Magnetorecepce hmyzu funguje i při červeném světle

• Autoři: PECKA Tomáš; NETUŠIL Radek; SLABÝ Pavel; TOMANOVÁ Kateřina; VÁCHA Martin
• Rok publikování: 2017
• Druh: Konferenční abstrakty
• Fakulta / Pracoviště MU: Přírodovědecká fakulta
• Popis: Řada živočichů se dokáže orientovat pomocí magnetického pole Země (MPZ). O mechanismu magnetorecepce, schopnosti vnímat MPZ, však dosud existují pouze ne zcela prokázané teorie. Může být na světle nezávislá (magnetitová teorie) nebo na světle závislá (teorie radikálových párů - RP). U teorie RP hrají klíčovou roli chemické reakce, které jsou ovlivnitelné MPZ. Radikálový pár tvoří molekuly, které si po excitaci světlem předají elektron a stanou se tak citlivé k MPZ. Pro další reaktivitu RP je důležitá přítomnost a směr MPZ. Nejvhodnější molekulou zodpovědnou za RP magnetorecepci je kryptochrom (Cry) tvořící RP se svým kofaktorem flavin adenin dinukleotidem (FAD). Cry jsou pigmenty příbuzné fotolyázám absorbující světlo z modré oblasti spektra (od UV po modrozelenou – 505nm). V souhlase s tím řada autorů prokázala, že magnetorecepce přes Cry funguje pouze za krátkovlnného světla. Pokud by ovšem byla funkční i při vyšších vlnových délkách, pak by to ukazovalo na dosud neznámý mechanismus fotoredukce, případně zapojení jiných pigmentů pro tvorbu radikálových párů. Naše předběžné výsledky podmiňovacích experimentů sledujících pohybovou aktivitu na švábech Blatella germanica a plošticích Pyrhocorris apterus, ukazují, že magnetorecepce funguje i při vlnových délkách 595 nm (oranžová) a 635 nm (červená). Výsledky naší laboratoře by mohly přispět k pochopení dosud ne zcela známé úlohy Cry v magnetickém recepčním mechanismu. Podpořeno grantem NAZV QJ1610248, SV MUNI/A/0988/2016

Související projekty

• Dlouhověkost včel a její úloha v udržitelném chovu