Informace o publikaci

Krizový režim ochranných pomůcek během pandemie nemoci covid-19

Autoři

REZKOVÁ Bohdana PEŘINA Aleš

Rok publikování 2023
Druh Konferenční abstrakty
Citace
Popis Úvod a metoda: K ozřejmění dopadu nedostatku osobních ochranných prostředů na začátku pandemie onemocnění COVID-19 realizovala Česká společnost pro nemocniční epidemiologii a hygienu (SNEH) ve spolupráci s Ústavem veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v roce 2022 dotazníkové šetření v němž se zástupci jednotlivých zdravotnických zařízení mohli podělit o zkušenosti s dostupnosti OOPP v počátku pandemie a o způsobu řešení jejich nedostatku. Cílem bylo zejména získat podklady pro vyhodnocení současné pandemie a pro úpravu plánu pandemické připravenosti. Dotazník byl určen zaměstnancům zdravotnických zařízení, kteří se na svém pracovišti věnují prevenci a kontrole infekcí, přičemž za každé zdravotnické zařízení byl vyplněn pouze jeden dotazník. Dotazník byl vyplňován anonymně, v elektronické podobě a odkaz pro vyplnění byl k dispozici členům SNEH a účastníkům odborných akcí s danou problematikou. Vzhledem k nízkému počtu respondentů je zpracování výsledků zaměřeno na zajímavost odpovědí, které samy o sobě mají významnou výpovědní hodnotu. Korelační analýzy nebyly z výše uvedeného důvodu zpracovány. Výsledky: Celkově byly získány informace z 39 zdravotnických zařízení, u 20 z nich byla zřizovatelem obec nebo kraj, u 14 stát a v pěti případech soukromý vlastník či právnická osoba. Celkem 19 zařízení bylo nemocničních s akutními lůžky. Z odpovědí mimo jiné vyplývá, že v 17 ze souboru všech oslovených zdravotnických zařízení (tj. 44 %) byly v době kritického nedostatku používány respirátory nestandardním způsobem, v 6 z nich byla používána jedna nebo více dekontaminačních metod: UVC záření (3x), otření či postřik chemickým dezinfekčním prostředkem (2x), autoklávování (3x), sterilizace nízkoteplotní plasmou (1x). V zařízeních, kde byly respirátory používány opakovaně ve více směnách (7 odpovědí), byl pouze v 1 případě stanoven počet opakovaných použití. V ostatních 6ti zařízeních nebyl tento počet stanoven. Respondenti byli také dotazování na přínosnost zdrojů informací, které v té době využívali. Jako velmi přínosné byly nejčastěji označeny zkušenosti kolegů z jiných zdravotnických zařízení, vlastní znalosti a dále informace z Centra prevence a kontroly infekcí (CDC). Naopak jako spíše nepřínosné nebo dokonce jako velmi nepřínosné byly nejčastěji označeny informace Ministerstva zdravotnictví České republiky. Závěr: Přestože se jedná o omezený vzorek ze všech v České republice registrovaných zdravotnických zařízení, zjištěné informace indikují závažnost situace při zavádění krizových režimů osobních.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info