Informace o publikaci
Hyperparatyreóza- diagnostika, léčba a šance pro pacienta z pohledu chirurga
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Hyperparatyreóza (HPT) je termín označující hyperfunkci příštítných tělísek. Ta produkují parathormon, jehož úkolem je regulovat hladinu vápníku a fosfátu v těle. Je možné rozlišit několik typů hyperparathyreózy. Primární HPT, kde příčinou bývá adenom, příštítná hyperplázie (která může postihnout i více tělísek), nebo jako součást syndromu MEN1A (mnohočetná endokrinní neoplazie ? typ 1). Při sekundární HPT dochází k nadměrné sekreci parathormonu, jako odpovědi na dlouhodobě sníženou koncentraci vápníku. Hypokalcémie může nastat vlivem chronické renální insuficience. Pokud se tato sekundární forma stává autonomní, nezávislou na vápníkovém regulačním okruhu, mluvíme o terciární HPT. K nadprodukci parathormonu také dochází při pseudohyperparatyreoidismu (paraneoplastickém syndromuje hyperkalcémie důsledkem přítomnosti peptidů podobných parathormonu (PTHrP) v těle, například při malignitách plic, pankreatu nebo prsu. Primární hyperparatyreóza (PHP) je častou příčinou poruchy kalciofosfátového metabolizmu. Typickým nálezem při biochemickém vyšetření u PHP je vysoká hladina parathormonu, kterou doplňuje hyperkalcémie a hypofosfatémie. Z praxe je známo, že určení diagnózy není takový problém, jako nalezení zdroje autonomní produkce parathormonu. Důvodem, pro vznik PHP je nejčastěji adenom příštitného tělíska, méně často hyperplázie a zřídka se jedná o karcinom příštitného tělíska (0,5– 1,0%). Základem léčby PHP je regulace hyperkalcémie spolu s resekcí adenomu a ohledáním všech ostatních příštitných tělísek. Detekce adenomu může být v některých případech problematická. Základní zobrazovací metodou je ultrasonografie krku. Běžně je doplňována scintigrafii MIBI, výjimečně je nutno použít CT či MR. Diagnosticky někdy pomůže i biopsie s biochemickýckým vyšetřením aspirátu. V případech operace adenomu závisí její úspěch velkou měrou na zkušenostech operatéra, k tomu je výhodné přičíst možnost využití nových metod jako je gammanavigace při detekci adenomu, využíváme USG lokalizaci, které se nám osvědčil zvláště u nepříznivě uložených tělísek. V případě indikované exstirpace všech příštítných tělísek, jako jsou pacienti s MEN1A, hyperplazií či karcinomem, může reimplantace příštitné tkáně eliminovat projevy následné hypokalcémie a je šancí v terapii pro takto postižené pacienty. |