Studijní oborPaleoslovenistika a slovanské jazyky

Charakteristika pracoviště: Ústav slavistiky FF MU se skládá z paleoslovenistického semináře, ze semináře východoslovanských jazyků (tj. rusistiky a ukrajinistiky), východoslovanských literatur, západoslovanských jazyků a literatur (tj. polonistiky a slovakistiky) a ze semináře jihoslovanských jazyků a literatur, v jehož rámci se realizuje v různých ročnících a v libovolných kombinacích studium bulharistiky, kroatistiky, makedonistiky, serbistiky a slovenistiky. Vědecké zaměření Ústavu slavistiky je dáno na jedné straně tradicí, která se budovala v podstatě od založení Masarykovy univerzity, jednak novými metodologickými trendy a mezinárodní vědeckou spoluprací. Ve sféře slovanské lingvistiky jde zejména o skladbu slovanských jazyků a porovnávací studium češtiny a dalších slovanských jazyků v rámci široce pojímané slovanské filologie. Literárněvědná slavistika vychází z tradic brněnské komparatistické školy, které obohacuje prvky komunikativní estetiky a hermeneutiky. V rámci existujících sedmi oborových rad doktorského studia působí nejen vědečtí pracovníci fakulty, ale i členové jiných institucí, zejména Akademie věd České republiky. V současné době pokrývá doktorské studium všechny slavistické obory. Výzkumná problematika pracoviště: Pracovníci paleoslovenistického semináře vyvíjejí badatelskou činnost zejména v oboru staroslověnské syntaxe a v oboru staroslověnské lexikologie (při výzkumu etymologie a výzkumu morfematické struktury slovní zásoby); účastní se přitom též rozsáhlých týmových projektů lexikografických, organizovaných ústředně mimo fakultu příslušnými pracovišti Akademie věd České republiky. Pro potřeby vysokoškolské výuky se v semináři rovněž pěstuje tematika filologická, literární a kulturní. Ve vlastním bádání o staroslověnštině (i mladší církevní slovanštině různých lokálních redakcí) se v souladu s dlouhodobou tradicí oboru uplatňuje komparatistický aspekt několikerého zaměření: jednak geneticky indoevropeistický, jednak kontaktově „klasicko–filologický“ (řecký a latinský) a jednak vývojově slavistický; ten otvírá průzor do vývoje jednotlivých slovanských jazyků a jejich starších kultur.