Informace o publikaci
Zur Entwicklung der Grenze im mährisch-österreichischen Grenzgebiet während des 11.-12. Jahrhunderts und zur Rolle der Befestigung von Nikolsburg/Mikulov
| Název česky | K vývoji hranice na moravsko-rakouském pomezí v 11.-12. století a úloha knížecího hradu v Mikulově |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2016 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | Late Hillford period; pottery; borders; dendrochronology; castles |
| Popis | Na podkladě pramenů historických a archeologických se studie zabývá otázkou historických počátků hradu v Mikulově nacházejícího se na dnešní hranici mezi Rakouskem a Českou republikou. Nejnovější archeologické výzkumy odhalily nové poznatky týkající se vývoje a původu předchůdce kamenného hradu v Mikulově. To poskytlo příležitost věnovat se podrobněji také studiu sídelní struktury v nejbližším okolí tohoto hradu. Jako průvodní studijní materiál posloužily nálezy ze starších i nových archeologických výzkumů a jejich vzájemné srovnání. Relikty původního hradu z nejstarších kulturních vrstev – konkrétně dřevo-zemní konstrukce s kamennými základy – byly na základě získaných dendrodat datovány do pozdního 11. století. Tato datace byla podpořena také doprovodnými drobnými nálezy ze souvisejících kulturních vrstev, zastoupené především fragmenty keramiky. Relikty nejstaršího opevněného sídla v Mikulově jsou současně důkazem o počátcích budování hranice mezi přemyslovským knížectvím a bavorskou Východní markou. Ve stejné době se v kontaktní zóně obou těchto mocenských bloků začala vytvářet linie hraničních hradů. Knížecí hrad v Mikulově je považován za vysunutý vstupní nebo strážní bod na důležité severo-jižní spojnici. |
| Související projekty: |