Informace o publikaci
Velké senáty – neviditelní tvůrci práva
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Jurisprudence |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access časopisu |
| Klíčová slova | Grand chamber – plenary – en banc – Czechia – Slovakia – European Union – Supreme Court – Supreme Administrative Court – Constitutional Court – Court of Justice – legitimacy – representation – unification of case-law – judicial lawmaking |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Role velkých senátů je v českém kontextu mnohem širší než jen sjednocování judikatury a rozhodování kontroverzních a neprejudikovaných věcí. V prvé řadě velké senáty a rozšířený senát mohou mít pozitivní vliv na jednotnost, promyšlenost, transparentnost a legitimitu rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Za druhé, možná nevědomky, tato tělesa posílila normativní sílu soudních rozhodnutí. Dnes již těžko může někdo tvrdit, že judikatura není v českém právním řádu pramenem práva, a proto k ní není nutné přihlížet. Pokud je pro odklon od dosavadního judikatorního právního názoru nutné takovou změnu přesvědčivě odůvodnit, a navíc aktivovat specializované těleso (rozšířený nebo velký senát), tak je jasné, že český právní řád soudním rozhodnutím normativní váhu přiznává. Za třetí, vznik velkých senátů a rozšířeného senátu vytvořil tlak na Ústavní soud, aby přehodnotil používání pléna a zajistil transparentní sjednocování své senátní judikatury. Tuto roli totiž plénum Ústavního soudu dlouhodobě neplní. Řešení neshod mezi senáty skrze stanovisko pléna je používáno pohříchu málo a každý ze čtyř tříčlenných senátů si tak může kutat své vlastní „judikatorní štoly“. |
| Související projekty: |