Informace o publikaci
Délka antibiotické terapie ventilátorové pneumonie u pacientů s inahalčním traumatem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Nozokomiálne nákazy |
| Citace | |
| Obor | Chirurgie včetně transplantologie |
| Klíčová slova | ventilator associated pneumonie lenght of antibiotic therapy |
| Popis | Abstrakt: Cílem studie je stanovit trvání antibiotické terapie u pacientů s inhalačním traumatem. Zjistit odlišnosti v délce antibiotické terapie v závislosti na použitém antibiotiku nebo na vyvolávajícím patogenu. Materiál a metodika: Do studie byli zařazeni všichni pacienti přijatí na Kliniku popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v období od 1.1.2004 do 31.12.2010 s inhalačním traumatem, u kterých se v průběhu terapie rozvinula ventilátorová pneumonie. Inhalační trauma bylo diagnostikováno pomocí bronchoskopie. Pro diagnostiku ventilátorové pneumonie byly použity kriteria dle CDC (Centers for Disease Control and Prevention), jejich modifikace dle ABA (American Burn Association) a CPIS (Clinical Pulmonary Infecion Score). Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 36 pacientů s inhalačním traumatem a ventilátorovou pneumonií. Jeden pacient byl ze souboru vyřazen, protože byl u něj identifikován nebakteriální původce ventilátorové pneumonie. Průměrný věk pacientů v souboru byl 39,2 let, průměrný rozsah popálené plochy 38,2% TBSA (total body surface area). Průměrná délka hospitalizace byla 53,6 dní. Délka umělé plicní ventilace u pacientů ve skupině 17,7 dní. Incidence ventilátorové pneumonie u pacientů v souboru byla stanovena na 30,6 případů na 1000 ventilačních dní. Průměrná délka antibiotické terapie u pacientů v souboru byla 9,57 dní (7-18 dní). V případě pacientů s grampozitivním původcem byla délka antibiotické terapie 8,25 dní (7-10 dní), léčba gramnegativního původce trvala v průměru 9,91 dní (7-18 dní). Závěr: Ve studii se nám podařilo stanovit průměrnou délku antibiotické terapie ventilátorové pneumonie u pacientů s inhalačním traumatem. I když v porovnání s většinou studií je antibiotická terapie u našich pacientů delší, je potřeba mít na paměti, že tito pacienti mají i po ukončení antibiotické terapie stále většinou defekty ve výstelce a možnost rekurence infekce je stále velmi vysoká. |