Slavnostní otevření Knihovny Hanse Beltinga
Díky daru světoznámého historika umění, Hanse Beltinga, držitele Balzan Price, vzniká na Masarykově univerzitě nová knihovna. Jedná se o jednu z nejrozsáhlejších sbírek o středověkém umění ve střední Evropě.
Slavnostní otevření knihovny proběhne za přítomnosti prof. Hanse Beltinga a děkana Filozofické fakulty prof. Milana Pola dne 19. dubna 2016 ve 14:00 hodin v přízemí budovy K, na ulici Veveří 28, kde knihovna sídlí.
Ve stejný den v 19:00 hodin zazní v Uměleckoprůmyslovém muzeu na ulici Husova 14 přednáška Centrum je v Brně, je Brno v Centru? Proč studovat středověk? Proč Středozemí? Proč v Brně? A proč je v Brně knihovna Hanse Beltinga? Úvodní slovo pronesou Ondřej Jakubec, vedoucí Semináře dějin umění FF MU a prof. Hans Belting. Přednášet bude Ivan Foletti, vedoucí Centra raně středověkých studií FF MU. Všichni jsou srdečně zváni.
Německý historik umění, Hans Belting, se rozhodl Centru raně středověkých studií Semináře dějin umění Filozofické fakulty MU věnovat svou knižní sbírku. Pro českou a moravskou akademickou obec, ale možná i pro tuzemskou i středoevropskou, se jedná o naprosto výjimečný moment. Prof. Hans Belting je jedním z nejvýznamnějších současných historiků umění, jeho práce jsou známy daleko za hranicemi akademického světa a není proto náhodou, že získal v roce 2015 prestižní ocenění Balzan Price. Fakt, že se Hans Belting a Christa Belting-Ihm rozhodli darovat svou knižní sbírku Centru raně středověkých studií FF MU, je tedy především pro Masarykovu univerzitu obrovskou ctí. Dar několika tisíc svazků zaměřených na umění středověkého a byzantského světa činí z brněnského Semináře dějin umění jedno z nejlépe vybavených pracovišť v Evropě pro studium středověku v oblasti Středomoří. Beltingův dar také umožňuje z velké části překlenout politiku izolace, která za minulého režimu vedla k velmi selektivnímu nákupu knih.
Hans Belting se pro svůj dar rozhodl, protože se dle něj v Brně realizuje jeden z jeho snů: dialog mezi Východem a Západem. Otevření kunsthistorické knihovny tak získává širší společenský charakter. Knihovna se totiž stává místem, kde se setkání mezi Východem a Západem, vědci a studenty, ale také mezi akademií a širší veřejností může konkretizovat.