Březen ve znamení Masarykových dnů. Rozhovor s prof. Jiřím Hanušem

Přednáška, koncert, film i diskuse – to vše přinese první ročník Masarykových dnů, konaný z podnětu rektora Martina Bareše při oslavách výročí narození TGM. Na začátku března se tak můžeme těšit na bohatou reflexi společenských témat. Celou akci v rozhovoru přibližuje prof. Jiří Hanuš.

Co si máme představit pod názvem Masarykovy dny? Mohl byste absolventům přiblížit, o jakou akci se jedná?

Je to připomenutí Masaryka vědce a myslitele, politika i vrcholového státníka. Ale nikoli jen vzpomínka, i když máme 170. výročí jeho narození. Jde o aktualizaci jeho odkazu, z něhož čerpá Masarykova univerzita. Instituce žijí ze zakladatelských idejí – a případně i z jejich kritiky, dodal bych. Masarykovy dny budou tudíž mít trojí rozměr: pietní, vzdělávací i zábavný. Ve dvou dnech se MUNI bude zabývat Masarykem. Studenti i učitelé brněnských vysokých škol a dalších společenských organizací budou pozváni na odpolední programy, svázané více či méně s Masarykovou osobností. Hlavním tématem budou Hovory o demokracii – to je jakási souvislost s Čapkovými Hovory s TGM.

Vy sám jste, pane profesore, historik. Budou se Masarykovy dny ohlížet především do minulosti? Bude program navazovat na Masarykovy filozofické či politické myšlenky?

Jsem přesvědčen o tom, že jedním z poslání univerzity je poučený pohled do minulosti, kontakt s minulostí, což není jednoduché. Mohlo by se říci, že o Masarykovi všechno víme, že už je hodně knížek i článků. Ale proč tedy vznikají nové a nové interpretace jeho života a díla? Je to proto, že svým myšlením provokoval nejen své současníky, ale svým způsobem je provokativní dodnes: svou schopností kritizovat dobové poměry a stereotypy, svou odvahou v tehdejších politických soubojích, svou vizí, s níž šel do budování nového státu. Ale program Masarykových dnů nemůže být čistě historickou záležitostí. Jde o to, že univerzita nesoucí jeho jméno chce prostě říci: podívejte se, byl to nesmírně zajímavý muž, který v české filozofické i politické tradici něco znamenal, byl známý v zahraničí, byl to asi náš nejvzdělanější prezident – a v neposlední řadě se zasadil o druhou moderní českou univerzitu! A co máme dělat my, abychom žili v podobných intelektuálních a duchovních souřadnicích?

Kdy a kde budou Masarykovy dny probíhat? Budou se muset zájemci na akci zaregistrovat, nebo mohou přijít "jen tak"?

V úterý 3. března proběhne pieta u sochy TGM a pak přednáška amerického profesora historie Andrewa O´Shaughnessyho s názvem Idea univerzity Thomase Jeffersona v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí. Na tuto vzdělávací akci bude navazovat koncert s názvem Masaryk a hudba, vlastně jakési scénické pásmo, na kterém se podílel profesor Miloš Štědroň. Vzhledem k omezenému prostoru bude zapotřebí registrace.

Ve středu 4. března pak bude program pokračovat v Univerzitním kině Scala, kde bude promítán americký „klasický“ film Dvanáct rozhněvaných mužů a pak proběhne diskuse o Masarykovi a vzdělávání s předními českými odborníky: se Stanislavem Balíkem, s Ivanem Šedivým, Petrem Oslzlým, Michaelem Žantovským a dalšími. V Místodržitelském paláci je méně míst, ale do Scaly se určitě vejdou všichni, kteří budou chtít přijít.

Na jakou část Masarykových dnů se osobně nejvíce těšíte a proč?

Já se těším právě na tu zmíněnou diskusi ve Scale. I Masaryk byl velkým diskutérem a teoretikem diskuse. Mám za to, že všichni se musíme umění diskuse učit, protože často zapomínáme na to, že debatovat spolu mohou a mají lidé, kteří něco opravdu vědí a kteří jsou schopni současně naslouchat druhým. Zdá se to být banální, ale právě univerzita má být prostředím, v němž se toto nelehké a zanedbané umění učí, praktikuje a prezentuje.

prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D.

profesor Historického ústavu Filozofické fakulty a prorektor pro personální a akademické záležitosti Masarykovy univerzity