Pachatel známý: štěnice

• Authors: BŘEZINOVÁ Eva
• Year of publication: 2011
• Type: Article in Proceedings
• Conference: 17. národní dermatologický kongres, Brno
• MU Faculty or unit: Faculty of Medicine
• Description: Štěnice domácí (Cimex lectularius) je parazitický hmyz živící se krví teplokrevných živočichů. U člověka působí onemocnění zvané cimikóza. Schopnost přežití štěnice v nepříznivých podmínkách z ní činí závažný hygienický problém dnešního světa. Znovurozšíření parazita napomáhá větší migrace obyvatelstva, turistika a rezistence na běžné insekticidy. Štěnice jsou aktivní nad ránem, vyhledávají obnažené části těla, bodavým sosákem do rány vstřikují sliny s řadou aktivních látek s antikoagulačními, imunomodulačními, anestetickými, proteolytickými a vazodilatačními účinky. Štěnice žijí v koloniích, nejčastěji v matracích a nejrůznějších skulinách obydlí, vydávají typický zápach. Pokud necítí přítomnost hostitele, zůstávají skryty. V místě vpichu vznikají svědivé pupeny až otoky s tečkovitou hemoragií, popř. puchýřky, vzácně anafylaktická reakce. Reakce se může objevit až za několik dní. S opakovanou expozicí intenzita odpovědi vzrůstá a zkracuje se doba do objevení projevů. V diferenciální diagnostice odlišujeme zejména napadení jinými členovci, klademe důraz na anamnestické souvislosti. Histologický nález není v tomto smyslu specifický. Možnost přenosu infekce štěnicemi na člověka není dosud dostatečně prozkoumána, nicméně v tělesných tekutinách tohoto hmyzu bylo nalezeno až 40 patogenů. Terapie cimikózy je symptomatická. Provádíme dezinfekci vpichů, užíváme lokální antihistaminika, kortikosteroidy, v případě bouřlivější reakce antihistaminika celkově. Dále je nutné provést důsledná hygienická opatření, postřiky insekticidem, při masívním zamoření je nezbytná pomoc specializovaných firem zabývajících se dezinsekcí. Na naší klinice jsme měli v poslední době 3 případy cimikózy v zevních projevech poněkud odlišné. Jeden případ se týká urtikarielního výsevu s nutností celkové terapie, druhý upozorňuje na možnost vzniku erysipelu po poštípání štěnicí. Třetí případ poukazuje na výraznou reakci s tvorbou puchýřů u pacientky se Sjögrenovým syndromem. Veškeré popisované případy jsou důkazem toho, že klíčem ke správné diagnóze – tedy odpovědí na otázku „ Kdo je pachatelem?“ – je především pečlivě odebraná anamnéza.