Antropologové hledají dobrovolníky pro výzkum tvarů a složení těl strědoevropanů

Rozsáhlý výzkum aktuálních typů stavby těla, co do tvaru, rozměrů a složení u středoevropské populace odstartoval na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Údaje, které experti získají, mohou pomoci například při vývoji a optimalizaci prostředků tělesné ochrany, jako jsou respirátory, ochranné štíty nebo celé ochranné obleky. Dobrovolníci, kteří se chtějí do výzkumu zapojit, se mohou hlásit na webové stránce projektu: https://anthro.sci.muni.cz/adapt

„Během následujících dvou let budeme sbírat data o tělesných vlastnostech české populace. Antropometrickým vyšetřením, tedy měřením těla, a celotělovým 3D skenováním, získáme přesné údaje o velikosti a tvaru těla obyvatel. Magnetickou rezonancí pak budeme zjišťovat vnitřní složení těla a distribuci tělesného tuku. Podobné informace nebyly na našem území zjišťovány ani revidovány za posledních 30 let," uvedla ředitelka Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU Petra Urbanová.

Získaná data včetně digitálních záznamů budou uložena v prostředí webové aplikace s pokročilou úrovní zabezpečení, která zároveň umožní jejich sdílení s koncovými uživateli. Data tak budou okamžitě dostupná návrhářům a výrobcům ochranných pomůcek, kterým tak dovolí rychle reagovat na potřeby uživatelů nebo na nutnost vyvinout nový typ ochranného prostředku.

„Zajímá nás všeobecná populace dospělých obyvatel České republiky. Protože jsme v minulosti řešili v jiných projektech nedostatek účastníků ve středním a vyšším věku, chtěli bychom poprosit zejména občany narozené v roce 1975 a dříve, aby se nebáli přihlásit,“ sdělila Urbanová.

S využitím antropologických údajů při úpravě ochranných pomůcek mají odborníci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU velké zkušenosti.  Před rokem zahájili spolupráci na vývoji ochranných pomůcek pro děti, které mají jiné proporce obličeje než dospělí a většina masek a respirátorů jim nevyhovuje. Využívají k tomu databázi trojrozměrných snímků obličejů, která vzniká za účelem zkoumání algoritmů, jenž mohou pomoci například kriminalistům při identifikaci lidí nebo lékařům s kvalitnějším rozpoznání růstových změn, a tím s lepším plánováním operací.