Informace o publikaci

Zpětné počítání lhůt a dob v občanském právu

Autoři	BRIM Luboš
Rok publikování	2024
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Právník
Fakulta / Pracoviště MU	Právnická fakulta
Citace
www	https://www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik/archiv/2024/2024-2.html
Klíčová slova	computation of time; time limits; time periods; non-working days
Popis	Občanský zákoník obsahuje pravidla o počítání lhůt a dob, které se v čase odvíjejí směrem dopředu. V občanském právu se však setkáváme rovněž s lhůtami a dobami, jež se počítají v čase nazpět. Cílem tohoto článku je formulovat koherentní soubor normativních závěrů pro počítání zpětně plynoucích lhůt. Pro mou argumentaci je stěžejní premisa, že smyslem lhůt běžících nazpět je vytvořit osobě, jež je lhůtou chráněna, dostatečný časový úsek pro reakci na jednání jiného subjektu. Z tohoto východiska lze dovodit, že je-li počátek zpětně plynoucí lhůty počítané podle dní (nebo delších časových jednotek) vázán na určitou událost, začíná tato lhůta plynout chronologickým koncem dne předcházejícího dni, kdy k rozhodné události došlo. Pro zachování lhůty je nezbytné, aby byl právně relevantní čin, který má konci lhůty předcházet, vykonán ještě před začátkem posledního (chronologicky prvního) dne takové lhůty. Lhůta vymezená podle hodin, která se odvíjí od stanovené skutečnosti, pak počíná běžet chronologickým koncem hodiny předcházející hodině, v níž došlo k okolnosti rozhodné pro počátek jejího běhu. K jejímu zachování je zapotřebí uskutečnit příslušný čin před koncem hodiny chronologicky předcházející poslední (chronologicky první) hodině takové lhůty. Připadá-li konec zpětně počítané lhůty na sobotu, neděli či svátek, neodsouvá se na předcházející ani následující pracovní den.