Informace o publikaci

Konsensus ČNPS o diagnostice a léčbě ADHD v dospělosti

Autoři	MOHR Pavel ANDERS Martin PŘIKRYL Radovan MASOPUST Jiří PRAŠKO Ján HÖSCHL Cyril
Rok publikování	2013
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Psychiatrie
Fakulta / Pracoviště MU	Lékařská fakulta
Citace
Obor	Psychiatrie, sexuologie
Klíčová slova	Atomoxetine; Attention deficit and/or hyperactivity disorder (ADHD); Diagnosis; Stimulants; Treatment
Popis	Porucha pozornosti a hyperaktivicy (ADHD) je neurovývojové onemocnění s vysokou mírou dědičnosti. Oproti původním názorům, že se jedná o onemocnění výhradně dětského věku, je dnes prokázané, že příznaky ADHD přetrvávají ve vysoké míře (přibližně u dvou třetin nemocných) i do dospělosti. Tento text přináší přehlednou informaci o ADHD v dospělosti a představuje konsensus České neuropsycho-farmakologické společnosti o její diagnostice a léčbě. Diagnóza ADHD by měla být zvažována i v případě, pokud nebyla diagnostikována již v dětství, důležitá je perzistence symptomů a jimi způsobené funkční postižení. V klinickém obraze v dospělosti ubývá hyperaktivity a převažují problémy s pozorností, dezorganizací, příznaky emoční dysregulace a exekutivní dysfunkce. ADHD je spojena s vysokou mírou komorbidicy (afekcivní a úzkostné poruchy, poruchy osobnosti, spánku, abúzus návykových látek), snižuje kvalitu života a má negativní dopady na psychosociální fungování a socioekonomické postavení. Ke screeningovému hodnocení slouží sebeposuzovací dotazníky, k diagnostice lze použít strukturované rozhovory a diagnostické nástroje. Většina farmak účinných v terapii ADHD ovlivňuje dopaminergní anebo noradrenergní neurotransmisi. Ve farmakoterapii ADHD v dospělosti mají nejlépe prokázanou účinnost se stejnou silou důkazů stimulancia a acomoxetin. Atomoxetin je jediným preparátem se schválenou indikací k léčbě ADHD v dospělosti v ČR; s výhodou jej lze použít zejména v případě obav ze zneužívání návykových látek a komorbidní anxiety. Ze stimulancií jsou preferovány přípravky s dlouhodobým uvolňováním. V dalším kroku lze zvážit podání ostatních psychofarmak (bupropion, modafinil, guanfacin, desipramin). Svoje místo mají také psychologické nefarmakologické intervence (KBT, edukace, koučování). Psychocerapii lze kombinovac s farmakoterapií a caké zaměřic cíleně na komorbidní poruchy, behaviorální, sociální, kognitivní a oscacní funkční problémy.