Reemigrace a repatriace Čechů a Slováků po první světové válce
Reemigrace a repatriace Čechů a Slováků po první světové válce
Jaroslav Vaculík
Hlavní příčinou reemigrace zahraničních Čechů a Slováků po první světové válce byly stejně jako v případě reemigrace po roce 1945, hospodářské důvody, snaha o zachování nebo zlepšení jejich ekonomického postavení. Reemigrace se uskutečnila především z poražených států, které se nacházely v obtížné ekonomické situaci, jako byly Rakousko a Německo. V případě Ruska k rozvráceným hospodářským poměrům přistupovaly také válečné poměry během občanské války a politický teror bolševiků. Zajímavým fenoménem je velký počet reemigrantů z USA, odkud se vraceli především slovenští krajané, kterým světový válečný konflikt bránil v návratu v letech 1914–1918. Součástí reemigrace byl i návrat potomků náboženských exulantů z 18. století z polského Zelova, Volyně a Pruského Slezska. Minimální byl zájem o reemigraci krajanů v jihovýchodní Evropě – Chorvatsku, srbském a rumunském Banátu a Bulharsku. Paralelně s reemigrací krajanů, kteří se vystěhovali do ciziny již před světovou válkou, probíhala repatriace osob české a slovenské národnosti, které se v cizině ocitly v důsledku válečných událostí – bývalých příslušníků rakousko-uherské armády, kteří se stali zajatci nebo vstoupili do československých legií.
Rozsah 112 stran, formát 148 x 210 mm, brožovaná. ISBN 978-80-210-6982-4