Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 2. června 2017 pod čj. MSMT-15991/2017 Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity.

Mgr. Karolína Gondková
ředitelka odboru vysokých škol

(ve znění účinném od 1. září 2017)

Verze pro tisk (PDF) 

Část první
Základní ustanovení

Článek 1
Základní ustanovení

(1) Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity je vnitřním předpisem Masarykovy univerzity (dále jen „MU“) podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon") ve spojení s čl. 54 odst. 2 písm. m) Statutu MU.

(2) Tento vnitřní předpis stanoví:

a) základní principy zajišťování kvality studijních programů na MU;

b) formální náležitosti studijních programů a studijních předmětů (dále jen „předmět“);

c) role, pravomoci a povinnosti jednotlivých aktérů v systému zajišťování kvality studijních programů;

d) nastavení systému organizačních a procesních pravidel, podle nichž jsou studijní programy MU schvalovány, uskutečňovány a pravidelně hodnoceny za účelem zajišťování jejich kvality;

e) přechodná ustanovení upravující použití tohoto předpisu pro studijní programy uskutečňované k 31. srpnu 2016 na základě platné akreditace;

f) Standardy kvality studijních programů MU, které jsou přílohou tohoto předpisu.

Článek 2
Principy zajišťování kvality studijních programů

Principy zajišťování kvality studijních programů vycházejí z principů systému zajišťování kvality MU zakotvených ve vnitřním předpise MU Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na MU (dále jen „Pravidla systému zajišťování kvality“). Zajišťování kvality studijních programů:

a) je zacíleno na kontinuální zlepšování vzdělávacích činností MU a dosahování trvale udržitelných vynikajících výsledků, které jsou v souladu s potřebami všech zainteresovaných stran;

b) využívá zapojení studentů, zaměstnavatelů i jiných partnerů mimo MU za účelem poskytnutí celkového pohledu na vymezení a uskutečňování studijního programu;

c) rozvíjí a podporuje otevřenou diskuzi o kvalitě vzdělávání mezi členy akademické obce MU.

Část druhá
Studijní program a studijní předmět

Článek 3
Studijní program

(1) Studijní program představuje ucelenou, jasně vymezenou vzdělávací jednotku splňující základní náležitosti definované zákonem a tímto předpisem.

(2) Studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány v rámci oblasti vzdělávání, to je věcně vymezeného úseku vysokoškolského vzdělávání se společným teoretickým a metodologickým základem (§ 44a odst. 1 zákona).

(3) Oprávnění uskutečňovat studijní program, tedy přijímat uchazeče ke studiu, konat výuku, zkoušky a udělovat akademické tituly, vyplývá:

a) ze schválení studijního programu Radou pro vnitřní hodnocení MU (dále jen „RVH“) na základě institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání, nebo

b) z akreditace studijního programu udělené Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství (dále jen „NAÚ“).

(4) Nositelem oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „nositel oprávnění“) je fakulta. Společně s nositelem oprávnění se může podílet na uskutečňování studijního programu:

a) jiná fakulta MU;

b) vysokoškolský ústav MU;

c) jiná vysoká škola;

d) jiná právnická osoba.

(5) Seznam studijních programů, které MU uskutečňuje, včetně jejich charakteristiky zveřejňuje MU ve veřejné části svých internetových stránek.

Článek 4
Charakteristika studijního programu

(1) Studijní program je vymezen charakteristikou, která se eviduje v Informačním systému MU (dále jen „IS MU“), a to v českém a anglickém jazyce. Charakteristika studijního programu může být namísto anglického jazyka vymezena a evidována v jiném cizím jazyce, v němž je studijní program uskutečňován.

(2) Charakteristika studijního programu vyplývá z oprávnění uskutečňovat studijní program, popřípadě ze schválené změny oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 17); v případě studijního programu, jemuž dosud nebylo uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program, vyplývá charakteristika ze záměru vzniku nového studijního programu. Charakteristika studijního programu je závazná pro jeho uskutečňování i pro prezentaci studijního programu navenek. Vstupuje do všech procesů zajišťování kvality studijního programu.

(3) Charakteristiku studijního programu tvoří:

a) název studijního programu a jeho kód;

b) typ studijního programu, v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu i jeho profil;

c) forma studia a jazyk, v němž je studijní program uskutečňován;

d) doba, na kterou je uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program nebo na kterou je udělena akreditace studijního programu;

e) nositel oprávnění a případně též subjekt, který se podílí na uskutečňování studijního programu podle čl. 3 odst. 4 písm. a) až d);

f) garant studijního programu a složení programové rady, v případě doktorských studijních programů složení oborové rady;

g) cíle studia, představující základní informace o studijním programu a zaměření studia, vymezení jeho hlavních charakteristik, hodnot a poslání;

h) profil absolventa, který zahrnuje:

  1. udělovaný akademický titul;
  2. předpokládané výstupy z učení představující konkrétní znalosti, dovednosti a obecné způsobilosti, které by si absolvent měl v rámci studia oboru osvojit;
  3. charakteristiku profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a charakteristiku odvětví či zaměstnavatelů, u nichž bude moci uplatnit své vzdělání;

i) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení;

j) standardní doba studia;

k) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů nebo individuálních studijních plánů v doktorském studijním programu, popřípadě délka praxe;

l) studijní plán nebo více studijních plánů, vymezujících:

  1. povinné předměty, povinně volitelné předměty, volitelné předměty, předměty profilujícího základu a základní teoretické předměty profilujícího základu studijního programu, součásti státních zkoušek;
  2. časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků;

m) charakteristika studijních předmětů zařazených do studijního plánu nebo do individuálního studijního plánu v doktorském studijním programu;

n) informace o tom, zda je studijní program zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání;

o) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých je studijní program uskutečňován, v případě kombinovaného studijního programu (§ 44 odst. 8 zákona) také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce;

p) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání.

(4) Typ studijního programu může být bakalářský (§ 45 zákona), magisterský (§ 46 zákona) nebo doktorský (§ 47 zákona).

(5) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být (§ 44 odst. 5 zákona):

a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo

b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění ve vědecké a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti (dále jen „tvůrčí činnost“) a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností.

(6) Forma studia může být prezenční nebo kombinovaná (§ 44 odst. 4 zákona).

Článek 5
Studijní předmět

(1) Studijní předmět, jednoznačně identifikovaný kódem, představuje základní jednotku studia.

(2) Povinným se rozumí předmět, jehož absolvování, včetně předepsaného způsobu ukončení, je pro studium závazné.

(3) Povinně volitelným se rozumí předmět, který je součástí povinného bloku. Povinným blokem se rozumí soubor předmětů, z něhož je závazně předepsáno absolvování minimálního počtu předmětů, včetně předepsaného způsobu ukončení, případně minimálního počtu kreditů.

(4) Předmětem profilujícího základu se rozumí povinný nebo povinně volitelný předmět, jehož absolvováním student získává znalosti nebo dovednosti, které jsou podstatné pro dosažení výstupů z učení uvedených v charakteristice příslušného studijního programu. Předměty profilujícího základu současně svými výstupy z učení podmiňují znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů ověřovaných státní zkouškou.

(5) Základním teoretickým předmětem profilujícího základu se rozumí podskupina předmětů profilujícího základu, která navíc souvisí s teoretickým a metodologickým základem příslušné oblasti vzdělávání.

(6) Ostatní předměty jsou ve vztahu ke studiu volitelné.

(7) Seznam studijních předmětů, které MU uskutečňuje, včetně jejich charakteristiky zveřejňuje MU ve veřejné části svých internetových stránek.

Článek 6
Charakteristika studijního předmětu

(1) Studijní předmět je vymezen charakteristikou, která se eviduje v IS MU, a to v českém a anglickém jazyce. Charakteristika předmětu může být namísto anglického jazyka vymezena a evidována v jiném cizím jazyce, v němž je předmět uskutečňován.

(2) Charakteristika studijního předmětu vyplývá z oprávnění uskutečňovat studijní program, popřípadě ze schválené změny oprávnění uskutečňovat studijní program. Je závazná pro uskutečňování předmětu a vstupuje do všech procesů zajišťování kvality studijního programu.

(3) Charakteristiku předmětu tvoří:

a) název studijního předmětu a kód;

b) jazyk, není-li studijní předmět uskutečňován v jazyce studijního programu (čl. 4 odst. 3 písm. c));

c) rozsah studijní zátěže předmětu vyjádřený v kreditech;

d) pracoviště, na kterém je předmět uskutečňován;

e) garant předmětu;

f) vyučující;

g) cíle studia předmětu, představující základní informaci o předmětu a obsahovém zaměření studia;

h) výstupy z učení předmětu;

i) osnova jako seznam vyučovaných, tematicky vymezených oblastí;

j) povinná, popř. doporučená odborná studijní literatura;

k) forma výuky;

l) výukové metody;

m) způsob ukončení předmětu;

n) metody hodnocení, vymezující formální a obsahové požadavky na ukončení předmětu.

Část třetí
Pravomoci a povinnosti osob a orgánů v procesech zajišťování kvality studijních programů

Článek 7
Garant studijního programu

(1) Pro každý studijní program je jmenován garant z řad akademických pracovníků nositele oprávnění (čl. 3 odst. 4), a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program. Garant studijního programu odpovídá za kvalitu obsahu studijního programu a koordinaci výuky, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.

(2) Garantem studijního programu může být pouze akademický pracovník, který má odpovídající odborné a organizační předpoklady k výkonu této funkce a splňuje požadavky dané zákonem (zejména § 44 odst. 6) a nařízením vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství (dále jen „nařízení o standardech“). Funkce garanta studijního programu je neslučitelná s funkcí rektora a děkana; to neplatí, jestliže nositel oprávnění prokáže, že jinak studijní program uskutečňovat nelze.

(3) Návrh děkana na jmenování a odvolání garanta studijního programu schvaluje vědecká rada fakulty (dále jen „VR fakulty“). Návrh podle věty první obsahuje odůvodnění vysvětlující odborné a organizační předpoklady pro funkci garanta a informace o všech okolnostech relevantních pro posouzení naplnění požadavků vyplývajících ze zákona a z nařízení o standardech.

(4) V rámci procesů zajišťování kvality studijního programu garant studijního programu nebo navržený garant studijního programu zejména:

a) odpovídá za přípravu dokumentů pro získání oprávnění uskutečňovat studijní program, stejně jako k jeho rozšíření, změně a prodloužení (čl. 15 až 18);

b) odpovídá za kvalitní zpracování dokumentů  procesu vnitřního hodnocení studijního programu a za naplňování cílů vyplývajících z plánu rozvoje studijního programu (čl. 14);

c) vymezuje charakteristiku studijního programu, zajišťuje její zveřejnění v IS MU a její správnost a aktuálnost; prezentuje studijní program (čl. 4);

d) garantuje naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU;

e) iniciuje změny v uskutečňování studijního programu (čl. 17);

f) sleduje aktuální vývoj ve svém oboru a oblasti vzdělávání a dbá o využívání nejnovějších poznatků ke zkvalitnění obsahu i způsobu výuky;

g) průběžně ve spolupráci s garanty předmětů koordinuje výuku a obsah předmětů tak, aby bylo dosaženo cílů studia a byl naplněn profil absolventa (čl. 4 odst. 3 písm. g) a h));

h) informuje děkana o blížícím se uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění uskutečňovat studijní program uděleno, a případně i o tom, že tato doba již uplynula (čl. 15 odst. 16, respektive čl. 18 odst. 12);

i) iniciuje postupy směřující k prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program s ohledem na lhůty stanovené čl. 18, zamýšlí-li nositel oprávnění v uskutečňování studijního programu pokračovat;

j) podílí se spolu s příslušnými garanty studijních předmětů a vedoucím pracoviště na pravidelném hodnocení výuky;

k) poskytuje programové, případně oborové radě studijního programu informace nezbytné k její činnosti v rámci procesů zajišťování kvality (čl. 9 a 10);

l) zabezpečuje strategický rozvoj studijního programu na základě výsledků pravidelného hodnocení (čl. 14);

m) účastní se jednání příslušných orgánů MU a jejích součástí o studijních programech a plní procesní působnost podle části čtvrté tohoto předpisu;

n) vyjadřuje se k podnětům, žádostem a dotazům vztahujícím se ke studijnímu programu.

(5) Za uskutečňování studijního programu a jeho kvalitu je garant studijního programu odpovědný děkanovi. Děkan podrobněji stanoví působnost garanta studijního programu, zejména další vymezení ve vztahu k němu samotnému, k věcně příslušnému proděkanovi, a k vedoucím pracovišť, na nichž se výuka uskutečňuje.

(6) Garant studijního programu při výkonu své funkce úzce spolupracuje s vedoucími pracovišť, na kterých jsou předměty zařazené do studijního programu uskutečňovány. V zájmu kvalitního uskutečňování a strategického rozvoje daného studijního programu dále garant studijního programu konzultuje a koordinuje svou činnost s děkanem a proděkany.

Článek 8
Garant studijního předmětu

(1) Vedoucí pracoviště, na kterém je předmět zařazený do studijního programu uskutečňován, určí na návrh garanta studijního programu pro každý předmět garanta studijního předmětu. Uskutečňuje-li výuku předmětu více pracovišť nositele oprávnění (čl. 3 odst. 4) společně, určí garanta předmětu na návrh garanta studijního programu děkan, respektive rektor, uskutečňuje-li výuku studijního předmětu více fakult MU společně. Je-li předmět zařazen do více studijních programů, předkládají návrh garanti těchto studijních programů společně.

(2) Garant studijního předmětu odpovídá za odbornou úroveň předmětu, jeho obsahovou náplň, zajištění a rozvoj jeho kvality. Za uskutečňování studijního předmětu a jeho kvalitu je odpovědný garantovi studijního programu, s nímž předmět konzultuje a koordinuje s ohledem na rozvoj studijního programu. Je-li povinný nebo povinně volitelný předmět zařazen do více studijních programů, koordinuje garant předmětu uskutečňování předmětu s garanty všech dotčených studijních programů.

(3) V rámci procesů zajišťování kvality garant studijního předmětu zejména:

a) odpovídá za vymezení charakteristiky studijního předmětu, zajišťuje její zveřejnění v IS MU a zodpovídá za její správnost, aktuálnost a soulad s nejnovějšími odbornými poznatky a zkušenostmi s výukou (čl. 6);

b) projednává s garantem studijního programu a ostatními garanty předmětů studijního programu návaznosti a ekvivalence předmětů a propojení za účelem dosažení cílů studia programu a naplnění profilu absolventa (čl. 4 odst. 3 písm. g) a h));

c) pokud výuku studijního předmětu zajišťuje více vyučujících, koordinuje jejich činnost;

d) vyřizuje záležitosti studentů související s garantovaným předmětem, a to v souladu s vnitřními předpisy MU a fakulty.

(4) Působnost garanta studijního předmětu, zejména další vymezení ve vztahu k vyučujícím a k vedoucím pracovišť, na nichž se výuka uskutečňuje, podrobněji stanoví děkan.

Článek 9
Programová rada

(1) Pro každý bakalářský nebo magisterský studijní program je jmenována programová rada, a to nejpozději do 3 měsíců:

a) od zahájení výuky v prvním semestru nově uskutečňovaného studijního programu (čl. 15) nebo

b) od zániku funkčního období předchozí programové rady (odstavec 6).

Programová rada je poradním orgánem garanta studijního programu, který je jejím předsedou.

(2) Programová rada je nejméně pětičlenná a sestává z:

a) garanta studijního programu;

b) alespoň dvou dalších akademických pracovníků uskutečňujících výuku v daném studijním programu;

c) alespoň jednoho zástupce studentů daného studijního programu;

d) alespoň jednoho zástupce zaměstnavatelů, nebo absolventů daného studijního programu, který není členem akademické obce nositele oprávnění.

(3) V případě studijního programu uskutečňovaného ve spolupráci s jiným subjektem (čl. 3 odst. 4 písm. a) až d)) dbá nositel oprávnění na přiměřené zastoupení akademických pracovníků, kteří jsou členy akademické obce spolupracujícího subjektu, respektive zástupců právnické osoby, která není vysokou školou.

(4) Členy programové rady dle odstavce 2 písm. b) až d) jmenuje a odvolává děkan; v případě členů podle odstavce 2 písm. b) a d) tak činí na návrh garanta studijního programu, v případě členů podle odstavce 2 písm. c) na návrh studentské komory akademického senátu fakulty (dále jen „SK AS fakulty“). Nenavrhne-li SK AS fakulty členy podle odstavce 2 písm. c) ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy je o návrh děkanem požádána, má děkan právo jmenovat je bez tohoto návrhu, a to zpravidla na základě veřejné nominace vyhlášené na internetových stránkách fakulty. Návrh na jmenování, popřípadě na odvolání člena programové rady musí obsahovat odůvodnění. Děkan může odvolat členy programové rady i bez návrhu.

(5) Členství v programové radě zaniká dnem, kdy člen přestane splňovat předpoklad, na jehož základě byl ustaven, dnem následujícím po dni, kdy se vzdal funkce, anebo dnem, v němž byl ze své funkce odvolán postupem podle odstavce 4.

(6) Funkční období programové rady zaniká:

a) dnem zániku oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 19 odst. 7);

b) dnem počátku doby, o kterou RVH prodloužila oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 18 odst. 11 písm. a)), nebo

c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí NAÚ o prodloužení platnosti akreditace (čl. 18 odst. 11 písm. b)).

(7) Na základě rozhodnutí děkana mohou mít jednotlivé navazující studijní programy nebo studijní programy jinak příbuzné společnou programovou radu. Předsedu společné programové rady určí děkan z řad garantů příslušných studijních programů. Společná rada sestává z:

a) garantů všech studijních programů zařazených do společné programové rady;

b) alespoň dvou dalších akademických pracovníků uskutečňujících výuku ve studijních programech zařazených do společné programové rady;

c) zástupců studentů každého studijního programu zařazeného do společné programové rady;

d) alespoň jednoho zástupce zaměstnavatelů nebo absolventů studijního programu zařazeného do společné programové rady, který není členem akademické obce nositele oprávnění.

(8) V rámci procesů zajišťování kvality programová rada zejména:

a) průběžně sleduje a hodnotí výuku v příslušném studijním programu;

b) vyhodnocuje odbornou úroveň studijního programu v souladu se současnou úrovní vědeckého poznání;

c) projednává záměr rozšíření, změny a prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program, jakož i záměr zrušit studijní program z iniciativy fakulty;

d) projednává sebehodnoticí zprávu o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU (čl. 14 odst. 6);

e) každoročně vyhodnocuje plán rozvoje studijního programu (čl. 14 odst. 12).

(9) Zasedání programové rady svolává její předseda dle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Programová rada je usnášeníschopná za přítomnosti alespoň poloviny svých členů. O činnosti programové rady podle odstavce 8 se pořizuje jednou za rok zápis v předepsané struktuře, který je součástí dokumentace v IS MU.

Článek 10
Oborová rada

(1) Pro každý doktorský studijní program je jmenována oborová rada (§ 47 odst. 6 zákona), a to nejpozději do 3 měsíců od vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program nebo od zániku funkčního období předchozí oborové rady (odstavec 3 ve spojení s čl. 9 odst. 6). Oborová rada je poradním orgánem garanta studijního programu, který je jejím předsedou.

(2) Oborová rada je nejméně sedmičlenná a sestává z:

a) garanta studijního programu;

b) alespoň tří akademických pracovníků MU, kteří na MU působí na základě pracovního poměru;

c) alespoň dvou odborníků v dané oblasti výzkumu, kteří na MU nepůsobí na základě pracovního poměru.

(3) Členy oborové rady podle odstavce 2 písm. b) a c) jmenuje a odvolává děkan na návrh garanta studijního programu a akademických pracovníků s příslušnou kompetencí, jejichž kategorie děkan stanoví. Odůvodněný návrh na jmenování členů oborové rady schvaluje VR fakulty. Návrh na změnu ve složení již ustanovené oborové rady předkládá děkanovi garant studijního programu po schválení oborovou radou, která o návrhu rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů. Návrh na změnu ve složení již ustanovené oborové rady může děkan předložit VR fakulty i z vlastní iniciativy, po předchozím projednání s garantem studijního programu. Čl. 9 odst. 5 a 6 platí pro funkční období oborové rady a členství v oborové radě obdobně.

(4) Na základě rozhodnutí děkana a dohody příslušných garantů doktorských studijních programů mohou mít doktorské studijní programy ze stejné oblasti studia společnou oborovou radu (§ 47 odst. 6 zákona). Předsedu společné oborové rady určí děkan z řad garantů příslušných doktorských studijních programů. Společná oborová rada sestává z:

a) garantů všech studijních programů zařazených do společné oborové rady;

b) alespoň tří akademických pracovníků MU, kteří na MU působí na základě pracovního poměru;

c) alespoň dvou odborníků v dané oblasti výzkumu, kteří na MU nepůsobí na základě pracovního poměru.

(5) V rámci procesů zajišťování kvality doktorských studijních programů plní oborová rada působnost programové rady (čl. 9). Další pravomoci oborové rady stanoví Studijní a zkušební řád MU.

(6) Zasedání oborové rady svolává její předseda podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Oborová rada je usnášeníschopná za přítomnosti alespoň poloviny svých členů; společná oborová rada současně za přítomnosti garantů všech studijních programů zařazených do společné oborové rady. Nejde-li o návrh na změnu ve složení již ustanovené oborové rady (odstavec 3), oborová rada rozhoduje dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů. O činnosti oborové rady podle odstavce 4 se pořizuje jednou za rok zápis v předepsané struktuře, který je součástí dokumentace v IS MU.

Článek 11
Rada pro vnitřní hodnocení

(1) Právní postavení RVH a její působnost jsou dány § 12a zákona, Statutem MU a dalšími vnitřními předpisy MU.

(2)  V rámci procesů zajišťování kvality studijního programu RVH zejména:

a) schvaluje záměr vzniku studijního programu (čl. 15 odst. 5);

b) schvaluje návrh vzniku studijního programu (čl. 15 odst. 15);

c) schvaluje návrh změny studijního programu (čl. 17 odst. 9);

d) schvaluje návrh rozšíření studijního programu (čl. 16 odst. 10);

e) schvaluje návrh prodloužení studijního programu (čl. 18 odst. 11);

f) schvaluje návrh přeměny studijního oboru na studijní program (čl. 23 odst. 12);

g) ukládá nápravná opatření při nedostatcích v uskutečňování studijního programu (čl. 20 odst. 2);

h) vyjadřuje se k záměru zrušit studijní program předloženému děkanem nebo rektorem (čl. 19 odst. 3 až 4);

i) přijímá podněty vztahující se k uskutečňování studijních programů;

j) opatřuje si informace nezbytné k hodnocení kvality studijních programů, zejména prostřednictvím posudků expertů příslušné oblasti vzdělávání, návštěv na příslušném pracovišti a ve výuce, vyjádření děkana, garanta a studentů studijního programu;

k) zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU a dodatky k této zprávě (§ 12a odst. 4 písm. c) zákona);

l) vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU (§ 12a odst. 4 písm. d) zákona);

m) schvaluje návrh Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na MU;

n) poskytuje metodickou pomoc v procesech zajišťování kvality studijních programů na MU;

o) kontroluje naplňování požadavků na zajišťování kvality činnosti MU vyplývajících z právních předpisů a vnitřních předpisů MU;

p) vyjadřuje se k písemnostem určeným k předložení NAÚ (čl. 21 odst. 5);

q) koordinuje svou činnost s dalšími osobami a orgány zapojenými do systému zajišťování a hodnocení kvality studijních programů.

(3) Pravidla jednání a rozhodování RVH vymezuje Jednací řád RVH.

Článek 12
Hodnotitelé

(1) V rámci zajišťování kvality studijních programů MU vstupují do procesů vnitřního hodnocení studijního programu hodnotitelé, kteří prostřednictvím zpětné vazby přispívají ke kvalitní přípravě studijního programu nebo ke stanovení cílů rozvoje studijního programu. Hodnotitelem může být osoba poskytující záruky morální kvality, důvěryhodnosti a odpovědnosti.

(2) Hodnotitelé jsou ustavováni zejména pro:

a) hodnocení záměru vzniku studijního programu (čl. 15 odst. 2 písm. d));

b) hodnocení návrhu přeměny studijního oboru na studijní program (čl. 23 odst. 4);

c) pravidelná vnitřní hodnocení již uskutečňovaného studijního programu (čl. 14 odst. 5).

(3) Hodnotitelé mohou vstupovat i do dalších procesů zajišťování kvality; v takovém případě jsou určeni děkanem na návrh garanta studijního programu.

Část čtvrtá
Procesy zajišťování kvality studijních programů

Článek 13
Vymezení procesů zajišťování kvality studijních programů

(1) Procesy zajišťování kvality studijních programů jsou vzájemně provázány tak, aby dohromady vytvářely vnitřní systém zajišťování kvality studijních programů, který je integrální součástí vnitřního systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností MU. Mezi procesy zajišťování kvality studijních programů patří:

a) procesy vnitřního hodnocení studijních programů (čl. 14);

b) procesy vzniku, rozšíření, změn, prodloužení, zániku oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 15 až 19);

c) procesy nápravných opatření při nedostatcích v uskutečňování studijního programu (čl. 20);

d) procesy přeměny studijního oboru na studijní program (čl. 23).

(2) Nedílnou součástí procesů zajišťování kvality studijních programů je zejména ověření a zajištění, že nově připravované i již uskutečňované studijní programy naplňují požadavky stanovené zákonem, nařízením o standardech a Standardy kvality studijních programů MU.

(3) Nestanoví-li tento předpis nebo děkan jinak, zpracovává písemnosti podle tohoto předpisu garant studijního programu.

(4) V rámci procesů zajišťování kvality studijních programů garant studijního programu a děkan spolupracují a poskytují součinnost orgánům MU a jejích součástí, které postupují podle této části.

(5) Předkládá-li děkan k projednání orgánům MU a jejích součástí písemnost, má se za to, že s ní tímto předložením souhlasí. Nesouhlasí-li s ní, vrátí písemnost k přepracování do jím stanoveného stadia.

Článek 14
Vnitřní hodnocení studijního programu

(1) Procesy vnitřního hodnocení studijního programu se uplatňují v průběhu uskutečňování studijního programu i před vznikem oprávnění uskutečňovat studijní program a zahrnují zejména:

a) hodnocení záměru vzniku studijního programu (čl. 15 odst. 6);

b) hodnocení návrhu přeměny studijního oboru na studijní program (čl. 23 odst. 4);

c) pravidelná vnitřní hodnocení již uskutečňovaného studijního programu (odstavec 2 až 14).

(2) Studijní programy s aktivním studiem uskutečňované na MU v bakalářském, magisterském a doktorském typu studijního programu podléhají pravidelnému vnitřnímu hodnocení kvality, které zahrnuje:

a) vnitřní hodnocení studijního programu jednou za pět let (odstavec 4 až 11), nerozhodne-li děkan nebo RVH, že se vnitřní hodnocení studijního programu uskuteční dříve;

b) průběžné aktualizace vnitřního hodnocení studijního programu jednou za rok (odstavec 12 až 14).

Harmonogram plánovaných vnitřních hodnocení studijních programů na kalendářní rok na dané fakultě zveřejní děkan v IS MU do konce předcházejícího kalendářního roku.

(3) Je-li v daném roce studijní program hodnocen podle odstavce 2 písm. a), aktualizace podle odstavce 2 písm. b) neprobíhá. Je-li pro studijní program zpracován záměr zrušit studijní program (čl. 19 odst. 2), nahrazuje tento zpravidla vnitřní hodnocení studijního programu.

(4) V rámci vnitřního hodnocení zpracuje garant studijního programu ve spolupráci zejména s vedoucími pracovišť uskutečňujících výuku studijního programu, jakož i s garanty předmětů studijního programu sebehodnoticí zprávu o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU (dále jen „sebehodnoticí zpráva“). Při zpracování sebehodnoticí zprávy garant studijního programu vychází z:

a) charakteristiky studijního programu (čl. 4);

b) datové přílohy v IS MU, zahrnující statistická data o studijním programu za posledních 5 let;

c) vnitřního hodnocení studijního programu za posledních 5 let, včetně výsledků předmětové ankety a dalších výstupů hodnocení.

(5) Součástí sebehodnoticí zprávy je odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů, který tvoří nejméně:

a) zástupce studentů s aktivním studiem na MU v daném studijním programu nebo zástupce absolventů daného studijního programu;

b) zástupce zaměstnavatelů absolventa daného studijního programu;

c) akademický pracovník působící v daném nebo příbuzném oboru.

(6) Sebehodnoticí zprávu projedná programová rada studijního programu na svém zasedání, kterého se účastní zpravidla také vedoucí pracoviště, na kterém je studijní program uskutečňován. Návrh členů panelu hodnotitelů předkládá programová rada ke schválení:

a) děkanovi v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu;

b) VR fakulty v případě doktorského studijního programu.

(7) Garant studijního programu vhodným způsobem schváleným hodnotitelům zpřístupní:

a) sebehodnoticí zprávu studijního programu;

b) datovou přílohu vygenerovanou z IS MU.

Do 30 dnů od zpřístupnění podkladů každý z hodnotitelů zpracuje a zašle garantovi studijního programu doporučení pro další rozvoj studijního programu, ve kterém zhodnotí naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU a navrhne doporučení pro zlepšení kvality studijního programu.

(8) Po obdržení všech doporučení hodnotitelů garant studijního programu svolá hodnoticí schůzku, které se kromě něj vždy účastní alespoň dva z hodnotitelů a děkan. Hodnoticí schůzky se dále zpravidla účastní člen RVH, členové programové rady, vedoucí pracoviště či pracovišť, na kterých je studijní program uskutečňován, zástupce Odboru pro kvalitu Rektorátu MU, zástupci kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, zástupce SK AS fakulty, popř. jiné osoby dle návrhu garanta studijního programu.

(9) Garant studijního programu zpřístupní v dostatečném časovém předstihu, nejméně však týdenním, před konáním schůzky všem členům panelu hodnotitelů a dalším účastníkům hodnoticí schůzky podle odstavce 8:

a) sebehodnoticí zprávu studijního programu;

b) datovou přílohu z IS MU;

c) doporučení pro další rozvoj studijního programu zpracovaná hodnotiteli.

(10) Na základě podkladů podle odstavce 9 a výsledků hodnoticí schůzky zpracuje garant studijního programu návrh plánu rozvoje studijního programu, který vymezí strategické směřování daného studijního programu do budoucna. Má se za to, že návrh plánu rozvoje je děkanem schválen okamžikem vložení tohoto návrhu do IS MU. Návrh plánu rozvoje obsahuje:

a) dlouhodobé cíle rozvoje studijního programu pro následující pětileté období;

b) plán činnosti pro následující rok.

(11) Sebehodnoticí zpráva studijního programu, datová příloha, doporučení pro další rozvoj studijního programu a schválený plán rozvoje studijního programu tvoří kompletní dokumentaci procesu vnitřního hodnocení, která je ukládána a archivována v IS MU. Dokumentace je přístupná členům programové rady, členům RVH a členům akademických orgánů MU a fakulty. Plán rozvoje studijního programu je přístupný také akademickým pracovníkům a studentům daného studijního programu.

(12) Plán rozvoje studijního programu je průběžně, nejméně však jednou za rok, vyhodnocován a aktualizován programovou radou. Ze zasedání pořizuje garant studijního programu zápis, který obsahuje zhodnocení uskutečňování studijního programu za uplynulý rok v předepsané struktuře.

(13) Zápis ze zasedání oborové rady v případě doktorského studijního programu následně projedná VR fakulty.

(14) Zápis ze zasedání podle odstavce 12 a v případě doktorského studijního programu též zápis ze zasedání VR fakulty podle odstavce 13 je ukládán a archivován v IS MU a je přístupný členům programové rady, členům RVH a členům akademických orgánů MU a fakulty.

Článek 15
Vznik oprávnění uskutečňovat studijní program

(1) Záměr vzniku nového studijního programu zpracovává budoucí nositel oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 3 odst. 4).

(2) Záměr vzniku studijního programu obsahuje:

a) charakteristiku zamýšleného studijního programu (čl. 4 odst. 3);

b) odůvodněný návrh garanta studijního programu;

c) studii proveditelnosti v předepsané struktuře;

d) odůvodněný návrh členů panelu hodnotitelů, ve složení:

  1. akademický pracovník v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání, který není členem akademické obce budoucího nositele oprávnění;
  2. potenciální zaměstnavatel absolventů zamýšleného studijního programu;
  3. zahraniční expert.

(3) Záměr vzniku studijního programu předkládá děkan RVH, která jej projedná v souladu s Jednacím řádem RVH.

(4) RVH posoudí, zda je záměr vzniku studijního programu v souladu se strategií dané oblasti vzdělávání a se strategickým záměrem vzdělávací a tvůrčí činnosti MU (dále jen „strategie MU“); současně posoudí, zda lze od navržených hodnotitelů očekávat kvalifikované posouzení záměru, které přispěje ke vzniku kvalitního studijního programu.

(5) Jestliže záměr vzniku studijního programu splňuje požadavky podle odstavce 4, RVH jej schválí; totéž platí pro navržené hodnotitele. V opačném případě RVH vrátí záměr vzniku studijního programu s výhradami k přepracování; své rozhodnutí odůvodní.

(6) Záměr vzniku studijního programu je zpřístupněn hodnotitelům, kteří zpracují své hodnoticí posudky. Navržený garant studijního programu projedná s děkanem závěry a doporučení plynoucí z hodnoticích posudků.

(7) Na základě zpracovaného záměru vzniku studijního programu a posudků hodnotitelů zpracuje navržený garant návrh vzniku studijního programu, jenž tvoří:

a) v případě studijního programu, jenž bude uskutečňován v rámci institucionální akreditace:

  1. žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
  2. sebehodnoticí zpráva o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře;
  3. záměr vzniku studijního programu;
  4. posudky hodnotitelů;

b) v případě studijního programu, jenž bude uskutečňován v rámci akreditace NAÚ:

  1. žádost o akreditaci podle § 79 odst. 2 zákona v předepsané struktuře;
  2. sebehodnoticí zpráva podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona s dodatkem o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře;
  3. záměr vzniku studijního programu;
  4. posudky hodnotitelů.

(8) Návrh vzniku studijního programu předkládá děkan k vyjádření akademickému senátu fakulty (dále jen „AS fakulty“) a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která jej projedná za účasti navrženého garanta studijního programu.

(9) VR fakulty neschválí návrh vzniku studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu se strategickým záměrem vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty (dále jen „strategie fakulty“);

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení.

(10) Neschválí-li VR fakulty návrh vzniku studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování do stadia návrhu vzniku nového studijního programu nebo zda návrh zamítá. Zamítne-li VR fakulty návrh vzniku studijního programu, lze nový návrh stejného nebo obdobného studijního programu předložit VR fakulty ke schválení až po uplynutí lhůty 2 let ode dne rozhodnutí VR fakulty.

(11) Návrh vzniku studijního programu schválený VR fakulty předkládá rektor RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání.

(12) RVH projedná návrh vzniku studijního programu za účasti navrženého garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH.

(13) RVH neschválí návrh vzniku studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu s posláním a strategií MU;

c) návrh vzniku nového studijního programu není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení dle písmen a) a b);

d) byl RVH předložen před uplynutím lhůty podle odstavce 14; své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě RVH návrh schválí.

(14) Neschválí-li RVH návrh vzniku studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda návrh zamítá. Zamítne-li RVH návrh vzniku studijního programu, lze nový návrh stejného nebo obdobného studijního programu předložit RVH ke schválení až po uplynutí lhůty 2 let ode dne rozhodnutí RVH.

(15) Schválí-li RVH návrh vzniku studijního programu,

a) který je MU oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím udělila oprávnění uskutečňovat studijní program, a rozhodne zároveň o době, na kterou se oprávnění uskutečňovat studijní program uděluje; oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká schválením návrhu vzniku studijního programu;

b) který MU není oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o akreditaci (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona), kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o udělení akreditace.

(16) Oprávnění uskutečňovat studijní program postupem podle odstavce 15 písm. a) může RVH udělit až na dobu 7 let, s přihlédnutím zejména k typu studijního programu a ke standardní době studia.

(17) Okamžikem vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program se má za to, že schválením návrhu vzniku studijního programu rozhodla VR fakulty současně o:

a) schválení garanta studijního programu (čl. 7 odst. 3);

b) schválení členů oborové rady doktorského studijního programu (čl. 10 odst. 3).

Článek 16
Rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program

(1) V průběhu uskutečňování studijního programu lze požádat o rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „rozšíření studijního programu“) o:

a) další formu studia;

b) další studijní plán;

c) v případě magisterského studijního programu též o oprávnění konat státní rigorózní zkoušku (§ 78 odst. 10 zákona).

(2) Záměr rozšíření studijního programu projedná programová rada studijního programu. Po udělení souhlasu programovou radou je zpracován návrh rozšíření studijního programu, jenž tvoří:

a) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci institucionální akreditace:

  1. žádost o rozšíření studijního programu v předepsané struktuře;
  2. sebehodnoticí zpráva o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře;
  3. dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let;

b) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci akreditace NAÚ:

  1. žádost o rozšíření akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona v předepsané struktuře;
  2. dodatek k sebehodnoticí zprávě o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře;
  3. dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let.

(3) Návrh rozšíření studijního programu předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která návrh projedná za účasti garanta studijního programu.

(4) VR fakulty neschválí návrh rozšíření studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu se strategií fakulty;

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení.

(5) Neschválí-li VR fakulty návrh rozšíření studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování do stadia návrhu rozšíření studijního programu, nebo zda návrh zamítá.

(6) Návrh rozšíření studijního programu schválený VR fakulty předkládá rektor RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání.

(7) RVH projedná návrh rozšíření studijního programu za účasti garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH.

(8) RVH neschválí návrh rozšíření studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu s posláním a strategií MU;

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě RVH navržený studijní program schválí.

(9) Neschválí-li RVH návrh rozšíření studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování do stadia návrhu rozšíření studijního programu, nebo zda návrh zamítá.

(10) Schválí-li RVH návrh rozšíření studijního programu,

a) který je MU oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím udělila rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program na dobu, na níž bylo uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program, jenž se rozšiřuje; oprávnění uskutečňovat rozšíření studijního programu vzniká schválením návrhu rozšíření studijního programu;

b) který není MU oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o rozšíření akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4 zákona, kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat rozšíření studijního programu vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o rozšíření akreditace.

(11) V návaznosti na rozšíření oprávnění uskutečňovat studijní program upraví garant studijního programu v nezbytném rozsahu charakteristiku studijního programu v IS MU.

Článek 17
Změna oprávnění uskutečňovat studijní program

(1) Studijní program se uskutečňuje v souladu s oprávněním uskutečňovat studijní program. V průběhu uskutečňování studijního programu lze požádat o změnu oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „změna studijního programu“). Změnou se rozumí takové odchýlení od dosavadní podoby studijního programu, které není rozšířením oprávnění uskutečňovat studijní program ve smyslu čl. 16.

(2) Záměr změny studijního programu projedná programová rada studijního programu. Jestliže udělí souhlas se záměrem změny:

a) jde-li o nepodstatnou změnu, platí, že je tím změna oprávnění uskutečňovat studijní program povolena;

b) jde-li o podstatnou změnu, je zpracován návrh změny studijního programu a postupuje se dále podle odstavce 3 až 10.

(3) Návrh změny studijního programu tvoří:

a) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci institucionální akreditace:

  1. žádost o změnu studijního programu v předepsané struktuře zahrnující charakteristiku studijního programu;
  2. dokumenty z  vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let;

b) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci akreditace NAÚ:

  1. žádost podle požadavků NAÚ v předepsané struktuře zahrnující charakteristiku studijního programu;
  2. dokumenty z  vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let.

(4) Je-li součástí návrhu změna garanta studijního programu, předkládá děkan návrh v této části nejprve ke schválení VR fakulty.

(5) Návrh změny studijního programu předkládá děkan RVH, která jej za účasti děkana a garanta studijního programu projedná v souladu s Jednacím řádem RVH.

(6) Návrh změny studijního programu v charakteristice nebo obsahu studijního programu, jež významně mění profil absolventa nebo cíle studia, se posuzuje jako návrh prodloužení studijního programu. V takovém případě RVH poučí navrhovatele, že návrh může být schválen pouze postupem vedoucím k prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 18) po předchozím vyjádření AS fakulty a schválení VR fakulty.

(7) RVH neschválí návrh změny studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu s posláním a strategií MU;

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě RVH návrh schválí.

(8) Neschválí-li RVH návrh změny studijního programu, dle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda návrh zamítá.

(9) Schválí-li RVH návrh změny studijního programu, platí, že je tím změna oprávnění uskutečňovat studijní program schválena na dobu, na níž bylo oprávnění uskutečňovat studijní program uděleno studijnímu programu, který se mění. Jde-li o změnu garanta studijního programu, má se za to, že schválením návrhu změny studijního programu rozhodla VR fakulty současně o schválení garanta studijního programu podle čl. 7 odst. 3.

(10) V návaznosti na schválenou změnu studijního programu upraví garant studijního programu v nezbytném rozsahu charakteristiku studijního programu v IS MU.

Článek 18
Prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program

(1) Nejpozději 1 rok před uplynutím doby, na níž je uděleno oprávnění uskutečňovat studijní program, projedná programová rada studijního programu záměr prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program (dále jen „prodloužení studijního programu“).

(2) Po udělení souhlasu programovou radou je zpracován návrh prodloužení studijního programu, jenž tvoří:

a) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci institucionální akreditace:

  1. žádost o prodloužení a související změny studijního programu v předepsané struktuře, zahrnující charakteristiku studijního programu
  2. dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let;

b) v případě studijního programu, jenž je uskutečňován v rámci akreditace NAÚ

  1. žádost o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 3 zákona v předepsané struktuře, zahrnující charakteristiku studijního programu
  2. dokumenty z vnitřních hodnocení studijního programu za posledních 5 let.

(3) Návrh prodloužení studijního programu předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která návrh projedná za účasti garanta studijního programu.

(4) VR fakulty neschválí návrh prodloužení studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu se strategií fakulty;

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení.

(5) Neschválí-li VR fakulty návrh prodloužení studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda návrh zamítá.

(6) Návrh prodloužení studijního programu schválený VR fakulty předkládá rektor RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání.

(7) RVH projedná návrh za účasti garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH.

(8) RVH neschválí návrh prodloužení studijního programu, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu s posláním a strategií MU;

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě RVH návrh schválí.

(9) Neschválí-li RVH návrh prodloužení studijního programu, podle povahy nedostatků rozhodne o tom, zda návrh vrací k přepracování, nebo zda navrhuje rektorovi předložení záměru zrušit studijní program podle čl. 19 odst. 1 písm. c).

(10) Je-li součástí návrhu prodloužení změna natolik závažná, že ji lze uskutečnit jen v rámci nového studijního programu, RVH návrh v části návrhu této změny neschválí.

(11) Schválí-li RVH návrh prodloužení studijního programu:

a) který je MU oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím prodloužila oprávnění uskutečňovat studijní program; rozhodne zároveň o době, na kterou se oprávnění prodlužuje, a určí její počátek;

b) který není MU oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 3 zákona, kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat studijní program v souladu s rozhodnutím o prodloužení platnosti akreditace studijního programu vzniká nabytím právní moci rozhodnutí.

(12) Prodloužit oprávnění uskutečňovat studijní program postupem podle odstavce 11 písm. a) může RVH udělit až na dobu 10 let, s přihlédnutím zejména k typu studijního programu, ke standardní době studia a k dosavadnímu vnitřnímu hodnocení studijního programu (čl. 14).

(13) Nejpozději do 3 měsíců od zániku funkčního období předchozí programové rady je jmenována programová rada postupem podle čl. 9. Věta předchozí platí pro funkční období oborové rady doktorského studijního programu obdobně.

(14) V návaznosti na prodloužení oprávnění uskutečňovat studijní program upraví garant studijního programu v nezbytném rozsahu charakteristiku studijního programu v IS MU.

Článek 19
Zánik oprávnění uskutečňovat studijní program

(1) Oprávnění uskutečňovat studijní program zaniká:

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno nebo na kterou byla udělena institucionální akreditace příslušné oblasti vzdělávání;

b) schválením záměru zrušit studijní program na návrh děkana (dále jen „z iniciativy fakulty“);

c) schválením záměru zrušit studijní program na návrh rektora v návaznosti na čl. 20 odst. 2 písm. c) nebo odst. 5 písm. b);

d) odnětím akreditace studijního programu dle § 80 odst. 5 zákona nebo odnětím institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání dle § 81b odst. 2 zákona;

e) z dalších důvodů podle zákona.

(2) V případě postupu podle odstavce. 1 písm. b) a c) je zpracován záměr zrušit studijní program v předepsané struktuře, jenž zpracovává zpravidla garant studijního programu, případně jiná osoba určená:

a) děkanem v případě postupu podle odstavce 1 písm. b);

b) rektorem v případě postupu podle odstavce 1 písm. c).

(3) Záměr zrušit studijní program dle odstavce 1 písm. b) předkládá děkan po projednání programovou radou studijního programu k vyjádření AS fakulty, VR fakulty a RVH a současně s těmito vyjádřeními ke schválení Vědecké radě MU, která záměr projedná za možné účasti garanta studijního programu a děkana.

(4) Záměr zrušit studijní program dle odstavce 1 písm. c) předkládá rektor k vyjádření AS fakulty, VR fakulty a RVH a současně s těmito vyjádřeními ke schválení Vědecké radě MU, která záměr projedná za možné účasti garanta studijního programu a děkana.

(5) Vědecká rada MU záměr zrušit studijní program neschválí, jestliže:

a) neposkytuje dostatečné záruky řešení studijních, personálních a finančních dopadů zániku studijního programu;

b) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písm. a);  své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě Vědecká rada MU návrh schválí.

(6) Neschválí-li Vědecká rada MU záměr zrušit studijní program postupem dle odstavce 5, vrátí jej k přepracování.

(7) Schválí-li Vědecká rada MU záměr zrušit studijní program, platí, že tím rozhodla o zániku oprávnění uskutečňovat studijní program. Rozhodne zároveň o dni, ke kterému studijní program zaniká. Odchýlí-li se den zániku uvedený v rozhodnutí ode dne zániku navrženého v záměru, své rozhodnutí odůvodní.

(8) V návaznosti na schválení záměru zrušit studijní program vyznačí garant studijního programu den zániku studijního programu v IS MU.

Článek 20
Nápravná opatření při nedostatcích

(1) Zjistí-li RVH na základě vlastní činnosti nebo na základě podnětu nedostatky v uskutečňování studijního programu spočívající v tom, že:

a) studijní program je uskutečňován v rozporu s oprávněním uskutečňovat studijní program (čl. 3 odst. 3) nebo v rozporu se Standardy kvality studijních programů MU;

b) nositel oprávnění neprovedl vnitřní hodnocení studijního programu postupem dle čl. 14;

projedná je za možné účasti garanta studijního programu a děkana.

(2) Na základě výsledku jednání RVH:

a) uloží zjednání nápravy v přiměřené lhůtě, kterou stanoví;

b) rozhodne o omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče nebo v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, přičemž v rozhodnutí určí:

  1. povahu nápravného opatření;
  2. den začátku nápravného opatření;
  3. podmínky nápravného opatření;

c) navrhne rektorovi předložení záměru zrušit studijní program;

d) rozhodne, že odpadl důvod pokračovat ve věci, jelikož nedostatky nebyly prokázány nebo byly odstraněny.

(3) Není-li ve lhůtě stanovené RVH podle odstavce 2 písm. a) zjednána náprava, projedná RVH za možné účasti garanta studijního programu a nositele oprávnění další postup a rozhodne podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d).

(4) Má-li nositel oprávnění za to, že jsou podmínky pro ukončení nápravného opatření podle odstavce 2 písm. b) splněny, předloží odůvodněný návrh na ukončení nápravného opatření studijního programu RVH, která jej projedná za účasti garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH.

(5) Jsou-li naplněny podmínky pro ukončení nápravného opatření studijního programu, RVH rozhodne o jeho ukončení. V opačném případě:

a) rozhodne o tom, že nápravné opatření ponechává v platnosti a případně též o změně podmínek pro jeho ukončení, nebo

b) navrhne rektorovi předložení záměru zrušit studijní program podle čl. 19 odst. 1 písm. c).

Článek 21
Společná ustanovení k procesům zajišťování kvality studijních programů

(1) Je-li dle tohoto předpisu stanovena účast garanta studijního programu na jednání VR fakulty, RVH nebo Vědecké rady MU, může příslušný orgán věc projednat i v případě neúčasti garanta studijního programu, jestliže tento oznámí před zasedáním projednávajícímu orgánu, že se účasti z vážného důvodu vzdává. Věta předchozí platí obdobně i pro navrženého garanta studijního programu. Vyjde-li v průběhu jednání najevo, že účast garanta studijního programu je nezbytná, odročí se projednávání věci tak, aby mohla být projednána za účasti garanta studijního programu.

(2) Jestliže studijní program má být uskutečňován ve spolupráci s další vysokou školou nebo jinou právnickou osobou, je součástí podkladů pro rozhodování orgánů MU a jejích součástí o vzniku studijního programu dohoda o spolupráci při uskutečňování studijního programu nebo alespoň její návrh.

(3) Účastní-li se postupů podle tohoto předpisu osoba, která neovládá český jazyk na úrovni potřebné pro výkon požadované činnosti, zajistí nositel oprávnění nebo budoucí nositel oprávnění podklady a projednání v anglickém jazyce nebo v jiném cizím jazyce, v němž je studijní program uskutečňován nebo je jeho uskutečňování navrhováno.

(4) Za obdobný studijní program se považuje studijní program navrhovaný toutéž fakultou MU, který vykazuje převážně shodné znaky v cílech studia a profilu absolventa (čl. 4 odst. 3 písm. g) a h).

(5) Veškeré písemnosti určené k předložení NAÚ postoupí nositel oprávnění k vyjádření RVH v souladu s Jednacím řádem RVH.

Část pátá
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 22
Postavení studijního programu akreditovaného k 31. srpnu 2016

(1) Akreditované studijní programy, které fakulty MU uskutečňovaly k 31. srpnu 2016, jsou akreditovány na dobu, na kterou byla akreditace studijního programu udělena, nejméně však do 31. srpna 2019; po tuto dobu zůstává zachováno i dosavadní členění těchto studijních programů na studijní obory. Akreditace studijního programu skončí dnem, k němuž vzniklo oprávnění uskutečňovat studijní program v důsledku přeměny (čl. 23 odst. 12).

(2) Pro každý studijní obor uskutečňovaný v rámci akreditace bakalářského nebo magisterského studijního programu podle odstavce 1 je jmenována programová rada, a to nejpozději do 1. září 2018. Čl. 9 odst. 2 až 5 a odst. 7 až 9 platí pro programovou radu studijního oboru přiměřeně. Její funkční období zaniká dnem vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program v důsledku přeměny (čl. 23 odst. 12).

Článek 23
Přeměna studijního oboru na studijní program

(1) Studijní obor nebo obory uskutečňované fakultami na základě platné akreditace studijního programu k 31. srpnu 2016 mohou být postupem dle tohoto článku přeměněny na studijní program, který odpovídá požadavkům zákona, nařízení o standardech, jako i vnitřním předpisům MU, a získat tak oprávnění k jeho uskutečňování podle čl. 3 odst. 3. Postup podle věty předchozí je podmíněn předložením návrhu přeměny VR fakulty nejpozději 31. srpna 2021. Po tomto datu není přeměna možná a oprávnění uskutečňovat studijní program lze získat pouze úplným postupem pro vznik oprávnění uskutečňovat studijní program podle čl. 15.

(2) Fakulta, která je nositelem akreditace a zamýšlí pokračovat v uskutečňování studijního programu, je povinna zpracovat návrh přeměny studijního oboru nebo oborů na studijní program v předepsané struktuře (dále jen „návrh přeměny na studijní program“).

(3) Návrh přeměny na studijní program tvoří:

a) v případě, že studijní program bude uskutečňován v rámci institucionální akreditace:

  1. žádost o schválení studijního programu zahrnující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
  2. sebehodnoticí zpráva o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře;
  3. návrh garanta studijního programu;
  4. záměr rozvoje studijního programu v předepsané struktuře;

b) v případě, že studijní program bude uskutečňován v rámci akreditace NAÚ:

  1. žádost o akreditaci SP podle § 79 odst. 2 zákona zahrnující charakteristiku studijního programu v předepsané struktuře;
  2. sebehodnoticí zpráva podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona s dodatkem o naplnění požadavků vyplývajících ze Standardů kvality studijních programů MU v předepsané struktuře;
  3. návrh garanta studijního programu;
  4. záměr rozvoje studijního programu v předepsané struktuře.

(4) Návrh přeměny na studijní program je projednán na hodnoticí schůzce, které se účastní děkan, navržený garant studijního programu a hodnotitel určený předsedou RVH. Hodnoticí schůzky se dále může účastnit vedoucí pracoviště či pracovišť, na kterých je studijní program uskutečňován, zástupce kolegia děkana fakulty nebo kolegia rektora MU, zástupce Odboru pro kvalitu Rektorátu MU a jiné osoby na návrh vedení fakulty či MU. V dostatečném předstihu před konáním schůzky navržený garant všem účastníkům zpřístupní:

a) návrh přeměny na studijní program;

b) datovou přílohu vygenerovanou z IS MU.

(5) Na základě podkladů podle odstavce 4 a výsledků hodnoticí schůzky navržený garant studijního programu nebo osoba, kterou děkan určí, pořídí ze schůzky zápis v předepsané struktuře a aktualizuje případně návrh přeměny na studijní program.

(6) Návrh přeměny na studijní program předkládá děkan k vyjádření AS fakulty a společně s tímto vyjádřením následně ke schválení VR fakulty, která jej projedná za účasti navrženého garanta studijního programu.

(7) VR fakulty neschválí návrh přeměny na studijní program a vrátí jej k přepracování, jestliže není v souladu se strategií fakulty; své rozhodnutí odůvodní. V opačném případě VR fakulty návrh schválí, čímž se má za to, že navrhuje RVH jeho schválení.

(8) Je-li návrh přeměny na studijní program předložen VR fakulty po 31. srpnu. 2021 (odstavec 1), VR fakulty poučí navrhovatele, že oprávnění uskutečňovat studijní program může být uděleno pouze postupem vedoucím ke vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program (čl. 15).

(9) Návrh přeměny na studijní program schválený VR fakulty předkládá rektor RVH. Součástí návrhu je v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také stanovisko uznávacího orgánu k výkonu regulovaného povolání.

(10) RVH projedná návrh přeměny na studijní program za účasti navrženého garanta studijního programu a děkana v souladu s Jednacím řádem RVH.

(11) RVH neschválí návrh přeměny na studijní program a vrátí jej k přepracování, jestliže:

a) nenaplňuje požadavky vyplývající ze Standardů kvality studijních programů MU;

b) není v souladu s posláním a strategií MU;

c) není zpracován v kvalitě, která umožňuje posouzení podle písmen a) a b); své rozhodnutí odůvodní.

V opačném případě RVH navržený studijní program schválí.

(12) Schválí-li RVH návrh přeměny na studijní program,

a) který je MU oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím udělila oprávnění uskutečňovat studijní program, a rozhodne zároveň o době, na kterou se oprávnění uskutečňovat studijní program uděluje; oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká schválením návrhu přeměny na studijní program;

b) který MU není oprávněna uskutečňovat v rámci institucionální akreditace, platí, že tím schválila záměr předložit žádost o akreditaci (§ 12 odst. 1 písm. c) zákona), kterou rektor neprodleně postoupí NAÚ; oprávnění uskutečňovat studijní program vzniká nabytím právní moci rozhodnutí o udělení akreditace.

(13) Oprávnění uskutečňovat studijní program postupem podle odstavce 12 písm. a) může RVH udělit až na dobu 10 let, s přihlédnutím zejména k případnému vnitřnímu hodnocení přeměňovaného studijního oboru za posledních 5 let.

(14) Schválí-li RVH návrh přeměny na studijní program, stanoví zároveň termín vnitřního hodnocení studijního programu ve smyslu čl. 14 odst. 2 písm. a), tak, aby se uskutečnilo do 3 let od schválení návrhu přeměny. To neplatí, byl-li přeměňovaný studijní obor hodnocen v procesu vnitřního hodnocení v posledních 5 letech před nabytím účinnosti tohoto předpisu.

(15) Okamžikem vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program podle odstavce 12 se má za to, že schválením návrhu přeměny na studijní program rozhodla VR fakulty současně o:

a) schválení garanta studijního programu (čl. 7 odst. 3);

b) schválení členů oborové rady v případě doktorského studijního programu (čl. 10 odst. 3).

(16) V návaznosti na schválení návrhu přeměny na studijní program zveřejní garant studijního programu charakteristiku studijního programu v IS MU.

(17) Neprodleně po vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program rektor předloží Vědecké radě MU záměr zrušit studijní program nebo jeho část, která byla postupem podle tohoto článku přeměněna.

Článek 24
Postavení oborové rady jmenované před účinností tohoto předpisu

(1) Nejpozději k 1. září 2018 děkan postupem podle čl. 10 jmenuje oborovou radu studijního programu. Do jejího jmenování vykonává působnost podle tohoto předpisu oborová rada ustavená před nabytím účinnosti tohoto předpisu; její funkční období zaniká jmenováním oborové rady podle věty první.

(2) Do okamžiku vzniku oprávnění uskutečňovat studijní program postupem podle čl. 15 nebo čl. 23 plní oborová rada působnost podle tohoto předpisu přiměřeně.

Článek 25
Závěrečná ustanovení

(1) Součástí tohoto předpisu je tato příloha:

Příloha č. 1 - Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity

(2) Výkladem tohoto předpisu je pověřen předseda RVH.

(3) Tento předpis byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona Akademickým senátem MU dne 15. května 2017.

(4) Tento předpis nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

(5) Tento předpis nabývá účinnosti dnem zveřejnění ve veřejné části internetových stránek MU.

doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
rektor

 

 

Příloha č. 1 ke Schvalování, řízení a hodnocení kvality studijních programů Masarykovy univerzity

Standardy kvality studijních programů Masarykovy univerzity

Článek 1
Základní ustanovení

Standardy kvality studijních programů MU stanoví pravidla a postupy, na jejichž základě jsou vytvářeny, uskutečňovány a hodnoceny studijní programy MU, přičemž vycházejí z mezinárodně uznávaných postupů, právních předpisů, vnitřních předpisů MU a strategických dokumentů MU.

Článek 2
Vymezení studijního programu

(1) Studijní program má jasně a srozumitelně vymezenou charakteristiku studijního programu a je v souladu se strategickým záměrem MU.

(2) Výstupy z učení studijního programu jsou v souladu s typem, profilem a cíli studijního programu a vycházejí ze soudobého vývoje v dané oblasti vzdělávání.

(3) Studijní program má s ohledem na svůj typ a profil jasně strukturovaný studijní plán nebo studijní plány umožňující dosáhnout plánovaných výstupů z učení a vytvářející logický celek.

Článek 3
Výuka a učení

(1) Cíle, studijní zátěž, metody a hodnocení výuky studijního předmětu odpovídají jeho výstupům z učení.

(2) Studenti mají s ohledem na formu a metody výuky studijního programu přístup k výukovým materiálům, elektronickým a dalším zdrojům pro studium.

(3) Studijní program umožňuje s ohledem na svůj typ a profil zapojení studentů do řešení vědeckých projektů, grantů a další tvůrčí činnosti.

(4) Studijní program realizuje s ohledem na svůj typ a profil spolupráci s praxí, kterou pravidelně vyhodnocuje.

(5) Hodnocení studentů probíhá dle transparentních, objektivních a předem stanovených kritérií.

(6) Studenti v průběhu studia dostávají zpětnou vazbu, která jim umožňuje se zlepšovat a dosahovat tak plánovaných výstupů z učení.

(7) Kvalitní studijní podpora je studentům dostupná bez ohledu na případné sociální nebo zdravotní znevýhodnění.

Článek 4
Personální zabezpečení

(1) Personální zabezpečení odpovídá typu a profilu studijního programu a požadavkům na kvalitu a odbornost akademických pracovníků.

(2) Akademickým pracovníkům jsou poskytovány příležitosti a dostatečný prostor pro rozvoj pedagogických a výzkumných kompetencí.

Článek 5
Tvůrčí činnost

MU uskutečňuje tvůrčí činnost v dané oblasti vzdělávání s ohledem na typ a profil uskutečňovaného studijního programu.

Článek 6
Internacionalizace

Studijní program rozvíjí mezinárodní spolupráci, která umožňuje akademickou i studentskou mobilitu.

Článek 7
Podpůrné procesy

(1) Studijní program je dostatečně materiálně i finančně zabezpečen pro uskutečňování kvalitního vzdělávání.

(2) Informace o studijním programu jsou srozumitelné, aktuální a veřejně přístupné.

(3) Studijní program uskutečňovaný v cizím jazyce poskytuje informace o studiu a podpůrné činnosti související se studiem také v příslušném jazyce.

(4) Studijní program pravidelně vyhodnocuje informace klíčové pro jeho uskutečňování a pracuje se zpětnou vazbou od relevantních aktérů.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info