Sexuální obtěžování

Sexuální obtěžování je jakákoliv forma nevyžádaného verbálního, neverbálního nebo fyzického jednání sexuální povahy, jehož cílem nebo důsledkem je zásah do důstojnosti člověka, obzvlášť když vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé prostředí [1, s. 22]. Pod pojem sexuální obtěžování můžeme zařadit sexuální nátlak, nežádoucí sexuální pozornost a sexistické chování (uplatňování genderových stereotypů) [2, s. 11], [3]. Na akademické půdě k němu může docházet mezi studujícími navzájem, mezi vyučujícími, ze strany vyučujících vůči studujícím nebo ze strany studujících vůči vyučujícím.

Ve vysokoškolském prostředí může mít různé podoby, jako například [2, s. 11–15], [4]:

  • nevyžádané opakované sexuální návrhy,
  • vynucování sexuálního chování za protihodnotu (např. lepší podmínky u zkoušky),
  • nevhodné komentáře vůči jednotlivci nebo skupině na základě pohlaví, genderu nebo sexuality,
  • nevyžádané e-maily, fotografie nebo zprávy sexuální povahy,
  • nevhodné vtipy o sexu a obscénní gesta,
  • odhalování prsou, hýždí nebo genitálií na veřejnosti,
  • znásilnění či pokus o něj,
  • nevyžádané dotyky.

Mezi dopady sexuálního obtěžování na jeho oběti patří mimo jiné [1, s. 21], [2, s. 9]:

  • strach, úzkosti, stud, hněv,
  • snížená produktivita,
  • horší docházka,
  • snížené sebevědomí,
  • slabší výkony,
  • vyhýbání se vyučujícím,
  • předčasné ukončení studia,
  • přenos zkušenosti do dalšího života.

Každý člen a každá členka akademické obce se podílí na vytváření bezpečného, respektujícího a důstojného prostředí bez projevů sexuálního obtěžování. Masarykova univerzita netoleruje žádnou z jeho forem. Dbá na práva studujících a vyučujících na půdě univerzity a zajišťuje bezpečné a důstojné prostředí pro rozvoj a spolupráci. V případě, že se v rámci univerzity objeví případ sexuálního obtěžování, poskytuje oběti podporu a pomoc v jeho řešení.

Co dělat, když jste obětí sexuálního obtěžování

S některou z forem sexuálního obtěžování má zkušenost až 78 % studujících [5]. Z různých důvodů je často obtížné se aktivně bránit – sexuální útok oběť často překvapí a paralyzuje. Pokud je navíc oběť v podřízené pozici nebo v situaci závislosti (například u zkoušky), má větší obavu se ozvat. Další možnou bariérou může být strach oběti z toho, že bude nařčená z „přecitlivělosti“ [6].

 Pokud se stanete obětí sexuálního obtěžování, chceme vás ujistit, že:

  • Vaše pocity jsou legitimní. Každý máme hranice jinde. To, co někomu může připadat jako vtip, může být pro někoho nepříjemné nebo zraňující. Vy si určujete hranice toho, co je vám příjemné a co ne.
  • Není to vaše chyba. To, že má někdo ponižující nebo sexistické poznámky, dělá vám nevhodné návrhy nebo vás fyzicky napadne, není nikdy vaše chyba. Zodpovědnost leží vždy na člověku, který dané věci dělá.
  • Nejste na to sami. Sexuální obtěžování je extrémní zátěží pro naši psychiku. Na univerzitě i mimo ni jsou lidé, kteří vám pomohou tuto zkušenost zpracovat.
  • Není vaší povinností případ nahlásit.

Pokud se stanete obětí sexuálního obtěžování a chcete situaci řešit:

  • Pokud je to možné, vyjádřete nesouhlas. Vyjádřit nesouhlas je obtížné, obzvlášť v případech, kdy jsou pozice mocensky nevyrovnané. Nevyjádření nesouhlasu proto nemůže být automaticky bráno jako souhlas. Je dobré dát jasně najevo, že byly překročeny vaše hranice, ale pokud se na to necítíte, neklaďte si to za vinu. Není vaší povinností se bránit, je povinností všech se sexuálního obtěžování nedopouštět.
  • Shromažďujte důkazy. Uchovejte například korespondenci s pachatelem či pachatelkou.
  • V případě, že se stanete obětí sexuálního násilí, můžete věc nahlásit policii. Pokud se pro to rozhodnete, doporučujeme se nejprve obrátit na organizaci Persefona, která vám poskytne potřebnou pomoc a na policii vás také může doprovodit.

Co dělat, když jste svědky sexuálního obtěžování nebo se vám někdo svěří, že je obětí

Pokud jste svědky situace, o níž se domníváte, že je sexuálním obtěžováním:

  • Zeptejte se osoby, kterou považujete za oběť, zda se v dané situaci cítí komfortně, nebo chce vaši pomoc.
  • Vyjádřete nesouhlas s danou situací. Pro oběť je většinou těžké se vůči obtěžování vymezit. Je proto dobré, když se vymezíte vy, i když máte pocit, že se vás situace osobně netýká. Dáváte tím obětem signál, že na obranu svých práv nejsou samy. A netýká se to pouze sexuálního obtěžování. Například když vyučující pronáší vtipy ponižující menšiny, je dobré se vůči nim z pozice většiny vymezit, nebo když vyučující na hodině ponižuje ženy, je dobré, když nesouhlas zazní také z pozice studenta-muže (a naopak).
  • Pokud je těžké vyjádřit nesouhlas nebo se oběti zeptat během toho, co incident probíhal, zkuste ji oslovit později (například po hodině, po zkoušce a podobně) a ujistěte se, zda nepotřebuje vaši pomoc.

Pokud se vám někdo svěřil s tím, že je obětí sexuálního obtěžování:

  • Ujistěte danou osobu o tom, že jí věříte a že si ceníte projevené důvěry.
  • Ujistěte danou osobu o tom, že nenese vinu.
  • Myslete na to, že každý reaguje jinak. Někdo může například zcela racionálně popisovat sled událostí, někdo jiný zase může být paralyzovaný.
  • Zeptejte se dané osoby, zda chce pomoct s řešením situace. Můžete vyjmenovat různé možnosti zmíněné výše.
  • Potlačte svou vlastní zvědavost. Někomu může pomoct o své zkušenosti mluvit, ale pro někoho může být sdělování detailů traumatizující, protože tím je oběť nucena celou zkušenost prožívat znovu.
  • Netlačte. Oběť sexuálního obtěžování nemá povinnost situaci nahlásit ani ji nijak řešit. Prošla psychicky náročnou situací, která narušila její osobní integritu. Snažte se své věty formulovat jako nabídky – například: „Chceš, abych s Tebou zavolal/a na Modrou linku?“ Neformulujte věty jako příkazy: „Zavolej na polici! Musíš to nahlásit!“
  • Nedělejte nic proti vůli osoby, která se vám svěřila.
  • Být důvěrnou osobou pro oběť sexuálního obtěžování může být psychicky náročné. I vy můžete vyhledat pomoc.

Text vznikl ve spolupráci se spolkem Konsent, který boří mýty o sexu a sexuálním násilí.

Zdroje

  1. EUROPEAN INSTITUTE FOR GENDER EQUALITY. Sexism at work: how can we stop it? Handbook for the EU institutions and agencies [online]. LU: Publications Office, 2020. DOI: 10.2839/290396
  2. KOLÁŘOVÁ, Kateřina, Petr PAVLÍK a Irena SMETÁČKOVÁ. Co je sexuální obtěžování a jak se mu bránit: příručka pro studující vysokých škol. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, 2009. ISBN 978-80-87398-10-4.
  3. CORTINA, Lilia M., Mary P. KOSS a Sarah L. COOK. What’s the difference between sexual abuse, sexual assault, sexual harassment and rape? In: The Conversation [online]. 20. 9. 2018 [cit. 03.01.2021]. Dostupné z: http://theconversation.com/whats-the-difference-between-sexual-abuse-sexual-assault-sexual-harassment-and-rape-88218
  4. Sexual Assault & Sexual Harassment. In: Equal Rights Advocates [online]. 2019 [cit. 03.01.2021]. Dostupné z: https://www.equalrights.org/issue/equality-in-schools-universities/sexual-harassment/
  5. SMETÁČKOVÁ, Irena a Petr PAVLÍK. Sexuální obtěžování na vysokých školách: Teoretické vymezení, metodologický přístup, výzkumné výsledky. Sociologický časopis, 2011, roč. 47, č. 2, s. 361–388. DOI: 10.13060/00380288.2011.47.2.06
  6. SCHLÖGL, Waltraud, Barbara SCHAFFER. Sexual Harassment at the University of Vienna [online]. Vienna: University of Vienna, 2018 [cit. 03.01.2021]. Dostupné z: https://personalwesen.univie.ac.at/fileadmin/user_upload/d_personalwesen/Gleichstellung/Dokumente/Broschuere_Sex.Bel._2018_EN.pdf

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info