Publish in Munipress (Czech only)

Vážení autoři a editoři,

Masarykova univerzita si váží Vašeho tvůrčího potenciálu a podporuje Vaši ambici psaným slovem zprostředkovat výsledky vědeckého bádání akademické i širší odborné veřejnosti. Psaní odborné práce je dlouhodobá, namáhavá a náročná činnost, se kterou si z větší části budete muset poradit sami. Naše Nakladatelství Vám však může pomoci dotvořit Váš text do podoby kvalitní publikace, jež bezpochyby obstojí v současné nabídce odborné literatury. Vašim rukopisům se u nás dostane odborné redakční péče, nadstandardní typografické a grafické úpravy a dobrého polygrafického zpracování. Zvláštní pozornost věnujeme uvedení díla na knižní trh. To vše pod prestižní univerzitní značkou Munipress.

Míra Vaší spolupráce s Nakladatelstvím bude záviset na tom, jaký typ publikace a pro jakou cílovou skupinu čtenářů tvoříte:

  • Píšete-li skripta, učebnici, vědeckou monografii či jinou odbornou knihu určenou pro akademickou veřejnost nebo sestavujete-li oborový sborník, vydání publikace se zřejmě uskuteční v režii Vaší fakulty. Proto se prosím obracejte na příslušné ediční oddělení, které Vás provede prvními fázemi tvorby knihy. Naše Nakladatelství pro fakultu zajistí až základní redakci zlomu před vytištěním a standardní vydavatelské a distribuční služby. Může se však stát, že fakulta si u Nakladatelství objedná i služby redakční a grafické (sazba, obálka, grafické řešení). V tom případě s Vámi vejdeme do kontaktu. Váš rukopis v elektronické podobě – již se zapracovanými připomínkami odborných recenzentů – pečlivě pročte některá z našich redaktorek a podrobí jej jazykové i věcné revizi, případně navrhne kompoziční změny. Ve spolupráci s ní dovedete text do optimální podoby, včetně grafického řešení. Vysázený text pak dostanete k autorské korektuře (ve formátu pdf – buď elektronicky, nebo vytištěný). Závěrečnou korekturu sazby provede redaktorka.
  • Píšete-li mezioborovou publikaci, populárně naučnou monografii či jinou knihu určenou pro nejširší odbornou veřejnost, potom prosím kontaktujte přímo naše nakladatelství. Vyzveme Vás k vyplnění návrhového listu, který pak spolu s kompletním rukopisem předáte redakci. Vaši práci posoudíme z vydavatelského hlediska, případně oslovíme odborné recenzenty. Obstojí-li práce v tomto hodnocení, navrhneme její vydání Ediční radě MU, a bude-li návrh schválen, zařadíme titul do Edičního plánu MU. Poté Váš text projde redakční a předtiskovou přípravou, tak jak jsme uvedli v předchozím odstavci.
  • V případě, že plánujete začít vydávat nový časopis, kontaktujte Nakladatelství, redakci časopisů. Poradíme Vám, jaké kroky je třeba udělat předtím, než začnete připravovat první číslo. Zajistíme registraci periodika na MK, přidělení ISSN, DOI a pomůžeme Vám s grafickým návrhem obálky i řešením vzhledu celého časopisu, případně se sazbou. Časopis zavedeme do celouniverzitního redakčního systému, čímž se Vám zjednoduší administrativa spojená s chodem redakce, Váš časopis bude mít vlastní internetové stránky a bude nastaven i pro přidělování DOI kódů.

Potřebujete podrobnější informace? Pak prosím kontaktujte ředitelku Nakladatelství MU, PhDr. Alenu Mizerovou. Vážení autoři a editoři, přejeme Vám inspiraci, pevnou vůli a čas pro Vaši nedocenitelnou práci.

Nakladatelství Masarykovy univerzity


Mohlo by Vás zajímat: nahoru
 

Ediční oddělení nebo útvary zajišťující publikační činnost


nahoru
 

Odborná kniha

Podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (2013–2015) je odborná kniha neperiodická odborná publikace o rozsahu alespoň 50 tištěných stran vlastního textu (bez obrazových příloh), která prezentuje původní výsledky výzkumu uskutečněného autorem knihy nebo autorským týmem, jehož byl autor členem. Kniha musí být recenzována alespoň jedním obecně uznávaným odborníkem z příslušného oboru formou lektorského posudku, přičemž recenzent nesmí působit na pracovišti autorů knihy. Odborná kniha musí pojednávat o přesně vymezeném problému určitého vědního oboru a obsahovat formulaci identifikovatelné a vědecky uznávané metodologie.

    Formálními atributy odborné knihy jsou:
  • odkazy na literaturu v textu;
  • seznam použité literatury;
  • souhrn v aspoň jednom světovém jazyce;
  • (eventuálně) poznámkový aparát;
  • bibliografie pramenů.

Kniha má přidělen kód ISBN nebo ISMN. Celou knihu vytváří jednotný autorský kolektiv (bez ohledu na to, jaký mají jednotliví členové autorského kolektivu na obsahu podíl), a to i v případě, kdy mají jednotlivé kapitoly knihy samostatné autorství.

    Odbornou knihou je například:
  • monografie;
  • vědecky zpracovaná encyklopedie a lexikon;
  • kritická edice pramenů;
  • kritická edice uměleckých (hudebních, výtvarných apod.) materiálů doprovázená studií;
  • kritický komentovaný překlad náročných filozofických, historických či filologických textů doprovázený studií;
  • vědecky koncipovaný jazykový slovník a odborný výkladový slovník;
  • kritický katalog výstavy apod.,
  • pokud splňují uvedená formální kritéria.

    Za odbornou knihu se nepovažují:
  • knihy, které nemají ISBN, případně ani ISMN;
  • učební texty (tj. učebnice, skripta);
  • odborné posudky a stanoviska, studie, překlady, příručky, informační a propagační publikace, ročenky (s výjimkou těch, které splňují požadavky na odbornou knihu), výroční nebo obdobné periodické zprávy;
  • publikované diplomové, doktorské, habilitační a disertační práce, založené na primárních pracích druhu Jimp (článek v časopise evidovaném ve Web of Science), opatřené komentářem a kódem ISBN;
  • běžné jazykové slovníky;
  • tiskem nebo elektronicky vydané souhrny rešerší, účelově vydané souhrny odborných prací (např. v rámci jednoho pracoviště);
  • tiskem nebo elektronicky vydané souhrny abstraktů, příp. rozšířených abstraktů či ústních sdělení z konferencí;
  • metodické příručky, katalogy a normy;
  • sborníky (jednotlivé příspěvky ve sborníku jsou výsledkem druhu D – článek ve sborníku);
  • beletrie, populárně naučná literatura, cestopisy, texty divadelních her;
  • výběrové bibliografie, výroční zprávy, proslovy, reportáže, soubory studentských soutěžních prací, turistické průvodce;
  • komerční překlady z cizích jazyků;
  • memoáry, informační materiály, popularizující monografie, biografie, autobiografie, účelově monograficky vydané závěrečné zprávy z grantů či projektů.

Odborná kniha může být publikována tiskem nebo elektronicky.


nahoru
 

Rukopis

  1. Technické a formální náležitosti
    1. Autor odevzdává rukopis k dalšímu zpracování (sazbě)

      Do sazby přijímáme pouze soubory vytvořené v textovém procesoru Microsoft Word (doc, docx, rtf). Dokumenty vytvořené v OpenOffice nejsou žádoucí. Kompletní rukopis lze zaslat elektronickou poštou nebo dodat na digitálním nosiči.

      Používejte základní fonty – Calibri, Times New Roman, Arial –, velikost písma 12, řádkování 1,5. Slova na konci řádků nedělte automaticky ani ručně. Vložte číslování stránek. Desetinné číslování kapitol a poznámky v textu tvořte prosím pomocí nástrojů MS Word, nikoliv ručně.

      Tabulky a grafy vkládejte přímo do textu (MS Word), případně dodejte ve zvláštním souboru (MS Excel) a jejich umístění vyznačte v textu. Pro celou knihu je prosím připravte v jednotném stylu, tzn. u všech tabulek používejte stejný font, stejný způsob zvýrazňování, sítě, podtisky atd. Linky by neměly být tenčí než 0,75 bodu, jinak by v tisku mohly být nezřetelné.

      Charakter a způsob dodání jiného obrazového materiálu konzultujte předem s redakcí. V zásadě platí, že obrázky dodává autor v samostatných souborech ve formátu tif (nejlépe), případně eps, výjimečně v komprimovaném formátu jpg, kde však dochází ke snížení kvality. Autor může mít obrázky zalomeny také v dodaném rukopise v textovém editoru, ale pouze pro orientaci redakce/studia, aby naznačil, kam mají být v textu obrázky umístěny. Kvalita dodaných obrázků ve zvláštních souborech musí být dostatečná pro tiskové potřeby, tedy obrázek musí mít v tiskové velikosti rozlišení alespoň 600 dpi (perokresby), 300 dpi (čb. i barevné fotografie). Dodává-li autor obrázky v malé velikosti a počítá s jejich zvětšením v díle, je nutné, aby jejich rozlišení bylo této skutečnosti přizpůsobeno, tedy větší, než je výše uvedeno. Není možné zvětšovat obrázek nebo dělat zvětšené výřezy, pokud by jeho tisková podoba měla menší rozlišení než 600, resp. 300 dpi.

      Popisky k obrázkům je nejlépe přiložit ve zvláštním souboru nebo na konec rukopisu, či vepsat přímo do rukopisu, kam mají být obrázky vloženy, v závorce nebo jiným s redakcí/studiem předem dohodnutým způsobem.

    2. Autor odevzdává dílo v podobě pro publikování (camera ready)

      Jste-li nejen autorem, ale i grafikem a sazečem svého díla, dodejte nám je připravené do tisku (či k elektronickému publikování) v elektronické podobě v programu MS Word, případně v pdf, které však musí být ještě dále editovatelné, tedy nezabezpečené. Zásahy redakce do textu budou už pouze omezené, aby nedošlo k narušení sazby.

      Zřejmě budete pracovat s formátem stránky A4. Je však třeba znát konečný formát budoucí publikace i způsob knihařského zpracování a tomu přizpůsobit vlastní rozložení stránky, rozměry okrajů, velikost fontů u jednotlivých stylů a prokladu mezi řádky. Pro vlastní tisk se ve většině případů stránka zmenšuje, takže dbejte na to, aby text byl i po zmenšení dobře čitelný (včetně poznámek, indexů apod.) a stránky ve svázané podobě působily vyváženě (dostatečně široký okraj vnitřní i vnější, dost místa v hlavě i patách atd.). Čitelnost na papíře po tisku je menší než na obrazovce, proto je dobré tisk ve zmenšení vyzkoušet na stolní tiskárně.

  2. Struktura
    1. Při komponování textu odborné publikace dbejte především na vhodnou proporcionalitu. Úvod a závěr by měly být v rovnováze, kapitoly a podkapitoly stejného řádu by měly mít podobný rozsah. Opak by totiž svědčil o nedostatečné promyšlenosti práce. Pamatujte, že čtenář odborného textu očekává přehlednost a uměřenost, a proto ho ruší jakékoliv autorovy pokusy o originální kompoziční řešení.

      Obvyklé části rukopisu monografie či jiné odborné knihy:

      • titulní list
      • obsah – automaticky generovaný
      • předmluva/úvod – obsahuje zřetelnou formulaci tématu a cíle práce
      • stať členěná do kapitol, příp. podkapitol – pro jejich číslování a nadpisy používejte víceúrovňový seznam či automatické styly. Členění textu je únosné jen po třetí úroveň (podkapitola 1.1.1). Nadměrně strukturovaný text vyvolává podezření, že autor není schopen soustavně rozvíjet téma. Práce řazená do RIV musí v textu obsahovat odkazy na literaturu formou závorky.
      • závěr – shrnuje a hodnotí, nepřidává další fakta
      • souhrn v cizím jazyce (platí pro knihy řazené do RIV)
      • poznámky – buď v textu pod čarou, nebo na konci kapitol, nebo na konci knihy
      • (přílohy)
      • seznam použité literatury – citujte dle normy ČSN ISO 690, lze použít internetové generátory citací, např. citace.com. Všechny citace v jedné publikaci musejí být především graficky jednotné, se stejným rozsahem údajů.
      • rejstříky
      • (seznam příloh)

  3. Jazykový styl
    1. Jazyk odborného textu by měl být především plynulý a srozumitelný, dále pokud možno emočně neutrální a samozřejmě spisovný. Kvalitní odborný text musí být koherentní, každá jeho věta by měla významově navazovat na předchozí a zároveň předjímat následující. Tentýž princip platí i na úrovni odstavců a celých kapitol. Všechny vrstvy textu musejí sloužit tématu práce. Autor by se měl za každou cenu vyvarovat tematických odboček, byť by se mu zdály sebezajímavější. Odbočky totiž čtenáře neobohacují, nýbrž unavují.

      Pozor též na přemíru vsuvek, závorek a trpných větných konstrukcí, nepoužívejte vykřičníky a ironické dovětky. Na začátku psaní zvolte, zda budete užívat autorský plurál (Jak jsme již uvedli…), singulár (Jak jsem již uvedl…) či neosobní vyjadřování (Jak již bylo uvedeno… – s těmito vazbami spíše šetřete), a tento způsob v textu dodržujte. Pokud rádi tvoříte košatá souvětí, mějte na paměti, že čeština disponuje širokou škálou spojek pro dokonalejší odstínění významových vztahů mezi větami.

      Taktéž si prosím uvědomte, že rozhodnete-li se publikovat svůj text v češtině, berete na sebe jako vzdělaní autoři závazek kultivovat český odborný styl a rozvíjet českou odbornou terminologii. Nadměrné užívání anglických termínů nebývá ani tak znakem autorovy sečtělosti či snahy o praktičnost vyjadřování, jako spíše jeho jazykové pohodlnosti. Věta typu Studie navazuje na analýzu výsledků unbundlingu a evaluaci principů open access a veřejných soutěží (competitive tendering) aplikovaných v jednotlivých evropských zemích, nezní odborně, nýbrž absurdně.

      V Nakladatelství MU procházejí přijaté rukopisy komplexní jazykovou – tedy i stylistickou – revizí.

  4. Pravopis a typografie
    1. V záležitostech české gramatiky, pravopisu, interpunkce apod. vřele doporučujeme řídit se odkaz do nového oknaInternetovou jazykovou příručkou ÚJČ AV ČR, která má výkladovou i slovníkovou část. Při psaní ji mějte neustále otevřenou ve vedlejším okně.

      Zde upozorníme pouze na několik problematických jevů:

      • V české gramatice a v pravopisu existuje nepřeberné množství dublet a variant (např. tvaroslovné musí/musejí pro 3. os. pl. nebo pravopisné milion/milión, za prvé/zaprvé atd.). Ačkoliv oba tvary bývají spisovné, autor by se měl vědomě rozhodnout pro jeden z nich a používat jej konzistentně v celém textu. (Podotýkáme, že u pravopisných variant typu filosofie/filozofie, diskuse/diskuze, kurs/kurz apod. dáváme přednost progresivnějšímu tvaru se z.)
      • Je-li to možné, číslovky 1 až 9 vypisujte slovy; číslovky od 100 do 9999 pište bez mezery, od 10 000 s mezerou (v českém textu nikoliv s čárkou ani s tečkou).
      • Chcete-li používat zkratky, uveďte pojmenování poprvé v plném znění se zkratkou v závorce, např. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), a až poté používejte pouze zkratku, MPSV.
      • Tituly novin, časopisů, uměleckých a odborných děl v textu píšeme zpravidla kurzívou. Anglické tituly se píší s velkými počátečními písmeny ve všech slovech názvu kromě členů, předložek a spojek (např. American Journal of Sociology).
      • Výrazy složené z číslice a jména se píší dohromady a bez přípony -ti: dvacetiletý jako 20letý, nikoliv 20ti letý, 20-ti letý apod.
      • Pozor na zápis procent. V českém textu rozlišujte 18 % (osmnáct procent) a 18% (osmnáctiprocentní).
      • V kalendářních datech pište za tečkami mezery: 21. 2. 2014.
      • Rozlišujte spojovník neboli divis (-) a pomlčku (–). Častou chybou je psaní intervalů se spojovníkem (např. str. 12-16, v letech 1989-2014), zatímco správně je pomlčka (str. 12–16, v letech 1989–2014).
      • Výpustka (trojtečka) je jeden znak: …, nikoliv tři tečky: ...
      • Pro uvozovky v českém textu používejte český typ psaní („…“), můžete je vkládat pomocí zkratek Alt+0132 („) a Alt+0147 (“).
      • Pro uvozovky v anglickém textu používejte anglický způsob psaní (“…”), můžete vkládat pomocí zkratek Alt+0147 (“) a Alt+0148 (”).
      • Jednoduché uvozovky v českém textu používejte pro text již v uvozovkách vložený a pište první dole, druhou nahoře (,…‘), možno psát zkratkou Alt+0130, nebo klávesou čárka (‚) a Alt+0145 (‘).
      • Jednoduché uvozovky v anglickém textu používejte pro text již v uvozovkách vložený a pište první i druhou nahoře (’…‘), možno psát zkratkami Alt+0146 (’) a Alt+0145 (‘).
      • Matematické značky oddělujte mezerou (10 – 5 = 5, 3 × 4 = 12); rozlišujte písmeno x a znaménko × (zkratka Alt+0215), kolem kterého se nedělají mezery při vyjádření rozměru (5×5 m).

Závěrem doporučíme zřejmě nejlepší českou publikaci o tvorbě odborného textu:

ČMEJRKOVÁ, Světla, SVĚTLÁ, Jindra, DANEŠ, František. Jak napsat odborný text. Vyd. 1. Praha: Leda, 1999, 255 s. ISBN 80-85927-69-1.

Kromě komplexního poučení a zajímavých srovnání se zahraniční praxí v ní naleznete rovněž bohatý seznam obdobné literatury cizojazyčné.


nahoru
 

Recenzní řízení

Odbornému posouzení je dílo podrobeno v případě, že usiluje o zařazení do RIV, nebo si ediční rada potřebuje ověřit jeho odbornou hodnotu. Recenzenti (zpravidla dva), kteří nesmějí působit na stejném pracovišti jako autor díla, hodnotí mj. aktuálnost zpracovávaného tématu, přínos díla, jeho jazykovou úroveň, didaktické a metodické zpracování a relevantnost použitých zdrojů. Formulář pro recenzní posudek ve formátu doc je ke stažení odkaz do nového oknazde.


nahoru
 

Formulář ve formátu .docx stahujte prosím odkaz do nového oknazde.


nahoru
 

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů

Vláda ČR na svém jednání dne 19. června 2013 usnesením č. 475 schválila Metodiku hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platnou pro roky 2013 až 2015).

Přílohy: Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů
nahoru
 

Licence Creative Commons

CC licence byly poprvé představeny světu organizací Creative Commons na sklonku roku 2002. Jedná se o sadu předem připravených licenčních ujednání, které vlastník autorských práv může přiřadit ke svému dílu. Podnětem pro vznik CC licencí byla snaha vytvořit nástroj v souladu s autorským právem na podporu kreativity v souvislosti s téměř neomezenými možnostmi šíření a vzájemného sdílení autorských děl v prostředí internetu.

CC licence pochází z rodiny tzv. veřejných licencí, stejně jako známé GNU licence. Na rozdíl od GNU je možno CC licence aplikovat na širokou škálu autorských děl tak, jak je v § 2, odst. 1 definuje AutZ, a to jak v hmotné, tak v nehmotné (elektronické) podobě. Veřejné licence se od pojetí tradičních licenčních smluv liší tím, že jsou upraveny speciálně pro síťové prostředí. Mezi jejich základní vlastnosti patří:

  • jsou poskytovány neurčitému okruhu osob (resp. každému, kdo má přístup k internetu);
  • jsou poskytovány na celou dobu ochrany díla (70 let po smrti autora);
  • získá je automaticky každý, kdo díla v souladu s licencí využívá;
  • nabyvatelé licence jsou oprávněni dílo šířit;
  • licence je nabízena bezúplatně.

Více informací lze najít např. zde:

nahoru
 

Autorský zákon – použití děl jiných autorů ve výuce

V současnosti se autoři výukových materiálů z řad pedagogů Masarykovy univerzity potýkají s problémem vkládání textů a obrázků, které získali prostřednictvím internetu či oskenováním z odborných knih. V době, kdy jsou elektronické podklady pro studium na vysoké škole téměř nezbytností, se stává problematika správného a zákonného používání části děl jiných autorů ve výuce velmi aktuální. Ve spolupráci s Mgr. M. Koščíkem vznikla odkaz do nového oknaelektronická podoba dokumentu, který objasňuje užívání autorského zákona (Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "autorský zákon") při tvorbě vlastních výukových materiálů. Zde uvedené informace jsou v naprostém souladu se stanoviskem Právního odboru RMU a pracovníci MU je mohou považovat za oficiální a obecně platné.