Informace o publikaci
Detekce tvorby reaktivních kyslíkových metabolitů u larev zavíječe voskového Galleria mellonella
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Reaktivní kyslíkové metabolity (RKM) patří mezi nejúčinnější mikrobicidní molekuly, jejichž produkce doprovází fagocytózu u obratlovců. Tyto RKM vznikají z molekulárního kyslíku v procesu nazývaném oxidativní (respirační) vzplanutí. U bezobratlých živočichů a konkrétně u hmyzu je o podobných mechanismech velmi málo informací, navíc často s protichůdnými výsledky. Pouze u některých skupin bezobratlých (Bivalvia, Clitellata, Echinoidea nebo Ascidiacea) není pochyb o jejich účasti v imunitní odpovědi. V této práci byly použity larvy zavíječe voskového (Galleria mellonella, Lepidoptera). Byla analyzována produkce RKM v hemolymfě a v izolovaných hemocytech za použití chemiluminiscence a fluorescence. Při uvolňování RKM vznikají elektronově excitované stavy a při návratu do základního stavu jsou emitovány fotony. Tato emise je označována jako chemiluminiscence. Přirozená chemiluminiscence hemocytů je velmi slabá, a proto je obvykle zesilována (luminofory, aktivátory). Chemiluminiscenční metodou s použitím aktivátorů s různým mechanismem působení (Zymozan A, PMA, CaI, FMLP) nebyla tvorba RKM v hemolymfě nebo hemocytech prokázána. Pozitivní výsledky přineslo především fluorimetrické stanovení RKM za využití fluorescenční proby Amplex Red, specifické pro peroxid vodíku. Měření jasně prokázalo tvorbu peroxidu vodíku v izolovaných aktivovaných hemocytech. Nejúčinnějším aktivátorem byl CaI, dále FMLP, PMA a Zymozan A. V této práci jsme nově použili ke studiu RKM u hmyzu fluorescenční detekci peroxidu vodíku, která je citlivější než luminometrické měření. Výsledky prokázaly tvorbu peroxidu vodíku hemocyty, ale v mnohem menší míře než je tomu u obratlovců. Pro detekci RKM u hmyzu je nutné používat vyšší koncentrace buněk a aktivátorů, z toho vyplývá, že RKM u hmyzu pravděpodobně nejsou tak významnou součástí mikrobicidního ochranného systému, jako je tomu u obratlovců. Tato práce byla podpořena grantem GAČR 206/09/P470. |
| Související projekty: |