Informace o publikaci

Císařský architekt a pevnostní stavitel Giovanni Pieroni. „Dottore Giovanni Pieroni Architetto e Matematico“

Autoři	FIDLER Petr
Rok publikování	2015
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Opuscula historiae artium
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
www	Digitální knihovna FF MU
Obor	Umění, architektura, kulturní dědictví
Klíčová slova	Giovanni Pieroni; Albrecht of Valdštejn (Wallenstein); Rombaldo Collalto; Florence; Vienna; Brtnice; Prague; Valdštejn Palace; Jičín; astronomy; astrology; Galileo Galilei; Johannes Kepler; architecture; 17th century; Accademia degli Antistagiriti
Popis	S příchodem Giovanniho Pieroniho (1586–1654) se střední Evropa seznamuje se zcela novým prototypem všestranného architekta. Odchovanec Bernarda Buontalentiho a současník florentských architektů Sigismonda Coccopaniho a Giovanniho Antonia Dosia, ozdobený titulem doktora práv a těšící se z přátelství s Galileem Galileim, přináší sebou erudici pevnostního stavitele, invenci umělce-architekta, intelektuální zvídavost přírodovědce, filozoficko-matematický ponor do záhad nebeské báně opřený o hvězdářská pozorování. Zhotovuje na objednávku horoskopy, kreslí návrhy na divadelní dekorace, vyměřuje nová opevnění a komponuje okrasné zahrady. Navrhuje profánní i sakrální stavby, které zasazuje do matematicky komponovaných krajinných souvislostí, podepřených a zdůvodněných astronomickými úvahami. Svá pozorování konzultuje s Keplerem i Galileim, jehož dílu se snaží dopomoci k publikaci. Stejně jako Galileo a členové římské Accademie dei Lincei je odpůrcem filosofie Aristotelovy. Ve Vídni předvádí vznešené společnosti pokus s vakuem a zakládá první středoevropskou vědeckou společnost – Accademia degli Antistagiriti. Hned po svém příchodu do Vídně a do Prahy je Pieroni jmenován císařským pevnostním architektem a brzy poté se stává architektem Albrechta z Valdštejna a dalších příslušníků aristokracie. Předložená studie se zaměřuje na nastínění lidského, intelektuálního a uměleckého profilu Giovanniho Pieroniho a nezabývá se důslednou analýzou jeho díla. Zaujímá kritické stanovisko k některým nedávno vysloveným hypotézám a varuje před nebezpečím tvorby vědeckých „mýtů“ podepřených pouze nedoloženými domněnkami.