Publication details

Pohled na svalovou soustavu Eudiplozoon nipponicum konfokálním mikroskopem

Title in English View to muscle system Eudiplozoon nipponicum by confocal microscope
Authors

SONNEK Radim ZURAWSKI Tomáš GELNAR Milan

Year of publication 2004
Type Article in Proceedings
Conference České a Slovenské parazitologické dny 17.-21.května 2004, Ostravice; Sborník abstraktů
MU Faculty or unit

Faculty of Science

Citation
Field Zoology
Description Jedinci druhu Eudiplozoon nipponicum jsou žaberními parazity kaprovitých ryb. Stejně jako ostatní diplozooni má i tento druh ojedinělý vývojový cyklus. Jeho výjimečnost spočívá ve spojení a trvalém srůstu dvou larválních stádií. Parazit tak získává typický tvar těla podobný písmenu ,,X. Za pomoci specifické vazby mezi F-aktinem a faloidinem značeným fluorochromy FITC a TRITC byly zviditelněny jednotlivé složky svalové soustavy. Svalová soustava pak byla studována metodou konfokální mikroskopie. Tělní svalovina je dobře vyvinuta a organizována do vnější cirkulární, střední longitudinální, dorzoventrálních svalových vláken a vnitřní diagonální vrstvy. Cirkulární vrstvu tvoří jednotlivá svalová vlákna, ale jak diagonální, tak i longitudinální vrstva je ve formě pásů svaloviny. Diagonální svalovina je složena ze dvou na sebe kolmých složek. Pár bukálních přísavek spolu s párovitými glandulomaskulárními orgány a hltanem patří k nejvýraznějším svalovým strukturám předního konce těla. Bukální přísavky mají oválný tvar a jsou v polovině přeloženy. Tvoří je především kompaktní radiálně uspořádaná svalovina. Glandulomaskulární orgány jsou umístěny nad bukálními přísavkami. Jsou kulovitého tvaru a svalovina je na povrchu kompaktnější a organizovanější než svalovina uvnitř těchto orgánů. Pravděpodobně mají funkci rezervoárů produktů sekrečních žláz přítomných v blízkosti těchto orgánů. Přítomnost glandulomaskulárních orgánů u E. nipponicum je druhově specifická a závisí na stupni ontogenetického vývoje parazita. Při použití dané metody byl dobře osvalený hltan jediným zřetelným orgánem trávicí soustavy. Ostatní časti trávicí soustavy nebyly zaregistrovány pravděpodobně proto, že obsahovaly malé množství aktinových vláken. Trávicí soustava byla patrná pouze u živých parazitů pokud byla naplněna krví hostitele. U adultního stádia vyplňují orgány pohlavní soustavy téměř celé tělo. V přední části těla, tedy před oblastí srůstu, jsou to vitelária a v zadní části samčí orgány a ostatní orgány samičí pohlavní soustavy. Samčí část ani její spojení s částí samičí pohlavní soustavy nebyla použitou metodou zaznamenána. Stěny jednotlivých orgánů pohlavní soustavy obsahovaly především cirkulární svalovinu. Diagonální složka zcela chyběla. Na zadním konci těla je dobře osvalený a vyvinutý opisthaptor, který zajišťuje pevné přichycení parazita k žabernímu aparátu. Každý opisthaptor je složen ze 4 párů sklerotizovaných svorek a 2 středních háčků. Každá svorka je ovládána vlastní dobře organizovanou sérií ovládacích svalů. Podle odlišné lokalizace jednotlivých ontogenetických stádií na žaberním aparátu lze usuzovat, že je parazit v určité fázi životního cyklu schopen pohybu po povrchu žaber. Tato práce byla podpořena Grantovou agenturou České republiky (projekt 524/04/1115) a Výzkumným záměrem Přírodovědecké fakulty MU (MSM 143-1000-10).
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info