Majetkové otázky Lichtenštejnů by se měly řešit v kontextu historického vývoje

• 19. září 2014

---

Hlubší poznání vzájemných dějin a jejich zasazení do kontextu obecných historických událostí může pomoci zlepšit česko-lichtenštejnských vztahů. Plyne to z aktuálně zveřejněných závěrů Česko-lichtenštejnské komise historiků, která začala pracovat v roce 2010 a jejíž česká část sídlí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (MU). Odborníci doporučují navázat při řešení sporných otázek spojených především s konfiskací majetku po první i druhé světové válce na pozitivní stránky společné historie, která se datuje už od středověku.

Historický vývoj by měly obě země zohlednit i při řešení problematických vlastnických otázek souvisejících s konfiskací majetku Lichtenštejnů na základě tzv. Benešových dekretů. „Vlastnické poměry se vždy v určitém okamžiku mění v souladu s dějinným vývojem. Majetky obsazené v roce 1945 a posléze konfiskované jsou dnes, takřka sedm desítiletí poté, ve zcela jiném stavu než tenkrát. Jsou buď v majetku českého státu, anebo v soukromém vlastnictví. Často jsou také zcela jinak využívány než tehdy a mají i jinou hodnotu. Všechny tyto skutečnosti je potřeba brát v úvahu také při současných rozhovorech na téma kdysi konfiskovaných majetků,“ uvádějí ve svých závěrech členové Česko-lichtenštejnské komise historiků.

Cílem komise bylo lépe poznat společnou česko-lichtenštejnskou historii, jak v rovině vztahů mezi oběma státy, tak s ohledem na společný středoevropský kulturní prostor. „I přes rozdíly v chápání a interpretaci některých událostí, k nimž došlo především v průběhu 20. století, jsou dějiny rodu Lichtenštejnů neoddělitelnou součástí středoevropských dějin i dějin českých zemí, a to v dlouhém trvání. Podíleli se na tvorbě kulturní podoby tohoto regionu. Ale i naopak – bez zázemí v českých zemích by rod Lichtenštejnů nemohl zaujmout jedno z důležitých míst v dějinách střední Evropy a nemohl by tuto svou pozici přenést do prostředí dnešního Knížectví Lichtenštejnsko,“ uvedl Tomáš Knoz, z Historického ústavu Filozofické fakulty MU, který je spolupředseda komise za českou stranu.

Česko-lichtenštejnskou komisi založily vlády obou zemí poté, co spolu v roce 2009 navázaly diplomatické vztahy. Během své dosavadní práce komise uspořádala 11 pracovních zasedání a čtyři mezinárodní tematické workshopy. Vydala čtyři odborné publikace a v současnosti je hotová také souhrnná zpráva přinášející výsledky jejího působení. Jednání komise se v dubnu 2011 zúčastnil i vládnoucí kníže Jan Adam II. z Lichtenštejna, který při této příležitosti převzal také Velkou zlatou medaili MU.