Informace o publikaci
Vliv radiofrekvenčních polí na magnetorecepci hmyzu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2017 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Již několik desetiletí je známo, že široké spektrum zvířat se dokáže orientovat podle magnetického pole Země, avšak až v posledních letech se objevily přesvědčivé důkazy o mechanismu fungování tohoto fenoménu. Jedná se o tzv. mechanismus radikálových párů, ve kterém klíčovou roli hraje flavoprotein kryptochrom. Řada prací ukázala, že tento mechanismus je ovlivněn přítomností i pozoruhodně slabých radiofrekvenčních polí (ze spektra 100kHz – 10MHz; 1000x slabších než MPZ). Některé otázky však zůstávají nevyjasněné. Je magnetorecepce těmito poli zcela znemožněna, anebo se tato pole k zemskému přičítají a pouze modulují přirozený vjem a zvířata si tedy na ně mohou zvyknout? Má větší vliv úzkopásmá Larmorova frekvence, nebo širokospektré rušení? Jaký je práh intenzity, při které již dojde k ovlivnění, pro různé frekvence? Odpovědi na tyto otázky mohou být důležité nejen s ohledem na magnetorecepci, ale i pro každodenní život. Kryptochromy jsou totiž zapojené i do jiných oblastí fyziologie buněk a organismů, jako je například řízení cirkadiánních rytmů. Zvýšené množství kryptochromu se také používá jako marker při stanovení chronické lymfoidní leukemie. Vyvinuli jsme behaviorální test s ruměnicí pospolnou (Pyrhocorris apterus), při kterém v počítačem řízeném systému cívek sledujeme podmíněné reakce pohybové aktivity na rotace magnetického pole a vliv radiofrekvenčních polí o různé frekvenci a intenzitě. Předběžná data napovídají tomu, že hmyz je citlivý na Larmorovu frekvenci (1,4 MHz; 4uT), a že magnetorecepce je radiofrekvenčními poli spíše zcela rušena, než modulována. |
| Související projekty: |