Prof. Bohuslav Hostinský (1884–1951) byl jmenován profesorem teoretické fyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v roce 1920 a působil zde až do své smrti. Byl dvakrát děkanem a jednou rektorem. Obecně se uznává, že do západní Evropy rozšířil práce ruského matematika A. A. Markova o pravděpodobnostních řetězcích. Jeho práce z teorie pravděpodobnosti byly vysoce ceněny jak M. Fréchetem v Paříži, tak A. Chinčinem v Moskvě. V učebnicích geometrie se však setkáváme i s pojmem „Hostinského koule“. Měl obsáhlé mezinárodní styky zejména s francouzskými a slovanskými teoretickými fyziky a matematiky. Byl vyznamenán francouzským řádem Čestné legie. Jako syn význačného hudebního vědce a estetika Otakara Hostinského žil Bohuslav Hostinský aktivním kulturním životem a měl mnoho přátel mezi umělci. Např. L. Vycpálek mu v jednom dopisu děkuje za separát o Českém kvartetu a pochvalně se zmiňuje o Hostinského houslovém přednesu jeho (Vycpálkovy) Suity. Na Hostinského popud „v zájmu jednoty ladění nástrojů“ začal Radiožurnál vysílat komorní „a“ pro časový signál. Uzavření vysokých škol Němci vzdoroval Hostinský způsobem, který mu dávalo jeho postavení vysokoškolského učitele. Odmítl se setkat s profesorem německé techniky k předání inventáře ústavu a po celou válku jej navštěvovali v jeho bytě studenti jeho semináře a připravovali si své disertace. Celoživotní vědecké dílo a jeho mezinárodní ohlas staví prof. Hostinského na čestné místo v historii české vědy.

O. Litzman. Bohuslav Hostinský. Rektor 1929-1930. (Galerie rektorů naší univerzity. IV. Přírodovědci). Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně. 1/1995, s. 45-46.