Publication details
„Pod vlivem své posedlosti jsem se vydával za experimentálního filmaře Martina Ježka”
| Authors | |
|---|---|
| Year of publication | 2025 |
| Type | Requested lectures |
| MU Faculty or unit | |
| Citation | |
| Description | Termínem found footage bývají ve filmovědném kontextu označovány zpravidla takové praktiky, kdy si jeden autor přisvojí záběry autora druhého, a to za účelem jejich svévolného modifikování. Experimentální filmař Martin Ježek pak jako by svým konáním takto chápané praktiky ozvláštnil, neboť cizopasil na filmových obrazech již v jakési jejich teprve „předzrodné“ fázi. Vybaven kamerou se totiž tento autor vypravil na samotné natáčení filmu „Arvéd“ (2022), kterýž pojednává o hermetikovi Jiřím Arvédu Smíchovském, a zde pořídil valnou část záběrů pro svůj celovečerní experiment „Satan mezi námi“ (2023). Vlivem rozličných stylistických postupů pak toto nenarativní dílo tvoří jakéhosi přízračného dvojence filmu Arvéd, přičemž svým bezmála hororovým étosem jako by potvrzovalo tezi Edmunda Husserla, že „se věci promění v čiré fantómy, když se uvolní ze své souvislosti“. Ve svém příspěvku proto promluvím o specificky „fantomické“ vizualitě snímku „Satan mezi námi“, pro potřeby čehož tento snímek – jeden z jehož epifenoménů se podle Ježka pojil s pochopením „podstaty anorganické temnoty“ – kontextualizuji mj. v tradici uvažování o filmových a fotografických médiích coby médiích nikoli pouze uměleckých, ale rovněž spiritistických. Slovy Jacquese Derridy je totiž kino „fantomachie“, a proto „navzdory veškerému zdání moderní technologie, jakkoli může být vědecká, zdesetinásobuje moc přízraků“. |
| Related projects: |