Publication details

L-arginin a jeho methylované formy ve vztahu k diabetické nefropatii

Title in English L-arginine and its methylated form in relation to diabetic nephropathy
Authors

TANHÄUSEROVÁ Veronika TOMANDL Josef KLEPÁRNÍK Martin PÁCAL Lukáš ŘEHOŘOVÁ Jitka ŠTĚPÁNKOVÁ Soňa SVOJANOVSKÝ Jan KRUSOVÁ Darja OLŠOVSKÝ Jindřich BĚLOBRÁDKOVÁ Jana KAŇKOVÁ Kateřina

Year of publication 2011
Type Conference abstract
MU Faculty or unit

Faculty of Medicine

Citation
Description Úvod: Metabolizmus L-argininu (substrát NOS) a methylovaných argininů: ADMA (kompetitivní inhibitor NOS) a SDMA (blokátor transportu L-argininu do buňky) významně reguluje produkci NO a pravděpodobně tak ovlivňuje progresi diabetické nefropatie (DN). DDAH, enzym metabolizující ADMA, by mohl působit protektivně ve vztahu k DN. Metodika: Celkem 438 osob s T1DM nebo T2DM a variabilním stupněm poškození ledvin bylo prospektivně sledováno po dobu mediánu 39 měsíců. Hodnotili jsme následující klinické “end-points”: (1) progrese DN za dobu sledování, (2) závažná kardiovaskulární událost (MCVE), (3) kardiovaskulární mortalita (CVM) a (4) celková mortalita (ACM). Plazmatické hladiny ADMA, SDMA a L-argininu byly stanoveny pomocí HPLC, poměr L-arginin/ADMA byl dopočítán. Pomocí metodik založených na PCR bylo detekováno celkem 6 jednonukleotidových polymorfizmů (SNP) v genech DDAH1 a DDAH2. Výsledky: Plazmatické hladiny L-argininu, ADMA a SDMA se významně lišily mezi čtyřmi stadii DN . Hladiny ADMA a SDMA korelovaly negativně s GFR a pozitivně s kreatininem . Jednolokusová ani haplotypová analýza neodhalily rozdíl ve frekvencích alel ani genotypů žádného ze studovaných SNP mezi skupinami diabetiků bez a s DN. Kaplan-Meierovou analýzou jsme identifikovali statisticky významné rozdíly u renálního end-pointu a CVM mezi mediánovými skupinami pro SDMA a poměru L-arginin/ADMA . U ACM jsme nalezli významný rozdíl mezi mediánovými skupinami pro ADMA, SDMA a poměr L-arginin/ADMA . Po omezení analýzy na podskupinu diabetiků s žádným až mírným postižením ledvin jsme našli významný rozdíl mezi mediánovými skupinami ADMA u progrese DN a ACM . Závěr: (1) plazmatické hladiny SDMA odráží u diabetiků renální funkci, (2) studovaná genetická variabilita v DDAH lokusech nemá významný vliv na biochemický fenotyp ADMA (3) SDMA a poměr L-arginin/ADMA se uplatňují jako významné prediktory progrese DN, kardiovaskulární a celkové mortality (4) u diabetiků se zachovalou funkcí ledvin je možno považovat hladiny ADMA za biomarker progrese DN a celkové mortality. Poděkování: Práce byla podpořena grantem MZ ČR NT/11405-6.
Related projects:

You are running an old browser version. We recommend updating your browser to its latest version.

More info