Publication details
Mikrostruktura klů chobotnatců na příkladu rodu Zygolophodon Vacek, 1977
| Basic information | |
|---|---|
| Original title: | Mikrostruktura klů chobotnatců na příkladu rodu Zygolophodon Vacek, 1977 |
| Title in English: | Using tusk microstructure in the Neogene Proboscidea the example of the genus Zogolophodon Vacek, 1977 |
| Author: | Jakub Březina |
| Further information | |
|---|---|
| Citation: | BŘEZINA, Jakub. Mikrostruktura klů chobotnatců na příkladu rodu
Zygolophodon Vacek, 1977 (Using tusk microstructure in the
Neogene Proboscidea the example of the genus Zogolophodon
Vacek, 1977). In Lenka Dziková, Daniel Šimíček, Tomáš Kumpan.
Studentská geologická konference 2012 sborník abstraktů. Brno:
Masarykova univerzita, 2012. p. 10 -79. ISBN 978-80-210-5856-9.Export BibTeX@inproceedings{984164, author = {Březina, Jakub}, address = {Brno}, booktitle = {Studentská geologická konference 2012 sborník abstraktů}, editor = {Lenka Dziková, Daniel Šimíček, Tomáš Kumpan}, keywords = {Zygolophodon; Proboscidea; tusk; Schreger pattern; Vienna Basin; Mikulov}, howpublished = {tištěná verze "print"}, language = {cze}, location = {Brno}, isbn = {978 -80-210-5856-9},pages = {10 -79},publisher = {Masarykova univerzita}, title = {Mikrostruktura klů chobotnatců na příkladu rodu Zygolophodon Vacek, 1977}, year = {2012} } |
| Original language: | Czech |
| Field: | Geology and mineralogy |
| Type: | Article in Proceedings |
| Keywords: | Zygolophodon; Proboscidea; tusk; Schreger pattern; Vienna Basin; Mikulov |
Studium mikrostruktury klů chobotnatců přináší mnoho informací. Zatímco z výzkumu přírůstků dentinu lze získat informace o životě jedinců, paleoklimatu a paleoprostředí (Fisher, 1990; Fox 2000, 2004), výzkum dentinových kanálků a tzv. Schregerova vzoru, který je unikátním znakem na klech chobotnatců, je vhodnou metodou k rozlišení jednotlivých taxonů chobotnatců (Espinoza a Mann, 1993; Palombo a Villa, 2001; Trapani a Fisher, 2003). Studované kly patří chobotnatci druhu Zygolophodon turicensis a pocházejí z písků pravděpodobně badenského stáří uložených východně od Mikulova, které náleží vídeňské pánvi. Ze studovaných klů byly zhotoveny výbrusy, na kterých byly měřeny úhly protínajících se Schregerových linií. Schregerovy vzory jsou v současné době prozkoumány jen u malého množství taxonů a u rodu Zygolophodon nebyly dosud studovány. Na výbrusech byl identifikován jen kvalitativní vzor typu „V“. Podařilo se potvrdit zanedbatelný rozdíl mezi konkávními a konvexními Schregerovými úhly, zjištěný již dříve u jiných taxonů (Espinoza, 1993). Hodnoty úhlů u povrchu klu byly 53–85 stupňů s průměrem 66 +/- 6 stupňů. Hodnoty všech úhlů se pohybovaly ve stejném rozpětí jako u povrchu klu, s průměrem 67 +/- 6 stupňů. Výsledky byly porovnány s ostatními taxony.
The study of the proboscidean tusk microstructure brings a lot of information. While the research in the dentinal growth increments can get information about individuals, paleoclimate and paleoenvironment (Fisher, 1990; Fox 2000, 2004), research of the dentinal tubules and the so called Schreger pattern that is unique feature of the proboscidean tusks is a suitable method to distinguish proboscidean taxa (Espinoza a Mann, 1993; Palombo a Villa, 2001; Trapani a Fisher, 2003). Studied tusks belong to genus Zygolophodon turicensis and come from the badenian sands which are deposited east of town Mikulov and belong to the Viena basin. From the studied tusks were made thin sections and angles of crossing Schreger lines were measured. Schreger pattern is currently been explored on small number of taxa and genus Zygolophodon has not yet been studied. On the thin sections was identified only type of qualitative Schreger pattern known as „V“. A negligible difference between the concave and the convex Schreger angles which was found in some taxa before (Espinoza, 1993) was confirm. Values of angles near the tusk surface was 53-85 degrees with an average of 66 +/- 6 degrees. The values of all angles were within the same range as near tusk surface, with an average of 67 +- 6. The results were compared with other proboscidean taxa.
