Publication details
Je třeba společnost chránit před pitvajícími lékaři?
Authors | |
---|---|
Year of publication | 2015 |
Type | Conference abstract |
Citation | |
Description | Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) zavedl v České republice od roku 2014 předpokládaný nesouhlas člověka s pitvou a narušil tak předchozí systém daný zákonem o zdravotních službách (zák. č. 372/2011 Sb., dále jen „ZZS“), který spočíval na předpokládaném souhlasu s pitvou za současné široké možnosti vyslovit s pitvou nesouhlas. Na zmatečnou situaci (pokles pitev, nezohledňování vůle pozůstalých) zareagovalo ministerstvo zdravotnictví přípravou novely ZZS, nicméně prakticky současně úpravu regulace pitev zakomponovalo i ministerstvo spravedlnosti do tzv. technické novely NOZ, kde se měl legislativní úpravou prakticky odstranit jeho vliv na provádění pitev. Ačkoliv obě novely (NOZ i ZZS) se doposud (září 2015) nedostaly do stadia parlamentního projednávání, u NOZ již došlo k vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního připomínkového řízení. Příslušný dokument je dostupný v tzv. Knihovně připravované legislativy přístupné z webových stránek Vlády ČR (www.vlada.cz). V argumentaci připomínek je např. uvedeno: „...novela bezdůvodně snižuje nastavenou hladinu pietní ochrany...“ (Úřad vlády), „...u pitev není problém v NOZ, nýbrž v zákoně o zdravotních službách...“ (Úřad pro ochranu osobních údajů), „...jde o problematiku v první řadě etickou a lidskoprávní, nikoli zdravotní úzce odbornou. Lidské tělo není majetkem poskytovatele zdravotních služeb a neexistuje žádné obecné právo takového poskytovatele k provádění pitev... požadavky některých zdravotnických pracovišť, které jsou nyní vyjádřeny i v návrhu novely ZZS, etické hledisko ignorují... u jiných než soudních pitev je proto třeba zásadně trvat na souhlasu zemřelého...“ (Ministerstvo práce a sociálních věcí). Důsledkem tlaku těchto připomínkových míst pak byla změna původního návrhu, který aktuálně pouze petrifikuje současný stav v NOZ a bez přijetí novely ZZS situaci nijak neřeší. Způsob argumentace připomínkových míst pak jeví známky snahy o maximální potlačení provádění pitev, bez ohledu na vyvažování zájmu společnosti, vůle člověka i respektu k rodinnému životu. |