Vnitřní mzdový předpis pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity

(účinnost od 1.1.2005)

Článek 1
Obecná ustanovení

Podle § 17 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen „zákon“) a zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů, vydávám Vnitřní mzdový předpis pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně (dále jen „mzdový předpis“).

Článek 2
Rozsah působnosti

(1) Mzdový předpis upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost neakademickým pracovníkům (dále jen „zaměstnanec“).

(2) Tento mzdový předpis dále stanoví:

a) kvalifikační požadavky (příloha č. 1),

b) způsob zařazování do mzdových tříd a stupňů,

c) zápočet a odpočet praxe při neplnění stupně vzdělání,

d) podmínky pro poskytování osobního příplatku,

e) příplatek za vedení,

f) příplatek za zastupování,

g) příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí,

h) příplatek za práci v noci,

i) příplatek za práci ve směnném a nepřetržitém provozu,

j) mzdu za práci přesčas,

k) mzdu a náhradu mzdy za práci ve svátek,

l) podmínky pro poskytování odměn,

m) odměnu za pracovní pohotovost,

n) okruh zaměstnanců, s nimiž může být sjednávána individuální smluvní mzda.

(3) V rámci kolektivního vyjednávání se v kolektivní smlouvě sjednávají tato mzdová ujednání:

a) stupnice mzdových tarifů a stupňů,

b) maximální výše osobního příplatku,

c) podmínky pro stanovení výše příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí,

d) maximální výše odměny při životním výročí a odchodu do důchodu.

Článek 3
Zařazování do mzdových tříd a stupňů

(1) Zaměstnanec se zařadí podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho rámci na základě převážně vykonávaných nejnáročnějších pracovních činností do mzdové třídy podle Katalogu prací. K ojediněle nebo výjimečně prováděným pracovním činnostem se při zařazování nepřihlíží.

(2) Dělnické nebo obdobné práce se zařadí nejvýše do sedmé mzdové třídy, a to při splnění speciální zkoušky odborné způsobilosti stanovené zaměstnavatelem.

(3) Zaměstnanec se zařadí do mzdového stupně v závislosti na délce praxe započtené podle čl. 5 a 6.

(4) Postup do vyššího mzdového stupně může být odložen pouze v případě, prokazuje-li zaměstnanec v době posledních 12 měsíců neuspokojivé pracovní výsledky a byl svým přímým vedoucím písemně vyzván k jejich odstranění. V takovém případě lze postup odložit maximálně po dobu jednoho roku.

Článek 4
Kvalifikační požadavky

(1) Kvalifikační požadavek stupně vzdělání potřebného pro výkon prací zařazených do jednotlivých mzdových tříd je stanoven v příloze č. 1.

(2) Vedoucí zaměstnanec, který má pravomoc v pracovněprávních vztazích, může rozhodnout o zařazení do třídy bez plnění předepsaného stupně vzdělání, jestliže zařazovaný zaměstnanec dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků. V tomto případě se uplatňuje ustanovení čl. 6. V jedenácté a dvanácté třídě musí být kvalifikační požadavek splněn.

Článek 5
Zápočet praxe

(1) Do doby rozhodné pro zařazení zaměstnance do mzdového stupně příslušné mzdové třídy se započítá doba:

a) praxe v oboru dosažená před i po ukončení požadovaného stupně vzdělání stanoveného v příloze,

b) jiné praxe dosažené v rámci požadovaného stupně vzdělání,

c) jiné praxe, které lze na základě rozhodnutí příslušného vedoucího zaměstnance využít pro dané pracovní místo,

d) jiné praxe podle § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění, podle rozhodnutí rektora nebo děkana,

e) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby,

f) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních právních předpisů, pokud se zaměstnanec současně nepřipravoval v denní nebo prezenční formě studia na povolání a dále doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let.

(2) U zaměstnanců zařazených do první až třetí třídy se délka praxe nesleduje.

(3) Zaměstnanec je povinen poskytnout úplné informace o průběhu své praxe a o dalších započitatelných dobách, případně je doložit věrohodným dokladem.

(4) Prokáže-li zaměstnanec dodatečně další započitatelnou praxi, upraví se mu mzdový postup od prvního dne měsíce, v němž praxi prokázal.

Článek 6
Odpočet praxe při neplnění stupně vzdělání

Z doby započitatelné praxe podle čl. 5 se odečte u zaměstnance zařazeného do:

a) 4. - 5. mzdové třídy doba dvou roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání,

b) 6. - 7. mzdové třídy, doba dvou roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, s výjimkou zaměstnance zařazeného do této třídy v dělnickém povolání (čl. 3 odst. 2),

c) 8. mzdové třídy, doba 5 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání,

d) 9. mzdové třídy, doba tří roků, pokud dosáhl jen úplného středního vzdělání, nebo doba jednoho roku, pokud dosáhl jen vyššího odborného vzdělání,

e) 0. mzdové třídy, doba dvou roků, pokud dosáhl vysokoškolského vzdělání studiem v bakalářském studijním programu, doba tří roků, pokud dosáhl vyššího odborného vzdělání, nebo doba pěti roků, pokud dosáhl jen úplného středního vzdělání.

Článek 7
Mzdový tarif

(1) Zaměstnanci přísluší měsíční mzdový tarif stanovený pro mzdovou třídu a stupeň, do kterých je zařazen. V první až třetí třídě se pro každou třídu stanovuje jeden mzdový tarif. Stupnice mzdových tarifů podle mzdových tříd a stupňů je uvedena v příloze kolektivní smlouvy.

(2) Mzdové tarify od deváté tarifní třídy včetně jsou stanoveny již s přihlédnutím k práci přesčas, a to v nejvyšším rozsahu práce přesčas, kterou může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit.

(3) Mzdový tarif ve vyšším mzdovém stupni přísluší zaměstnanci od prvého dne měsíce, v němž dosáhl stanovené doby započitatelné praxe.

Článek 8
Osobní příplatek

(1) Zaměstnanci lze v závislosti na dosahovaných výsledcích práce přiznat osobní příplatek. Maximální výše osobních příplatků je uvedena v příloze kolektivní smlouvy a je daná procentem ze mzdového tarifu nejvyššího mzdového stupně ve mzdové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

(2) Osobní příplatek je nenároková složka mzdy. O přiznání, zvýšení, snížení nebo odebrání osobního příplatku rozhoduje na návrh příslušného vedoucího rektor, děkan nebo vedoucí zaměstnanec s přenesenou pravomocí, a to v závislosti na plnění podmínek uvedených v odstavci 1 nejméně jednou ročně.

(3) Je-li zaměstnanci přiznán osobní příplatek i z jiné činnosti než ze základní dotace na vzdělávací činnost a výzkum, může celkový osobní příplatek překročit hranici stanovenou v příloze kolektivní smlouvy.

Článek 9
Příplatek za vedení

(1) Vedoucímu zaměstnanci přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení. Výši příplatku v rámci jednotlivých stupňů stanoví rektor, děkan nebo vedoucí zaměstnanec s přenesenou pravomocí v souladu s příslušným organizačním řádem:

stupeň	rozpětí
1	3 000 – 12 000
2	500 – 5 000

a) stupeň 1 – vedoucí zaměstnanec, který řídí více útvarů,

b) stupeň 2 - vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců, případně zaměstnanec, který je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců (minimálně dva zaměstnanci).

(2) Jestliže vedoucí zaměstnanec vykonává souběžně několik funkcí, za něž přísluší příplatek za vedení, náleží mu příplatek pouze jeden, a to za funkci v nejvyšším jemu přiznaném stupni řízení.

Článek 10
Příplatek za zastupování

Zaměstnanci, který na základě pověření zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než čtyři týdny a zastupování není součástí jeho povinností, vyplývajících z pracovní smlouvy, přísluší od prvého dne zastupování příplatek za zastupování ve výši určené zaměstnavatelem v rámci rozpětí příplatku za vedení, stanoveného pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. Přísluší-li vedoucímu zaměstnanci příplatek za zastupování podle předchozí věty, jeho příplatek za vedení mu po dobu zastupování nepřísluší.

Článek 11
Příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí

Příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí se poskytuje zaměstnanci, který koná práce ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, podle zvláštního právního předpisu. Výši příplatku mohou upravit fakulty a Správa kolejí a menz ve svých kolektivních smlouvách.

Článek 12
Příplatek za práci v noci

Koná-li zaměstnanec noční práci v rozsahu nejméně tří hodin a za podmínek stanovených v § 99 zákoníku práce, přísluší mu za hodinu této práce příplatek ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.¹⁾

Článek 13
Příplatek za práci ve směnném a nepřetržitém provozu

Zaměstnanci, kterému byla v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu rozvržena pracovní doba tak, že střídavě vykonává práci v ranní, odpolední, případně v noční směně, se poskytne měsíční paušální příplatek:

a) 150,- Kč při dvousměnném provozu,

b) 200,- Kč při třísměnném provozu,

c) 350,- Kč při nepřetržitém provozu.

Článek 14
Mzda za práci přesčas

Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu konané práce.

Článek 15
Mzda a náhrada mzdy za práci ve svátek

Za dobu písemně nařízené práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu konané práce ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu konané práce, přísluší zaměstnanci za hodinu práce ve svátek k dosažené mzdě příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku.

Článek 16
Odměna za pracovní pohotovost

Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracovní dobu, přísluší zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměna ve výši:

a) 25 % průměrného hodinového výdělku - na pracovišti,

b) 10 % průměrného hodinového výdělku - mimo pracoviště.

Článek 17
Odměny

(1) Zaměstnavatel může zaměstnanci přiznat mimořádnou odměnu:

a) za úspěšné splnění mimořádných nebo náročných pracovních úkolů,

b) za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelným událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život.

(2) Zrušen

(3) K ocenění pracovních výsledků je zaměstnanci poskytována odměna podle čl. 11 odst. 1 písm. a) a b) kolektivní smlouvy:

a) při dovršení 50 let věku,

b) při prvním skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod nebo přiznání invalidního důchodu.

Podmínkou pro přiznání odměny je trvání pracovního poměru v délce alespoň 2 let. Odměnu lze přiznat pouze v roce, na který připadlo příslušné výročí. Její výplata se uskuteční v měsíci, ve kterém bylo příslušného výročí dosaženo. Minimální výše odměny činí 2 000 Kč. Odměna nenáleží zaměstnanci, který je zaměstnán ve vedlejším pracovním poměru. Maximální výše odměny se sjednává v kolektivní smlouvě.

Článek 18
Další mzda

Zrušen.

Článek 19
Individuální smluvní mzda

(1) Smluvní mzdu může sjednávat na dobu určitou:

a) rektor s kvestorem, popřípadě s dalšími zaměstnanci celouniverzitních pracovišť,

b) děkan s tajemníkem, popřípadě s dalšími zaměstnanci fakulty.

(2) Smluvní mzda zahrnuje všechny složky mzdy s výjimkou odměn podle čl. 17.

Článek 20
Společná ustanovení

Ve věcech, které v tomto mzdovém předpise nejsou výslovně stanoveny, platí obecná ustanovení uvedená v čl. 1.

Článek 21
Závěrečná ustanovení

(1) Zrušuje se Vnitřní mzdový předpis pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 25.února 1999 pod. čj. 15 484/99-30, ve znění pozdějších změn registrovaných dne 27. prosince 2000 pod čj. 33 683/2000-30.

(2) Tento mzdový předpis byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona dne 25. února 2002 Akademickým senátem Masarykovy univerzity v Brně.

(3) Tento mzdový předpis byl podle § 4 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, a § 2 odst. 1 zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, v platném znění, sjednán s Koordinační radou odborů Masarykovy univerzity v Brně dne 12. února 2002 jako příloha ke Kolektivní smlouvě Masarykovy univerzity v Brně.

(4) Tento mzdový předpis nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

(5) Tento mzdový předpis nabývá účinnosti dnem 1. března 2002.

Změny Vnitřního mzdového předpisu pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách Akademickým senátem Masarykovy univerzity v Brně dne 7. června 2004.

Změny Vnitřního mzdového předpisu pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně byly podle § 4 odst. 3 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, a § 2 odst. 1 zákona č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, v platném znění, sjednán s Koordinační radou odborů Masarykovy univerzity v Brně dne 17. května 2004 jako dodatek Kolektivní smlouvy Masarykovy univerzity v Brně.

Změny Vnitřního mzdového předpisu pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 a 5 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Změny Vnitřního mzdového předpisu pro neakademické pracovníky Masarykovy univerzity v Brně registrované dne 23. července 2004 pod čj. 21 972/2004-30 (změny č. 1) nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Jiří Zlatuška, v. r.
rektor

Příloha č. 1 ke mzdovému předpisu

Třída	Stupeň a druh vzdělání
1	základní
2	základní
3	základní
4	vyučení nebo střední odborné
5	vyučení nebo střední odborné
6	úplné střední všeobecné nebo úplné střední odborné
7	úplné střední všeobecné nebo úplné střední odborné
8	úplné střední všeobecné, úplné střední odborné nebo vyšší odborné
9	vysokoškolské-bakalářské
10	vysokoškolské-magisterské
11	vysokoškolské-magisterské
12	vysokoškolské-magisterské