Election regulations and Rules of procedure of the faculty Academic Senate (Czech only)

(ve znění účinném od 3.3.2008)

Část první
Obecná ustanovení

Článek 1

(1)  Tento volební a jednací řád platí pro Akademický senát Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (dále jen „Senát“, „Fakulta“ a „MU“), který se na Fakultě ustavuje jako samosprávný zastupitelský akademický orgán.

(2)  Tento řád upravuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (dále jen „Zákon“), Statutem MU, statutem Fakulty (dále jen „Statut“) a Volebním a jednacím řádem Akademického senátu MU:

a)  volbu a odvolání členů Senátu,

b)  zásady jednání Senátu,

c)  dokumentaci činnosti Senátu,

d)  volby do Akademického senátu MU (dále jen „Senát MU“),

e)  projednání návrhu na jmenování, resp. odvolání děkana Fakulty.

(3)  Akademická obec Fakulty je vymezena v čl. 7 Statutu. Podle čl. 10 Statutu se akademická obec dělí na tyto volební obvody: volební obvod studentů, volební obvod matematika, volební obvod fyzika, volební obvod chemie, volební obvod biologie, volební obvod vědy o Zemi. Každý člen akademické obce přísluší k jednomu z volebních obvodů. Rozdělení akademických pracovníků do volebních obvodů se řídí jejich zařazením do ústavů (viz čl. 30, odst. 4 Statutu). Přiřazení jednotlivých ústavů k volebním obvodům je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto řádu.

(4)  Složení a činnost Senátu upravují čl. 10-13 Statutu.

Část druhá
Členové Senátu a jejich volby

Článek 2
Volební právo a platnost voleb

(1)  Členy Senátu volí ze svých řad členové akademické obce Fakulty.

(2)  Právo volit do Senátu má každý člen akademické obce.

§ 4 písm. d) Zákona

§ 62 odst. 1 písm. h) Zákona

 

(3)  Právo být volen má každý člen akademické obce kromě výjimek uvedených v čl. 10, odst. 4 Statutu.

(4)  Volby do Senátu jsou přímé a s tajným hlasováním.

Článek 3
Navrhování a povinnosti kandidátů

(1)  Člena akademické obce může za člena Senátu (dále jen „kandidát“) navrhnout pouze člen stejného volebního obvodu. Akademický pracovník může navrhnout nejvíce tři kandidáty. Student může navrhnout nejvíce 5 kandidátů. Nikdo nemůže navrhnout sám sebe.

(2)  Návrh na kandidáta se podává příslušné volební komisi, která bez zbytečného odkladu oznámí navrhovanému možnost kandidovat.

(3)  Pokud navrhovaný souhlasí s kandidaturou, dá tak najevo zveřejněním stručných stanovisek, která chce v Senátu zastávat.

(4)  Kandidát je dále povinen zveřejnit svou příslušnost k akademické obci jiné fakulty nebo vysoké školy, členství ve statutárních orgánech právnických osob, vlastní podnikatelskou činnost a pracovní poměr k jinému zaměstnavateli než k Fakultě.

(5)  Zveřejnění podle odst. 3 a 4 se děje prostřednictvím příslušné volební komise v elektronické formě na stránkách Fakulty. Ke zveřejnění musí dojít nejméně 14 dnů před volbami.

Článek 4
Zajištění a průběh voleb do Senátu

(1)  Volby členů Senátu pro další funkční období vyhlašuje Senát nejpozději 30 dnů před koncem stávajícího funkčního období Senátu.

(2)  V případě, kdy funkční období všech členů Senátu skončí podle § 26 odst. 3 Zákona, vyhlásí nejpozději do 30 dnů nové volby děkan Fakulty.

(3)  Volby se konají elektronicky ve všech volebních obvodech současně a to po dobu nejméně 7 dnů. Termín konání voleb musí být zveřejněn na webových stránkách Fakulty nejméně 14 dnů předem.

(4)  Volby organizují volební komise pro každý volební obvod.

(5)  Volební komise a jejich předsedy ustanovuje Senát, v případě voleb podle odst. 2 Vědecká rada Fakulty. Volební komise jsou nejméně tříčlenné.

(6)  Volební komise v součinnosti se Senátem zabezpečí vyhlášení voleb na webových stránkách Fakulty. Seznam kandidátů bude zveřejněn v abecedním pořadí.

(7)  Každý člen volebního obvodu může udělit po jednom hlasu maximálně takovému počtu kandidátů, který odpovídá počtu členů Senátu za daný volební obvod (12 ve volebním obvodu studentů, 3 v každém z volebních obvodů akademických pracovníků) .

(8)  Členy Senátu se stávají z každého volebního obvodu ti kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů, a to v počtech dle odst. 7. V případě rovnosti počtu hlasů na posledním volitelném místě rozhodne mezi kandidáty los.

(9)  Volební komise pořídí o průběhu a výsledku voleb zápis stvrzený podpisy všech jejich členů. Zápis obsahuje zejména statistické údaje o volbách a úplný seznam kandidátů v pořadí podle počtu hlasů, které obdrželi. Komise zápis zveřejní a předá odstupujícímu předsedovi Senátu, a to neprodleně po zpracování volebních výsledků. Na ustavujícím zasedání nového Senátu odstupující předseda předá zápisy volebních komisí novému předsedovi Senátu.

Článek 5
Náhradní členové Senátu a doplňující volba

(1)  Náhradními členy Senátu z každého volebního obvodu jsou kandidáti, kteří se nestali členy Senátu, a to v pořadí dle počtu obdržených hlasů. 

(2)  Zanikne-li během funkčního období členství některého člena Senátu, stane se novým členem Senátu první náhradní člen v pořadí ze stejného volebního obvodu, který funkci neodmítne. Toto ustanoveni bude použito v každém z volebních obvodů akademických pracovníků nejvýše dvakrát, ve volebním obvodu studentů nejvýše třikrát.

(3)  Nelze-li člena Senátu nahradit podle odst. 2, stanoví nového člena Senátu doplňující volby konané do jednoho měsíce v příslušném volebním obvodu. Na doplňující volby se přiměřeně vztahují ustanovení čl. 2, 3 a 4 tohoto řádu. Do jednoměsíční lhůty se nezapočítávají měsíce červen až září.

(4)  Členství v Senátu, vzniklé podle tohoto článku, končí s funkčním obdobím Senátu.

Článek 6
Odvolání člena Senátu

(1)  Senát může iniciovat odvolání svého člena (viz Statut čl. 12, odst. 6 e) z důvodu jeho dlouhodobé neúčasti na práci Senátu.

(2)  V hlasování o odvolání člena Senátu se členové daného volebního obvodu vyjádří k otázce „Souhlasím s odvoláním člena Senátu ...(jméno a příjmení)“ označením jedné z variant Ano – Ne.

(3)  Hlasování o odvolání se řídí přiměřeně pravidly pro volby dle čl. 4.

Část třetí
Zásady jednání Senátu

Článek 7

(1)  Ustavující zasedání Senátu svolá předseda odstupujícího Senátu a řídí je do zvolení nového předsedy. Na ustavujícím zasedání Senát zahájí volby svých orgánů v souladu s čl. 13 Statutu.

(2)  Senát se schází podle potřeby, nejméně však dvakrát za semestr.

(3)  Předseda Senátu musí svolat zasedání Senátu, požádá-li o to

a)  nejméně 30 % členů akademické obce Fakulty z řad akademických pracovníků,

b)  nejméně 10 % členů akademické obce studentů Fakulty,

c)  shromáždění pracovníků kteréhokoliv ústavu,

d)  nejméně třetina členů Senátu.

(4)  Senát je způsobilý se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna většina členů každé z obou komor.

(5)  Zasedání Senátu jsou veřejně přístupná.

(6)  Děkan Fakulty nebo v jeho zastoupení proděkan nebo tajemník má právo vystoupit na zasedání Senátu, kdykoliv o to požádá.

(7)  Na základě usnesení Senátu je děkan Fakulty povinen osobně se dostavit na zasedání Senátu.

(8)  Člen Senátu MU zvolený akademickou obcí Fakulty a zástupce akademické obce Fakulty v Radě vysokých škol má právo vystoupit na zasedání Senátu, kdykoliv o to požádá.

(9)  O každém návrhu rozhoduje Senát hlasováním. Hlasování je veřejné nebo tajné. Veřejně se hlasuje zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Pokud není stanoveno zákonem nebo tímto řádem jinak, postupuje Senát dle čl. 11, odst. 7 Statutu.

(10)  Senát hlasuje o návrzích v pořadí, v jakém byly předloženy. Je-li předložení návrhu následováno návrhy dílčích změn v původním návrhu, hlasuje senát nejdříve o pozměňovacích návrzích. Ve sporných případech nebo na žádost člena Senátu rozhodne Senát bez rozpravy o pořadí hlasování.

(11)  Ke schválení návrhu nebo přijetí usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů, nestanoví-li Zákon, Statut nebo tento řád jinak.

(12)  Pro projednání návrhu normy podléhající schválení Senátu dle čl. 6 Statutu je předkladatel povinen předložit Senátu návrh písemně, pro projednání ostatních návrhů Senát může písemné podklady vyžadovat. Tyto materiály musí být všem členům Senátu doručeny nejméně 7 dní před zasedáním. Návrh vnitřního předpisu zveřejní senát pro celou akademickou obec Fakulty nejméně 7 dní před zasedáním, na kterém jeho projednání uzavře.

(13)  Každý návrh vnitřního předpisu Fakulty nebo návrh jeho novely je jako celek schvalován hlasováním o příslušném usnesení Senátu. Pro přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu alespoň dvou třetin přítomných členů Senátu, nejméně však poloviny všech členů, pokud Zákon nestanoví jinak. Senát může rozhodnout, že se i projednávání a schvalování některých dalších návrhů bude řídit pravidly pro návrh normy stanovenými tímto řádem.

(14)  Nesouhlasí-li děkan Fakulty s některým usnesením Senátu přijatým v jeho nepřítomnosti, nemusí se jím do nejbližšího zasedání Senátu řídit. Děkan však musí svoje stanovisko k tomuto usnesení písemně nebo osobně Senátu sdělit. Takovéto usnesení je znovu projednáno na nejbližším zasedání Senátu. Pokud Senát svoje rozhodnutí potvrdí většinou nejméně tří pětin hlasů všech členů Senátu, je pro děkana závazné. V opačném případě musí Senát usnesení zrušit. Předešlé dvě věty platí i pro usnesení přijaté v přítomnosti děkana, pokud s ním děkan nesouhlasí.

Část čtvrtá
Dokumentace o činnosti Senátu

Článek 8

(1)  Senát vede o svých jednáních dokumentaci formou zápisů.

(2)  Zápisy z jednání Senát zveřejňuje nejméně elektronicky a archivuje je.

(3)  Na uložení a zabezpečení archivu Senátu se dohodne předseda Senátu s děkanem Fakulty.

(4)  Senát určí usnesením přístupová práva ke svým webovým stránkám.

(5)  Žádné dokumenty z archivu Senátu nesmí být skartovány.

Část pátá
Volby do Senátu MU

Článek 9

(1)  Volby do Senátu MU jsou upraveny Volebním a jednacím řádem Senátu MU.

(2)  Právo volit mají všichni členové akademické obce Fakulty. Členství v  Senátu MU je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, děkana nebo proděkana (čl. 1, odst. 2 Volebního a jednacího řádu AS MU).

(3)  Akademická obec Fakulty volí do Senátu MU pět členů, tři z řad akademických pracovníků Fakulty a dva z řad studentů Fakulty. Kromě toho volí dva náhradníky, jednoho z řad akademických pracovníků a jednoho z řad studentů.

(4)  Člena akademické obce Fakulty může navrhnout za člena Senátu MU pouze jednotlivý člen akademické obce Fakulty. Akademický pracovník může navrhnout nejvíce 3, student nejvíce 2 kandidáty. Nikdo nemůže navrhnout sám sebe.

(5)  Všichni akademičtí pracovníci, navržení za členy Senátu MU, kandidují a jsou voleni současně ve všech volebních obvodech akademických pracovníků. Studenti, navržení za členy Senátu MU, kandidují a jsou voleni pouze ve volebním obvodu studentů. Volební komisi pro volbu akademických pracovníků a volební komisi pro volbu studentů ustanovuje Senát.

(6)  Volba členů Senátu MU a jejich náhradníků se koná současně s volbami do Senátu Fakulty, a to přiměřeně podle čl. 4.

(7)  Návrh na člena Senátu MU se podává volební komisi pro tu část akademické obce Fakulty, k níž volič přísluší. Volební komise bez zbytečného odkladu oznámí navrhovanému možnost kandidovat.

(8)  Pokud navrhovaný souhlasí s kandidaturou, dá tak najevo zveřejněním stručných stanovisek, která chce v Akademickém senátu MU zastávat. .

(9)  Kandidát je dále povinen zveřejnit svou příslušnost k akademické obci jiné fakulty nebo jiné vysoké školy, členství ve statutárních orgánech právnických osob, vlastní podnikatelskou činnost a pracovní poměr k jinému zaměstnavateli než k MU.

(10)  Zveřejnění podle odst. 8 a 9 se děje prostřednictvím příslušné volební komise v elektronické formě na stránkách Fakulty. Ke zveřejnění musí dojít nejméně 14 dnů před volbami.

(11)  Každý člen akademické obce může udělit po jednom hlasu maximálně dvěma kandidátům.

(12)  Členy Senátu MU se stávají kandidáti, kteří se umístili na prvních místech v pořadí podle úhrnného počtu získaných hlasů.

(13)  Náhradníkem ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. a) Volebního a jednacího Senátu MU se stává vždy kandidát, který se v pořadí získaných hlasů podle předešlého odstavce umístil za posledním zvoleným členem Senátu MU.

(14)  Pokud rovnost hlasů nedovoluje rozhodnout podle předchozích dvou odstavců, rozhodne mezi takovými kandidáty los..

(15)  Skončí-li u některého zástupce Fakulty členství v Senátu MU a kandidát podle odst. 13 neexistuje, nebo členství v Senátu MU odmítne, uspořádá Senát doplňující volbu, která se řídí přiměřeně ustanoveními tohoto článku.

(16)  Volební komise podají zprávu o výsledku voleb do Senátu MU podle čl. 4 odst. 9. Zpracování výsledků voleb do Senátu MU v jednotlivých částech akademické obce Fakulty provede Senát na svém nejbližším zasedání a výsledky zveřejní.

Část šestá
Projednávání návrhu na jmenování děkana fakulty

Článek 10

(1)  Děkana jmenuje na návrh Senátu rektor MU.

(2)  O návrhu na jmenování děkana Fakulty se usnáší Senát.

(3)  K přípravě projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty zvolí Senát komisi tvořenou členy akademické obce Fakulty (dále jen „komise“). Každý volební obvod je v komisi zastoupen jedním členem. Člen Senátu nemůže být členem komise. Předsedu komise zvolí Senát.

(4)  Termín zasedání Senátu, které projedná návrh na jmenování děkana, určí Senát v souladu se Statutem. Projednávání tohoto bodu se mohou aktivně účastnit všichni členové akademické obce Fakulty.

(5)  Komise nejméně 3 měsíce před uplynutím funkčního období děkana vyzve akademickou obec Fakulty, aby nejpozději do dvou týdnů před stanoveným termínem projednání návrhu na jmenování děkana v Senátu předložila návrhy kandidátů. Návrhy na kandidáty přijímá komise nejméně po dobu 14 dnů.

(6)  Návrh na kandidáta do funkce děkana Fakulty může komisi podat každý člen akademické obce Fakulty. Nikdo nemůže navrhnout více než jednu osobu. Nikdo nemůže navrhnout sám sebe.

(7)  Návrh na kandidáta se podává komisi písemně nebo elektronicky. Komise se bez zbytečného odkladu dotáže navrhovaného, zda kandidaturu přijímá.

(8)  Každý navržený kandidát, který s návrhem souhlasí, musí komisi poskytnout:

a)  písemný souhlas s kandidaturou,

b)  odborný životopis,

c)  fotografii,

d)  stručnou formulaci cílů, kterých by chtěl po případném jmenování děkanem Fakulty dosáhnout, včetně prostředků jejich realizace,

e)  stručný návrh aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Fakulty, o niž by usiloval,

f)  informace o své příslušnosti k akademické obci jiné fakulty nebo vysoké školy, členství ve statutárních orgánech právnických osob, vlastní podnikatelské činnosti a pracovním poměru k jinému zaměstnavateli než k MU; k tomuto písm. se kandidát vyjadřuje čestným prohlášením.

(9)  U každého kandidáta zveřejní komise skutečnosti podle předchozího odstavce nejpozději jeden týden před zasedáním Senátu na webových stránkách Fakulty. Zveřejnění musí být provedeno současně pro všechny kandidáty.

(10)  Senát na svém zasedání při projednání návrhu na jmenování děkana Fakulty vyslechne stručné vyjádření každého kandidáta k bodům podle odst. 8 písm. d) a e), rozpravu s kandidátem a jeho odpovědi na dotazy členů akademické obce. Tuto část zasedání Senátu řídí předseda komise.

(11)  Po prezentaci kandidátů na funkci děkana Fakulty Senát tajně hlasuje o návrhu na jmenování děkana. Při hlasování je použito hlasovacích lístků s úplným, abecedním a očíslovaným seznamem všech kandidátů. Každý člen Senátu vyjádří svoji volbu označením čísla jediného kandidáta. Jinak upravený volební lístek je neplatný. Návrh na jmenování děkana Fakulty je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů Senátu.

§ 27 odst. 3 Zákona

(12)  Pokud žádný z kandidátů neobdrží v prvním kole potřebný počet hlasů podle předchozího odstavce, koná se bezprostředně druhé kolo tajného hlasování, v němž se hlasuje stejným způsobem pouze o dvou kandidátech, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů. V případě rovnosti počtu hlasů pro více než dva kandidáty na prvním místě nebo pro dva nebo více kandidátů na druhém místě, postupují všichni tito kandidáti do druhého kola.

(13)  Není-li ani ve druhém kole o návrhu na jmenování děkana Fakulty rozhodnuto, určí Senát na tomtéž zasedání termín nového projednání návrhu na jmenování děkana, a to nejdříve za jeden měsíc. Volební komise neprodleně vyzve akademickou obec Fakulty, aby nejpozději do dvou týdnů před stanoveným termínem nového projednání návrhu na jmenování děkana v Senátu předložila další návrhy kandidátů. Dále je pokračováno podle čl. 10 odst. 6 a další. Dosavadní kandidáti musí znovu vyslovit souhlas se svou kandidaturou v dalším kole projednání.

(14)  Pokud v novém projednání Senát o návrhu na jmenování děkana Fakulty nerozhodne, jednání se opakuje od odst. 13 tohoto článku, dokud není právoplatně rozhodnuto.

(15)  O průběhu a výsledku projednání návrhu na jmenování děkana pořizuje komise zápis, jehož originál stvrzuje podpisem všech svých členů. Senát zápis zveřejní stejným způsobem jako zápis z vlastního jednání. Originál tohoto zápisu archivuje Senát.

(16)  Návrh na jmenování děkana předkládá předseda Senátu rektorovi MU nejpozději jeden měsíc před koncem funkčního období příslušného děkana. Pokud Senát není schopen nejpozději jeden měsíc před koncem funkčního období děkana předložit návrh na jmenování děkana, informuje předseda Senátu o vzniklé situaci a dalším postupu rektora MU.

Část sedmá
Projednávání návrhu na odvolání děkana fakulty z funkce

Článek 11

(1)  Senát může podat rektorovi MU návrh na odvolání děkana Fakulty.

(2)  Návrh na odvolání je Senátem přijat v tajném hlasování, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů Senátu.

§ 27 odst. 3 Zákona

Část osmá
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 12

(1)  Ve funkčním období Senátu v letech 2005-2008 jsou v Senátu čtyři zástupci volebního obvodu
chemie.

(2)  Podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) Zákona schválil Senát návrh tohoto řádu dne10. 12. 2007.

(3)  Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) Zákona schválil Akademický senát MU tento řád dne 3. 3. 2008.

(4)  Tento řád nabývá účinnosti dnem schválení Akademickým senátem MU.

doc. RNDr. Martin Čadek, CSc., v. r.
předseda Senátu

doc. RNDr. Milan Gelnar, CSc., v. r.
děkan

 

Příloha č. 1

Přiřazení ústavů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity k volebním obvodům

Článek 1

Každý akademický pracovník přísluší do jednoho volebního obvodu na základě svého zařazení na určitý ústav. Přiřazení ústavů k volebním obvodům je uvedeno níže:

Volební obvod matematika

a)  Ústav matematiky a statistiky.

Volební obvod fyzika

b)  Ústav fyziky kondenzovaných látek,

c)  Ústav fyzikální elektroniky,

d)  Ústav teoretické fyziky a astrofyziky.

Volební obvod chemie

e)  Ústav chemie,

f)  Ústav biochemie,

g)  Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii,

h)  Národní centrum pro výzkum biomolekul.

Volební obvod biologie

i)  Ústav antropologie,

j)  Ústav botaniky a zoologie,

k)  Ústav experimentální biologie.

Volební obvod vědy o Zemi

l)  Geografický ústav,

m)  Ústav geologických věd.