Studijní literatura pro nový obor MU - sinologie

Hledání harmonie
Studie z čínské kultury

Kniha přináší soubor studií, jejichž cílem je představit různé aspekty čínské kultury s důrazem na její náboženské a duchovní kořeny na jedné straně a projevy materiální kultury a uměleckého řemesla na straně druhé. Ve svém celku a ve většině jednotlivých statí je na českém trhu jedinečná.

Výběr témat i uspořádání knihy se inspiruje tradičním čínským pohledem, podle kterého svět sestává z nebe (odkud pochází počátek všeho a kde je ukotven řád společný přírodě i lidem), země (kde je třeba podle nebeských vzorů udržovat řád a harmonii) a člověka (který je prostředníkem mezi nebem a zemí). Podle tohoto pojetí je svět spoluutvářen „deseti tisíci věcmi“, tj. nekonečným množstvím jednotlivin ať přírodního původu, či vytvořených lidskou rukou, vznešených i obyčejných, v nichž se projevuje týž dynamický řád usilující o rovnováhu a harmonii, jaký panuje v celém vesmíru.

Nakladatelství Masarykovy univerzity knihu vydává ve spolupráci s BCES, Filozofickou fakultou UK a Moravským zemským muzeem.

Hledání harmonie - Studie z čínské kulturyHledání harmonie - Studie z čínské kultury


Sestavily: Zlata Černá, Olga Lomová

ISBN 978-80-210-4942-0
Počet stran: 203
Bohatý obrazový doprovod
Vazba brožovaná
Formát: 210x260 mm
Cena: 297 Kč

Objednávky přijímá:
Nakladatelství Masarykovy univerzity
Rybkova 19
602 00 Brno-Kraví hora
e-mail namu@rectdotmunidotcz

odkaz do nového oknaKoupit v Obchodním centru

Nákupem v Obchodním centru ušetříte 10 %.

OBSAH

SLOVO ÚVODEM

  • Zlata Černá, Olga Lomová
  • I. DUCHOVNÍ PŘEDSTAVY TRADIČNÍ ČÍNY
  • KOŘENY ČÍNSKÉ CIVILIZACE V LIDOVÉ KULTUŘE
    Li Yuh-yuan
  • KONFUCIÁNSTVÍ
    Zbigniew Slupski
  • MIKROKOSMOS A MAKROKOSMOS LIDSKÉHO TĚLA
    Vladimír Ando
  • TAOISTICKÉ KULTY ČÍNSKÉHO STŘEDOVĚKU
    Zornica Kirková
  • LIN-ŤI A ČCHAN
    Jiří Holba

II. DESET TISÍC VĚCÍ

  • ŘEMESLO A SPOLEČNOST
    Zlata Černá, Olga Lomová
  • DŮM
  • NÁBYTEK
  • PORCELÁN
  • JEDNOBAREVNÉ POLEVY NA KAMENINĚ A PORCELÁNU
  • ŘEZBA V KAMENI
  • LAKY
  • EMAILÉRSTVÍ
  • PAPÍR, KNIHA A KNIHTISK
  • NOVOROČNÍ OBRÁZKY
  • BLAHOPŘEJNÁ SYMBOLIKA ŤI-SIANG
    Martin Hála

III. PŘÍLOHY

  • POUŽITÁ A DALŠÍ DOPLNĚNÁ LITERATURA
  • O AUTORECH
  • EDIČNÍ POZNÁMKA
  • REJSTŘÍK
  • RESUMÉ

„Ve snaze ukázat komplexnost a komplementárnost různých aspektů duchovního života staré Číny jsme v první části shromáždily studie usilující o vymezení základních východisek a společných rysů, jež odedávna vymezují prostor této kultury. Jsou zde statě věnované filozofii a náboženství s důrazem na zprostředkování představ o způsobu fungování světa a člověka v něm, sdílených napříč staletími i sociálními vrstvami tradiční hierarchizované společnosti. Prolínají se zde názory formulované v textech, které reprezentují názory společenské elity, tedy tzv. velkou tradici (a vysokou kulturu, s koncepcemi charakteristickými pro malou tradici (a širokou škálu projevů lidového umění a řemesel). Ve druhé části představujeme materiální kulturu Číny a řemesla, tvořící součást kultury čínských měst, kterou Jaroslav Průšek označuje termínem „populární“. Zde jsou představeny technologie vybraných druhů řemesel i jejich estetika. Statě doprovázejí ilustrace, které z velké části tvoří předměty z čínské sbírky Náprstkova muzea v Praze.

Pro Evropu po dlouhou dobu reprezentovala Čínu vedle filozofie a náboženství právě řemesla. Navzdory ekonomické a kulturní stagnaci, která v čínské kultuře nastává v 19. století v době vzrůstající ekonomické a technologické převahy rychle se modernizujícího Západu, čínská řemeslná výroba se i v této době zachovala na obdivuhodně vysoké úrovni. Lze tedy říci, že také zásluhou po generace děděných řemeslných dovedností zůstala čínská tradiční kultura živá až na práh moderní doby. Dnes, kdy v globálním měřítku zvítězily technologie, jejichž počátky sahají do dob průmyslové revoluce a technologické převahy Západu nad ostatním světem, je dobré si připomenout, že to není tak dávno, kdy Evropa byla oslněna úrovní čínských technologií a řemesel. Pojednání o řemeslech také názorně ukazuje, jak v oblasti materiální kultury působí vlivy kultury vysoké a naopak, jak populární kultura prostupuje svět společenské elity. V interakcích mezi různými vrstvami kultury, ve způsobu, jak se vzájemně ovlivňují, se pak ukazuje to, co čínskou kulturu spojuje napříč společenskými vrstvami a kulturními rozdíly. Z tohoto hlediska je zejména ilustrativní závěrečná stať o jazyce blahopřejných symbolů zašifrovaném do dekoru předmětů každodenní potřeby. Půvabné ornamenty spolu s výjevy z příběhů známých z mytologie, historie a literatury hovořily k zasvěcenému divákovi bohatým jazykem naplněným obecně sdíleným přáním prosperity, štěstí a dlouhého života. Blahopřejná symbolika po svém promlouvá o ideálech souladu a uměřenosti, které v jiných rovinách pojednává čínská filozofie a náboženství, a tak se na závěr skrze dekor na předmětech každodenní potřeby vracíme zpět k duchovním kořenům čínské civilizace.“ (Z Úvodu knihy)