7. 4. 2020

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali granty ERC-CZ. Zaměří se na infekce

Dohromady přes 110 milionů korun na výzkum bakteriálních či virových infekcí získali z programu ERC-CZ dva projekty výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU). O podporu žádali Robert Vácha a Gabriel Demo a jejich výzkumy byly vyhodnoceny jako nejlepší z celkem osmi podpořených projektů v Česku. Tým Roberta Váchy tak bude zkoumat nové molekuly, které mohou pomoci s řešením rostoucí antibiotické rezistence bakterií. Skupina Gabriela Dema bude zase studovat mechanismy virových infekcí, konkrétně otázku přepisu jejich genetické informace v infikované buňce. Oba projekty jsou plánované na pět let.

„V rámci věd o živé přírodě jsme se tímto stáli v rámci České republiky akademickým pracovištěm s největší koncentrací těchto prestižních grantů. Ukazuje se, že funguje model naší organizace postavený na nezávislých výzkumných skupinách, který dokáže podpořit i mladé vědce,“ uvedl ředitel institutu CEITEC MU Jiří Nantl.

Ministerstvem školství nejlépe hodnocený projekt Roberta Váchy s názvem „Peptidoví zabijáci bakterií“ získal podporu ve výši 62 milionů korun. Jeho cílem je hledat a vyvinout nové bílkoviny schopné zabíjet bakterie - konktrétně antibakteriální peptidy. Jejich cílenému vývoji ale zatím brání nedostatečné porozumění chování těchto látek na molekulární úrovni, což chtějí výzkumníci napravit. „Budeme zkoumat a vyvíjet nové peptidy, které mají schopnost narušovat membrány bakterií. V budoucnu bychom pak chtěli cílit na konkrétní typy bakterií způsobujících závažné infekce,“ uvedl Vácha.

V hodnocení druhý nejlepší projekt Gabriela Dema má název „Komunikace mezi transkripcí a translací“ a je zaměřený mimo jiné na výzkum toho, jak se genetická informace viru chová v infikované buňce. Transkripce je proces, při němž se v buněčném jádru přepíše část DNA do podoby RNA. Tato RNA pak putuje mimo jádro do ribozomů, kde se v procesu translace vytvoří konkrétní bílkovina. „Některé viry s genetickou informací v podobě dvouvláknové DNA, což jsou třeba viry neštovic, se však v infikované buňce replikují mimo jádro, což znamená, že oproti předpokladům tady dochází k propojení procesu transkripce a translace. Chceme tuto hypotézu ověřit, a přispět tak hledání nových možností, jak bránit virovým infekcím,“ popsal Demo svůj záměr, na nějž získal téměř 50 milionů korun.

V minulém roce získal podporu z programu ERC-CZ také Pavel Plevka, a to na studium bakteriofágů, což jsou viry napadající bakterie. Jejich výzkum může také napomoci hledání nových možností, jak nahradit antibiotika. V rámci institutu CEITEC Masarykovy univerzity se tak aktuálně řeší tři tyto projekty a dva projekty přímo financované z evropského grantového schématu ERC. Další ERC projekt, který řešil také Pavel Plevka, byl dokončen loni.

Program ERC-CZ podporuje výzkumné projekty, které uspěly v hodnocení Evropské výzkumné rady s nejlepší známkou, ale už na ně nevystačily finance z unijních fondů.

Stáhnout článek .pdf 318 kB
Stáhnout fotky .zip 9 938 kB

Kontakty

Text této tiskové zprávy, k němuž vykonává majetková autorská práva Masarykova univerzita, je dostupný pod licenčními podmínkami Creative Commons Uvádějte autora 3.0 Česko. Užití textu na základě zákona tím není nijak omezeno, zúženo či limitováno.

Další tiskové zprávy

Přehled všech tiskových zpráv

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info