Informace o publikaci
Vlaši na Balkáně. Geneze, historie a kultura minority. Příspěvek k otázce etnokulturní tradice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2005 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Ethnologia Europae centralis : časopis pro národopis střední Evropy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | Wlahks; Balkan; etnic minority; ethnocultural tradition; folk culture; genesis; history |
| Popis | Na Balkánském poloostrově se dodnes udržely zbytky autochtonního romanizovaného thráckého a románského obyvatelstva z počátku našeho letopočtu. Příslušníci této minority, hovořící románským jazykem blízkým rumunštině, žili jako řemeslníci roztroušeně ve městech nebo se zabývali zonálním vertikálním extenzivním chovem ovcí pro sýr a vlnu a žili jako nomádi bez stálých sídel. Románští pastevci se nejčastěji nazývali Vlaši, řemeslníci Aromuni. Pastevečtí Vlaši vytvářeli uzavřené komunity s charakteristickou endogamií, v ročních cyklech se pohybovali mezi vysokohorskými pastvinami a přímořskými nížinami a s dobytkem stěhovali i své rodiny. Autorka prezentuje nejvýznamnější interpretace pojmu Vlach, sleduje historické proměny jeho obsahu vymezovaného nejen jazykově, ale i profesně a sociálně a sleduje tisíciletý proces asimilace románské minority. Vlachy porovnává s dvěma dalšími etnickými minoritami nomádských pastevců na Balkáně, řecky hovořícími Karakačany a Juruky, muslimy turkického původu přesídlenými z Malé Asie, a zjišťuje mezi těmito jedinými novověkými nomádskými pastevci lehkého dobytka v Evropě množství shod ve způsobu života a kultury. Jejich specifické kruhové stavby, které byly sezonními dočasnými rodinnými obydlími, mají obdoby v celé mediteránní oblasti. Současně porovnává zonální chov ovcí těchto nomádských minorit s balkánskými majoritami a taktéž nachází mnoho podobného. Rozdíly mezi nimi byly determinované tím, že u nomádských minorit určoval chov ovcí celý jejich život. Příčinu uchování vlašské pastevecké minority spatřuje v jejich poloprivilegovaném statutu, který jim poskytoval možnost volby mezi hodnotami osobní svobody ve výjimečně nepříznivých životních podmínkách a životem závislého obyvatelstva s trvalým domovem a usídlením na půdě. Výklad obsahuje srovnávací odkazy na karpatské pastevce zvané Valaši a je koncipován jako příspěvek k otázce kulturní etnicity. |