12. 2. 2020

Archeologové a muzeologové využívají v novém sídle modernější laboratoře

Nové prostory a moderní archeologické laboratoře získal díky rozsáhlé rekonstrukci bývalého chemického pavilonu Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Přesun na adresu Joštova 13 umožní vědcům a studentům využívat naplno výhody moderních výzkumných metod a zařízení, která mají v budově k dispozici, a také pořádat akce a výstavy pro zájemce o archeologii.

V jedné z laboratoří se dělají kopie nalezených artefaktů nebo jejich kompletace.

Stěhování do bývalého areálu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity je novou příležitostí pro rozvoj pracoviště, které je podle žebříčku QS World University Rankings nejlepším svého druhu v České republice a mezi dvěma stovkami nejlepších na světě. „Masarykova univerzita vytvořila pro výzkum a vysokoškolskou výuku v oblasti archeologie a muzeologie ideální podmínky. Doufáme, že moderní infrastruktura k nám v budoucnosti přitáhne ještě více zahraničních výzkumníků. Už dnes pracují v našich projektech archeologové z Portugalska, Řecka, Itálie, Polska či Velké Británie,“ sdělil Jiří Macháček, vedoucí ústavu, který letos shodou okolností slaví 90. výročí založení.

Pracoviště je spojeno s výzkumem raně středověkého hradiště Pohansko u Břeclavi. Výzkumníci zde v minulosti našli například velkomoravskou rotundu, pohřebiště a sídliště na severovýchodním předhradí. Pracují ale i na hradě Rokštejn nebo Těšeticích-Kyjovicích a na zahraničních lokalitách – na Krétě, v Albánii nebo francouzské lokalitě Bibracte, která bývala keltským oppidem.

Ze všech těchto míst se vozí do Brna nálezy, které bude možné díky novým laboratořím a technologiím lépe analyzovat. Ve zrekonstruované budově se nachází například sbírka kamenných surovin používaných v pravěku a raném středověku, která je největší svého druhu na území bývalého Československa. Jsou v ní uloženy suroviny na štípané nástroje, broušené sekery a sekeromlaty nebo horniny používané na zhotovování mlecích kamenů.

Archeologové mají k dispozici také nejlépe vybavené traseologické pracoviště ve střední Evropě, kde se identifikuje způsob výroby a využití nástrojů a zbraní. Jsou zde také laboratoře pokročilé dokumentace, kde se artefakty kompletně digitalizují ve 3D formě. Ve velké míře využívají archeologové také relativně nové možnosti archeogeofyziky a dělají velkoplošné magnetické a georadarové průzkumy terénu, které mají tu výhodu, že ukazují, co je pod povrchem země, aniž by ho museli fyzicky narušit. Další důležitou částí nové budovy je laboratoř pro konzervaci archeologických nálezů, kde se budou učit studenti a kde se zpracovávají nálezy ze všech zkoumaných lokalit.

Budova prošla v uplynulých dvou letech generální rekonstrukcí, v rámci které bylo zastřešeno atrium objektu, a vznikl tak nový studijní a prezentační prostor. Na výstavbu získala univerzita dotaci z prostředků programu „Rozvoj a obnova materiálně technické základny veřejných vysokých škol” Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve výši více než 100 milionů korun. Masarykova univerzita se na přestavbě podílela částkou přesahující 11 milionů korun.

Stáhnout článek .pdf 271 kB
Stáhnout fotky .zip 84 326 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv