Cílem projektu je blíže prozkoumat okolností, za jakých ve společnosti antického Říma dochází k ustavení reflektované kategorie magie. Výchozí hypotézou je předpoklad, že magie je v lidských společnostech pojímána především nereflektovaně a její všeobecnou rozšířenost je možné přičíst na vrub fungování některých kognitivních mechanismů, které umožňují její rozšířenost a podporují její věrohodnost (psychologický esencialismus, intuice umožňující detekci a vyhýbání se potenciálním patogenům atd.). Za vhodných společenských a historických podmínek potom může dojít k pojmové konceptualizaci těchto nereflektovaných představ v podobě explicitně konstruované kategorie magie, která získává specifické a kulturně podmíněné obsahy odrážející aktuální společenské potřeby a náboženskou situaci.

Publikace