Informace o publikaci

Vertikální distribuce vodních kroužkovců na slatiništích Západních Karpat

Logo poskytovatele
Autoři

SCHENKOVÁ Jana BÍLKOVÁ Martina POLÁŠKOVÁ Vendula HORSÁK Michal SCHLAGHAMERSKÝ Jiří

Rok publikování 2017
Druh Konferenční abstrakty
Citace
Popis Prameniště představují maloplošné a v krajině roztroušené biotopy, které jsou jednou z nejcennějších a nejohroženějších součástí říčních ekosystémů. Na prameništních slatiništích Západních Karpat nacházíme tůňky a pramenné stružky, o kterých víme, že hostí vysoce diverzifikovanou faunu bentických organismů, včetně vodních kroužkovců, na které se zaměřil náš výzkum. Vysychání slatiniště představuje hlavní riziko pro vodní faunu a nás zajímalo, zda vodní druhy kroužkovců dokážou obývat i místa bez povrchové vody a v případě vyschnutí vodního stanoviště (tůňky, stružky) jej znovu osídlit ze zdrojových populací v substrátu pod ním. V oblasti Bílých Karpat, Moravskoslezských Beskyd, Oravy a Tater bylo vybráno 27 slatinišť tak, aby byly přibližně rovnoměrně zastoupeny všechny typy z hlediska chemismu a vegetace: 9 vápnitých se srážením pěnovce, 8 vápnitých bez pěnovce, 5 mírně vápnitých mechových a 5 kyselých přechodových. Na jaře 2015 a 2016 byly odebrány půdní sondy o ploše 17 cm2 do hloubky 15 cm (5 sond na lokalitu), substrát byl rozdělen po 3 cm. Kroužkovci byli extrahováni mokrou extrakcí bez zahřívání a determinováni zaživa. Bylo nalezeno 1135 jedinců vodních opaskovců (z čel. Enchytraeidae zahrnuty jen vodní druhy) a 7926 olejnušek. Nejvyšší počty opaskovců i olejnušek byly nalezeny v kyselých přechodových slatiništích, nejnižší ve vápnitých pěnovcových. Z 35 druhů vodních opaskovců nalezených v předchozím výzkumu, kdy byla vzorkována vodní stanoviště (tůňky, stružky), dokázalo 18 osídlit vlhký substrát bez povrchové vody. Ve svrchních 3 cm sedimentu se nacházelo průměrně 54 % všech vodních opaskovců a 47 % olejnušek, jejich počty směrem do hloubky téměř lineárně klesaly. Medián hloubky výskytu se druhově lišil od 1,9 až po 10 cm. Z prvních výsledků vyplývá, že část prameništních druhů opaskovců je dobře adaptovaná na možnost vysychání, zbývající, často ubikvistní druhy je musí osidlovat opakovaně z okolního vodního prostředí. GA15-15548S, MUNI/A/1325/2015.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info