Českou a Slovenskou republiku. Hodnotitelé mohou společně hodnotit i skupinu doktorských studijních programů.
(8) Garant zajistí hodnotitelům zpřístupnění:
a) sebehodnoticí zprávy;
b) datové přílohy generované z IS MU v předepsané struktuře.
(9) Hodnotitelé do třiceti dnů od zpřístupnění dokumentů podle odstavce 8 zpracují doporučení pro další rozvoj studijního programu, ve kterém zhodnotí naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU a navrhnou opatření pro zlepšení kvality studijního programu; to platí pro hodnocení bakalářského nebo magisterského studijního programu.
(10) Výsledky vnitřního hodnocení se projednají na hodnoticí schůzce, kterou svolává garant studijního programu. Garant studijního programu v dostatečném časovém předstihu, nejméně však týdenním, před konáním hodnoticí schůzky zajistí zpřístupnění hodnotitelům a dalším účastníkům hodnoticí schůzky podle odstavce 11:
a) sebehodnoticí zprávy;
b) datových příloh v předepsané struktuře vygenerovaných z IS MU;
c) doporučení pro další rozvoj studijního programu zpracovaných hodnotiteli; to platí pro hodnocení bakalářského nebo magisterského studijního programu.
(11) Hodnoticí schůzky se účastní:
a) v případě bakalářských a magisterských studijních programů nejméně dva hodnotitelé a děkan. Hodnoticí schůzky se obvykle účastní také člen RVH, členové programové rady a vedoucí pracoviště či pracovišť zajišťujících výuku ve studijním programu. Hodnoticí schůzky se mohou zúčastnit také zástupce rektorátu MU, zástupci kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, zástupce AS fakulty a další osoby pozvané garantem studijního programu.
b) v případě doktorských studijních programů hodnotitelé a garanti všech společně hodnocených doktorských studijních programů. Hodnoticí schůzky se obvykle účastní také člen RVH a členové oborové rady. Hodnoticí schůzky se mohou zúčastnit také zástupce rektorátu MU, zástupci kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, zástupce AS fakulty a další osoby pozvané garantem studijního programu. Hodnoticí schůzka má samostatnou část, které se účastní výhradně panel hodnotitelů a nejméně jeden student každého hodnoceného studijního programu.
(12) V případě hodnocení doktorských studijních programů hodnotitelé do čtrnácti dnů od konání hodnoticí schůzky zpracují doporučení pro další rozvoj studijního programu.
(13) Na základě podkladů podle odstavce 8, doporučení hodnotitelů podle odstavce 9 nebo 12 a výsledků hodnoticí schůzky garant studijního programu neprodleně zpracuje návrh plánu rozvoje studijního programu, který obsahuje dlouhodobé cíle rozvoje studijního programu pro následující pětileté období a plán činnosti pro následující rok. Má se za to, že návrh plánu rozvoje vložený do IS MU schválil děkan.
(14) Dokumentaci procesu vnitřního hodnocení tvoří sebehodnoticí zpráva, datové přílohy, doporučení pro další rozvoj studijního programu a schválený plán rozvoje studijního programu. Dokumentace je uložena v IS MU a je přístupná členům programové nebo oborové rady, členům RVH, členům VR fakulty, AS fakulty, Vědecké rady MU (dále jen „VR MU“) a AS MU, členům vedení fakulty a členům vedení MU. Plán rozvoje studijního programu je přístupný také akademickým pracovníkům a studentům hodnoceného studijního programu.
(15) Plán rozvoje studijního programu je průběžně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocován a aktualizován programovou nebo oborovou radou. Ze zasedání pořizuje garant studijního programu zápis v předepsané struktuře, který obsahuje zhodnocení uskutečňování studijního programu za uplynulý rok.
(16) Zápis ze zasedání podle odstavce 15 se uloží v IS MU a je přístupný členům programové nebo oborové rady, členům RVH, členům VR fakulty, AS fakulty, VR MU a AS MU, členům vedení fakulty a členům vedení MU.
Článek 14
Vznik oprávnění uskutečňovat studijní program
(1) Záměr vzniku nového studijního programu zpracovává budoucí nositel oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 3 odst. 2).
(2) Záměr vzniku studijního programu obsahuje:
a) charakteristiku zamýšleného studijního programu (čl. 4 odst. 3);
b) odůvodněný návrh na jmenování garanta studijního programu;
c) studii proveditelnosti v předepsané struktuře;
d) návrh nejméně dvou hodnotitelů návrhu vzniku studijního programu, kteří jsou odborníky v daném nebo příbuzném oboru, nejsou v pracovním poměru vůči MU a mají relevantní a aktuální profesní zkušenost získanou na akademickém pracovišti mimo Českou a Slovenskou republiku. V případě záměru vzniku studijního programu uskutečňovaného v českém jazyce se profesní zkušenost podle věty první vyžaduje alespoň u jednoho z hodnotitelů.
(3) Záměr vzniku studijního programu předkládá děkan RVH, která posoudí, zda je v souladu se strategií MU v dané oblasti vzdělávání a se strategickým záměrem vzdělávací a tvůrčí činnosti MU (dále jen „strategie MU“); současně posoudí návrh hodnotitelů podle odstavce 2 písm. d).
(4) Splňuje-li záměr vzniku studijního programu požadavky podle odstavce 3, RVH jej schválí. V opačném případě RVH vrátí záměr vzniku studijního programu k přepracování; takové rozhodnutí odůvodní.
(5) Na základě záměru vzniku studijního programu schváleného podle odstavce 4 zpracuje navržený garant návrh vzniku studijního programu obsahující:
a) v případě studijního programu, jenž bude uskutečňován v rámci institucionální akreditace:
- žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
- sebehodnoticí zprávu;
- výpis personálního zabezpečení navrhovaného studijního programu;
- návrh dohody o spolupráci při uskutečňování studijního programu; to platí pro studijní program uskutečňovaný ve spolupráci se zahraniční vysokou školou nebo jinou právnickou osobou;
- návrh rámcových smluv o spolupráci při zajištění praxí se subjekty, kde má být praxe studentů uskutečňována; to platí pro profesně zaměřený studijní program;
b) v případě studijního programu, jenž bude uskutečňován na základě akreditace NAÚ:
- žádost o akreditaci podle § 79 odst. 2 zákona v předepsané struktuře;
- sebehodnoticí zpráva podle § 79 odst. 2 písm. e);
- návrh dohody o spolupráci při uskutečňování studijního programu; to platí pro studijní program uskutečňovaný ve spolupráci s další vysokou školou nebo jinou právnickou osobou;
- návrh rámcových smluv o spolupráci při zajištění praxí se subjekty, kde má být praxe studentů uskutečňována; to platí pro profesně zaměřený studijní program.
(6) Návrh vzniku studijního programu je zpřístupněn hodnotitelům, kteří zpracují hodnoticí posudky v předepsané struktuře.
(7) Návrh vzniku studijního programu je projednán na hodnoticí schůzce, které se účastní děkan, navržený garant studijního programu a alespoň jeden hodnotitel návrhu vzniku studijního programu. Hodnoticí schůzky se může účastnit také vedoucí pracoviště zajišťujícího výuku, zástupce kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, člen RVH, zástupce rektorátu MU, zástupce AS fakulty a jiné osoby pozvané vedením fakulty nebo vedením MU.
(8) V dostatečném předstihu před konáním hodnoticí schůzky navržený garant studijního programu zpřístupní účastníkům:
a) návrh vzniku studijního programu;
b) hodnoticí posudky podle odstavce 6.
(9) Z hodnoticí schůzky podle odstavce 7 se pořídí zápis v předepsané struktuře. Na základě závěrů schůzky navržený garant studijního programu upraví návrh vzniku studijního programu a připojí k němu zápis podle věty první a hodnoticí posudky.
(10) Návrh vzniku studijního programu podle odstavce 9 předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která jej projedná za účasti navrženého garanta studijního programu.
(11) VR fakulty neschválí návrh vzniku studijního programu, jestliže:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu se strategií vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty (dále jen „strategie fakulty“);
c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a) a b);
takové rozhodnutí VR fakulty odůvodní. V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení.
(12) Neschválí-li VR fakulty návrh vzniku studijního programu, rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo návrh zamítá.
(13) Návrh vzniku studijního programu schválený podle odstavce 11 předkládá rektor RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také:
a) stanovisko uznávacího orgánu k přípravě absolventů na výkon regulovaného povolání v případě studijního programu, jenž nebude uskutečňován v rámci institucionální akreditace;
b) povolení uznávacího orgánu k uskutečňování studijního programu v případě studijního programu, jenž bude uskutečňován v rámci institucionální akreditace.
(14) RVH projedná návrh vzniku studijního programu za účasti navrženého garanta studijního programu a děkana.
(15) RVH neschválí návrh vzniku studijního programu, jestliže:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu s posláním a strategií MU;
c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a) a b);
takové rozhodnutí RVH odůvodní. V opačném případě RVH návrh schválí.
(16) Neschválí-li RVH návrh vzniku studijního programu, rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo návrh zamítá.
(17) Schválí-li RVH návrh vzniku studijního programu,
a) který je MU oprávněna uskutečňovat na základě institucionální akreditace, opravňuje tím ode dne schválení na stanovenou dobu nositele oprávnění k uskutečňování studijního programu;
b) který MU není oprávněna uskutečňovat na základě institucionální akreditace, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o akreditaci (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona), kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká v takovém případě nabytím právní moci rozhodnutí o udělení akreditace.
(18) Oprávnění uskutečňovat studijní program postupem podle odstavce 17 písm. a) může RVH udělit až na dobu sedmi let, s přihlédnutím zejména k typu studijního programu a ke standardní době studia.
(19) Udělením oprávnění uskutečňovat studijní program se má za to, že VR fakulty rozhodla o:
a) schválení garanta studijního programu (čl. 6 odst. 1);
b) schválení členů oborové rady doktorského studijního programu (čl. 9 odst. 2);
c) schválení návrhů na jmenování školitelů studentů doktorského studijního programu z řad docentů, profesorů a samostatných vědeckých pracovníků obsaženého v návrhu vzniku studijního programu, pokud předpis fakulty nestanovuje v souladu se Studijním a zkušebním řádem MU jiný postup pro schválení těchto návrhů.
(20) Pro návrh vzniku studijního programu v cizím jazyce, který je téhož obsahového zaměření jako studijní program uskutečňovaný v českém jazyce, se nepoužije ustanovení odstavce 1 až 9; v takovém případě je součástí návrhu k projednání podle odstavce 10 a následujících:
a) žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
b) část sebehodnoticí zprávy o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU týkající se specifických požadavků na studijní programy uskutečňované v cizím jazyce;
c) výpis personálního zabezpečení navrhovaného studijního programu.
(21) Pro návrh vzniku studijního programu vznikajícího spojením dvou nebo více uskutečňovaných studijních programů se nepoužije ustanovení odstavce 1 až 9, pokud od hodnoticí schůzky při vnitřním hodnocení žádného z nich neuběhla ke dni předložení návrhu AS fakulty doba delší než dva roky; tuto dobu může RVH na návrh fakulty v odůvodněných případech prodloužit. Součástí návrhu k projednání podle odstavce 10 a následujících je v takovém případě:
a) žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
b) dokumenty z vnitřních hodnocení původních studijních programů (sebehodnoticí zprávy, posudky hodnotitelů a zápisy z hodnoticích schůzek);
c) výpis personálního zabezpečení navrhovaného studijního programu.
Článek 15
Rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program
(1) V průběhu uskutečňování studijního programu lze požádat o rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „rozšíření studijního programu“) o:
a) další formu studia;
b) další studijní plán;
c) v případě magisterského studijního programu též o oprávnění konat státní rigorózní zkoušku (§ 78 odst. 10 zákona).
(2) Záměr rozšíření studijního programu projedná programová rada studijního programu. Po projednání programovou radou zpracuje garant studijního programu návrh rozšíření studijního programu, který:
a) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci institucionální akreditace, obsahuje:
- žádost o rozšíření studijního programu obsahující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
- sebehodnoticí zprávu;
- výpis personálního zabezpečení studijního programu;
- dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních pět let;
b) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován na základě akreditace NAÚ, obsahuje:
- žádost o rozšíření akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona v předepsané struktuře;
- dodatek k sebehodnoticí zprávě;
- dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních pět let.
(3) Návrh rozšíření studijního programu předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která návrh projedná za účasti garanta studijního programu.
(4) VR fakulty neschválí návrh rozšíření studijního programu, jestliže:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu se strategií fakulty;
c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a) a b);
své rozhodnutí odůvodní. V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má
za to, že navrhuje RVH jeho schválení.
(5) Neschválí-li VR fakulty návrh rozšíření studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování do stadia návrhu rozšíření studijního programu, nebo zda návrh zamítá.
(6) Návrh rozšíření studijního programu schválený VR fakulty předkládá rektor RVH.
(7) RVH projedná návrh rozšíření studijního programu za účasti garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH.
(8) RVH neschválí návrh rozšíření studijního programu, jestliže:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu s posláním a strategií MU;
c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a) a b);
takové rozhodnutí RVH odůvodní a rozhodne, zda se návrh zamítá, nebo vrací k
přepracování. V opačném případě RVH návrh schválí.
(9) Schválí-li RVH návrh rozšíření studijního programu,
a) který je MU oprávněna uskutečňovat na základě institucionální akreditace, rozšiřuje se tím oprávnění uskutečňovat studijní program na dobu, na níž bylo uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program;
b) který je MU oprávněna uskutečňovat na základě akreditace NAÚ, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o rozšíření akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona, kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat rozšíření studijního programu vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o rozšíření akreditace.
(10) Garant studijního programu bez zbytečného odkladu zajistí úpravu charakteristiky studijního programu v IS MU podle schváleného rozšíření.
(11) Tento článek se použije obdobně pro zrušení studijního plánu. Takový postup se nepovažuje za změnu studijního programu podle čl. 16.
Článek 16
Změna oprávnění uskutečňovat studijní program
(1) Záměr změny studijního programu projedná programová rada. Změnou oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „podstatná změna studijního programu“) se rozumí odchýlení od dosavadní charakteristiky studijního programu, které zároveň není rozšířením oprávnění uskutečňovat studijní program ve smyslu čl. 15.
(2) Jde-li o podstatnou změnu studijního programu, zpracuje garant studijního programu návrh podle odstavce 3.
(3) Návrh podstatné změny studijního programu:
a) v případě studijního programu uskutečňovaného na základě institucionální akreditace obsahuje:
- žádost o změnu studijního programu v předepsané struktuře zahrnující charakteristiku studijního programu;
- dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních pět let;
- návrh dohody o spolupráci při uskutečňování studijního programu; to platí pro studijní program uskutečňovaný ve spolupráci se zahraniční vysokou školou nebo jinou právnickou osobou;
b) v případě studijního programu uskutečňovaného na základě akreditace NAÚ obsahuje:
- žádost podle požadavků NAÚ v předepsané struktuře zahrnující charakteristiku studijního programu;
- dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních pět let;
- návrh dohody o spolupráci při uskutečňování studijního programu; to platí pro studijní program uskutečňovaný ve spolupráci s další vysokou školou nebo jinou právnickou osobou.
(4) Změnu studijního programu schvaluje RVH na návrh podle odstavce 3 předložený děkanem. Projednání návrhu se účastní děkan a garant studijního programu. RVH změnu neschválí a návrh vrátí k přepracování, pokud:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu s posláním a strategií MU;
c) není zpracován tak, aby jej mohla RVH posoudit podle písmene a) a b);
takové rozhodnutí RVH odůvodní. V opačném případě RVH změnu schválí a má se za to, že schválená změna platí po dobu platnosti oprávnění uskutečňovat studijní program.
(5) Garant bez zbytečného odkladu zajistí úpravu charakteristiky studijního programu v IS MU podle schválené změny.
Článek 17
Prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program
(1) Zamýšlí-li nositel oprávnění pokračovat v uskutečňování studijního programu po uplynutí doby, na kterou bylo uděleno oprávnění, projedná programová rada záměr prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „prodloužení studijního programu“), a to nejpozději jeden rok před uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění uděleno. Po projednání programovou radou zpracuje garant návrh prodloužení studijního programu, který obsahuje:
a) v případě studijního programu uskutečňovaného na základě institucionální akreditace:
- žádost o prodloužení v předepsané struktuře;
- datové přílohy z IS MU v předepsané struktuře;
- odkazy na dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních pět let;
b) v případě studijního programu uskutečňovaného na základě akreditace NAÚ:
- žádost o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 3 zákona v předepsané struktuře, zahrnující charakteristiku studijního programu;
- dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních pět let.
(2) Návrh podle odstavce 1 předloží děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která návrh projedná za účasti garanta studijního programu.
(3) VR fakulty neschválí návrh na prodloužení studijního programu a vrátí jej k přepracování, pokud:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu se strategií fakulty;
c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a) a b);
VR fakulty takové rozhodnutí odůvodní. V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že VR fakulty navrhuje RVH jeho schválení.
(4) Návrh prodloužení studijního programu schválený VR fakulty předkládá rektor RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také:
a) povolení uznávacího orgánu k uskutečňování studijního programu v případě studijního programu uskutečňovaného základě institucionální akreditace, je-li takové povolení starší deseti let, nebo
b) stanovisko uznávacího orgánu k přípravě absolventů na výkon regulovaného povolání v případě studijního programu uskutečňovaného na základě akreditace NAÚ.
(5) RVH projedná návrh za účasti garanta studijního programu a děkana.
(6) RVH neschválí návrh prodloužení studijního programu, pokud:
a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;
b) není v souladu s posláním a strategií MU;
c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a) a b);
d) mění studijní program tak podstatným způsobem, že vyžaduje postup podle čl. 16.
RVH takové rozhodnutí odůvodní a rozhodne podle povahy nedostatků o tom, zda
návrh vrací k přepracování, nebo doporučuje rektorovi navrhnout zrušení studijního
programu podle čl. 18 odst. 1 písm. d). V opačném případě RVH návrh schválí.
(7) Schválí-li RVH návrh prodloužení studijního programu:
a) uskutečňovaného na základě institucionální akreditace, prodlužuje tím oprávnění uskutečňovat studijní program; zároveň RVH rozhodne s přihlédnutím zejména k typu studijního programu, ke standardní době studia a k dosavadnímu vnitřnímu hodnocení studijního programu o době, na kterou se oprávnění prodlužuje, nejdéle na deset let, a určí její počátek;
b) uskutečňovaného na základě akreditace NAÚ, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 3 zákona, kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat studijní program v souladu s rozhodnutím o prodloužení platnosti akreditace studijního programu vzniká nabytím právní moci rozhodnutí.
(8) Současně s prodloužením oprávnění uskutečňovat studijní program se prodlužuje oprávnění uskutečňovat přiřazený program CŽV.
(9) Garant bez zbytečného odkladu zajistí úpravu charakteristiky studijního programu v IS MU podle schváleného prodloužení.
Článek 18
Zánik oprávnění uskutečňovat studijní program
(1) Oprávnění uskutečňovat studijní program zaniká:
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno;
b) zánikem institucionální akreditace v příslušné oblasti vzdělávání;
c) schválením návrhu děkana na zrušení studijního programu;
d) schválením návrhu rektora na zrušení studijního programu podaného na doporučení podle čl. 19 odst. 2 písm. c) nebo čl. 19 odst. 5 písm. b);
e) odnětím akreditace studijního programu nebo odnětím institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání;
f) z dalších důvodů podle zákona.
(2) Návrh na zrušení studijního programu zpracovává v předepsané struktuře garant studijního programu nebo osoba pověřená:
a) děkanem v případě postupu podle odstavce 1 písm. c);
b) rektorem v případě postupu podle odstavce 1 písm. d).
(3) Návrh podle odstavce 1 písm. c) projedná děkan s programovou radou studijního programu a následně jej předloží k vyjádření AS fakulty, VR fakulty a RVH.
(4) Návrh podle odstavce 1 písm. d) předloží rektor k vyjádření AS fakulty, VR fakulty a RVH.
(5) VR MU návrh s vyjádřeními podle odstavce 3 nebo 4 projedná; jednání je oprávněn se zúčastnit garant studijního programu a děkan. VR MU návrh neschválí a vrátí jej k přepracování, pokud:
a) neposkytuje dostatečné záruky řešení studijních, personálních a finančních dopadů zániku studijního programu;
b) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmene a);
VR MU takové rozhodnutí odůvodní. V opačném případě VR MU návrh schválí a
současně rozhodne o dni, k němuž studijní program zanikne; liší-li se tento den od
návrhu, VR MU to odůvodní.
(6) Zánikem studijního programu zaniká také přiřazený program CŽV.
(7) Zánik studijního programu se bez zbytečného odkladu po rozhodnutí podle odstavce 5 vyznačí v IS MU.
Článek 19
Nápravná opatření při nedostatcích
(1) Zjistí-li RVH na základě vlastní činnosti nebo na základě podnětu nedostatky v uskutečňování studijního programu spočívající v tom, že:
a) studijní program je uskutečňován v rozporu s oprávněním uskutečňovat studijní program (čl. 3 odst. 3) nebo v rozporu se Standardy kvality studijních programů MU;
b) nositel oprávnění neprovedl vnitřní hodnocení studijního programu postupem dle čl. 13;
projedná je za účasti garanta studijního programu a děkana.
(2) Na základě výsledku jednání RVH:
a) uloží zjednání nápravy v přiměřené lhůtě, kterou stanoví;
b) rozhodne nápravným opatřením o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívající v zákazu přijímat ke studiu další uchazeče nebo v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, přičemž v rozhodnutí určí:
- povahu nápravného opatření;
- den začátku nápravného opatření;
- podmínky nápravného opatření;
c) doporučí rektorovi navrhnout zrušení studijního programu;
d) odloží věc, pokud nedostatky nebyly prokázány nebo byly odstraněny.
(3) Není-li ve lhůtě stanovené RVH podle odstavce 2 písm. a) zjednána náprava, projedná RVH další postup a rozhodne podle odstavce 2 písm. b) až d); takového jednání je oprávněn se zúčastnit garant studijního programu a děkan.
(4) Má-li nositel oprávnění za to, že jsou podmínky pro ukončení nápravného opatření podle odstavce 2 písm. b) splněny, předloží odůvodněný návrh na ukončení nápravného opatření studijního programu RVH, která jej projedná za účasti garanta studijního programu a děkana.
(5) Jsou-li naplněny podmínky pro ukončení nápravného opatření, RVH rozhodne o jeho ukončení. V opačném případě:
a) rozhodne o tom, že nápravné opatření ponechává v platnosti a případně též o změně podmínek pro jeho ukončení, nebo
b) doporučí rektorovi navrhnout zrušení studijního program podle čl. 18 odst. 1 písm. d).
Část pátá
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 20
Společná ustanovení
(1) Vzdá-li se garant nebo navržený garant studijního programu nebo děkan účasti na jednání VR fakulty, RVH nebo VR MU, na němž tento Řád vyžaduje jeho účast, lze jednat v jeho nepřítomnosti; vyjde-li v průběhu takového jednání najevo, že jeho přítomnost je k projednání věci nutná, jednání se odročí.
(2) Pravidla pro strukturu studijních programů stanoví předpis MU. Postupy pro tvorbu studijních programů k uskutečňování ve spolupráci se zahraniční vysokou školou stanoví prorektor příslušný podle Organizačního řádu MU.
(3) Účastní-li se procesů podle části čtvrté osoba, která neovládá český jazyk na úrovni potřebné pro výkon požadované činnosti, zajistí nositel oprávnění nebo budoucí nositel oprávnění podklady a projednání v anglickém jazyce nebo v jazyce studijního programu.
(4) Veškerá podání k NAÚ týkající se studijních programů činí nositel oprávnění prostřednictvím RVH.
(5) Formu a strukturu písemností předepsaných tímto Řádem stanoví RVH.
Článek 21
Přechodná ustanovení
(1) Přeměna studijního oboru uskutečňovaného k 31. srpnu 2016 na studijní program na základě návrhu podaného VR fakulty do 31. srpna 2021 se dokončí podle vnitřního předpisu Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity registrovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. června 2017 pod čj. MSMT-15991/2017, ve znění pozdějších změn a doplňků.
(2) Procesy podle části čtvrté zahájené před účinností tohoto Řádu se dokončí podle tohoto Řádu.
(3) Odkazují-li předpisy MU na vnitřní předpis Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity, platí, že odkazují na obdobná ustanovení tohoto Řádu.
Článek 22
Závěrečná ustanovení
(1) Zrušuje se Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. června 2017 pod čj. MSMT-15991/2017, ve znění pozdějších změn a doplňků.
(2) Součástí tohoto předpisu je Příloha č. 1 – Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity.
(3) Výkladem tohoto Řádu je pověřen předseda RVH.
(4) Tento Řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona AS MU dne 8. dubna 2024.
(5) Tento Řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
(6) Tento Řád nabývá účinnosti dnem 1. května 2024.
Příloha č. 1 k Řádu kvality studijních programů Masarykovy univerzity
Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity
Článek 1
Základní ustanovení
Standardy kvality studijních programů MU stanoví pravidla a postupy, na jejichž základě
jsou vytvářeny, uskutečňovány a hodnoceny studijní programy MU, přičemž vycházejí z mezinárodně uznávaných postupů, právních předpisů, vnitřních předpisů MU a strategických dokumentů MU.
Článek 2
Vymezení studijního programu
(1) Studijní program má jasně a srozumitelně vymezenou charakteristiku studijního programu a je v souladu se strategickým záměrem MU.
(2) Výstupy z učení studijního programu jsou v souladu s typem, profilem a cíli studijního programu a vycházejí ze soudobého vývoje v dané oblasti vzdělávání.
(3) Studijní program má s ohledem na svůj typ a profil jasně strukturovaný studijní plán nebo studijní plány umožňující dosáhnout plánovaných výstupů z učení a vytvářející logický celek.
Článek 3
Výuka a učení
(1) Cíle, studijní zátěž, metody a hodnocení výuky studijního předmětu odpovídají jeho výstupům z učení.
(2) Studenti mají s ohledem na formu a metody výuky studijního programu přístup k výukovým materiálům, elektronickým a dalším zdrojům pro studium.
(3) Studijní program umožňuje s ohledem na svůj typ a profil zapojení studentů do řešení vědeckých projektů, grantů a další tvůrčí činnosti.
(4) Studijní program realizuje s ohledem na svůj typ a profil spolupráci s praxí, kterou pravidelně vyhodnocuje.
(5) Hodnocení studentů probíhá dle transparentních, objektivních a předem stanovených kritérií.
(6) Studenti v průběhu studia dostávají zpětnou vazbu, která jim umožňuje se zlepšovat a dosahovat tak plánovaných výstupů z učení.
(7) Kvalitní studijní podpora je studentům dostupná bez ohledu na případné sociální nebo zdravotní znevýhodnění.
Článek 4
Personální zabezpečení
(1) Personální zabezpečení odpovídá typu a profilu studijního programu a požadavkům na kvalitu a odbornost akademických pracovníků. Po celou dobu uskutečňování studijního programu je zajištěna kontinuita personálního zabezpečení.
(2) Akademickým pracovníkům jsou poskytovány příležitosti a dostatečný prostor pro rozvoj pedagogických a výzkumných kompetencí.
Článek 5
Tvůrčí činnost
MU uskutečňuje tvůrčí činnost v dané oblasti vzdělávání s ohledem na typ a profil uskutečňovaného studijního programu.
Článek 6
Internacionalizace
Studijní program rozvíjí mezinárodní spolupráci, která umožňuje akademickou i studentskou mobilitu.
Článek 7
Podpůrné procesy
(1) Studijní program je dostatečně materiálně i finančně zabezpečen pro uskutečňování kvalitního vzdělávání.
(2) Informace o studijním programu jsou srozumitelné, aktuální a veřejně přístupné.
(3) Studijní program uskutečňovaný v cizím jazyce poskytuje informace o studiu a podpůrné činnosti související se studiem také v příslušném jazyce.
(4) Studijní program pravidelně vyhodnocuje informace klíčové pro jeho uskutečňování a pracuje se zpětnou vazbou od relevantních aktérů.