Informace o publikaci

Časová rezidua odečtů P vln ze severokorejské jaderné exploze z roku 2017 a jejich příspěvek k problematice nehomogenit litosféry ve střední Evropě

Autoři	HAVÍŘ Josef
Rok publikování	2019
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku
Fakulta / Pracoviště MU	Přírodovědecká fakulta
Citace
www	https://journals.muni.cz/gvms/article/view/11658
Klíčová slova	seismic monitoring; nuclear explosion; lithospheric inhomogeneities
Popis	Laterální nehomogenity v zemském nitru významně ovlivňují časy příchodů seismických vln odečtené na stanicích při seismickém monitorování. Pozorované časy odečtů se liší od předpokládaných časů odvozených na základě globálních rychlostních modelů, přičemž zjištěné rozdíly jsou nazývány časovými rezidui (Tr). V článku je demonstrována problematika vztahu nehomogenit a časů detekce seismických vln na příkladu signálu severokorejské jaderné exploze ze září 2017. Šlo o silnou explozi (magnitudo mb počítané z objemových vln přesáhlo hodnotu 6), jejíž signál byl vzhledem k ostrému začátku a výrazné amplitudě první výchylky podélných vln výjimečně vhodný pro studium časových reziduí. Spolu s dobrou znalostí polohy hypocentra exploze dává zmíněný seismický jev mimořádnou příležitost k pozorování časových reziduí, které jsou zatíženy jen malou chybou a které tak jsou spolehlivějším odrazem vlivu litosférických nehomogenit, než jaký poskytují data jiných seismických jevů. Pro studium časových reziduí v prostoru střední Evropy byla použita data několika stovek seismických stanic. Vyšší kladné hodnoty časových reziduí Tr (tedy zpoždění času detekce oproti modelovému předpokladu), jejichž příčiny jsou stručně diskutovány v tomto článku, byly zjištěny v z. a s. části Západních Karpat a ve v. části Panonské pánve. Naopak výrazně záporné hodnoty časových reziduí byly pozorovány v širokém prostoru Jižních vápencových Alp a v. části Pádské nížiny. Pro regionální a globální seismické monitorování stanicemi situovanými ve střední Evropě (a především na území České republiky) je významným fenoménem především významné (až více než sekundové) zpoždění odečtů, oproti teoretickým odečtům plynoucím z modelu IASPEI, v západní části Západních Karpat. Toto zpoždění je způsobeno souběžně nejen mocnými polohami flyšových sedimentů, ale další příčiny lze hledat ve spodní kůře a nejsvrchnějších partiích pláště.