Historikové Masarykovy univerzity v nové knize demytizují osmičková výročí

Letopočtům s číslicí osm na konci bývá v českém kontextu často přikládána výjimečná důležitost, někdy jsou pokládány až za mytické. „Většina z oněch velkých dat byla ale součástí mnohem rozsáhlejších politických či náboženských procesů, které Evropu v posledním tisíciletí postihovaly, a lze tak jen stěží hovořit o nějaké mimořádné osudovosti. Z tohoto pohledu je většina oněch „osmiček“ náhodných, rozumějme, stalo se něco, co se vlastně stát muselo,“ řekl Libor Jan, vedoucí Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a také vedoucí autorského týmu.

Spolu se svými kolegy se Jan v knize neobrací jen k moderním osmičkovým výročím, ale jdou daleko hlouběji do minulosti. Začínají rokem 1158, kdy byl korunován kníže Vladislav II., který dostal jako druhý Přemyslovec královskou hodnost. Pokračují rokem 1278 a smrtí Přemysla Otakara II., tehdy nejmocnějšího středoevropského panovníka. Následují léta 1348 a 1378 navázaná na osobnost Karla IV, rok 1458 věnovaný sjednotiteli tehdejšího území Jiřímu z Poděbrad a rok 1618 spjatý s pražskou defenestrací a českým povstáním jako počátkem evropské krize. Orientace na starší dějiny ale neznamená, že se vědci nevěnují těm novějším. Pokračují proto rozborem událostí z let 1848, 1918, 1938, 1948 a 1968.

Autoři publikace připouští, že jde o milníky, a proto se je snaží populární formou přiblížit a uvažovat nad nimi z dnešního pohledu. „Interpretace těchto událostí tvoří pevnou součást našeho národního vědomí. V minulých dobách se ale mnohé z nich více či méně mytizovaly nebo různými způsoby politicky využívaly. My jsme se je snažili hodnotit bez těchto mytizací a manipulací,“ dodal historik.

Kniha vychází v Nakladatelství Lidové noviny. Veřejně se bude poprvé prezentovat ve čtvrtek 18. října v Dietrichsteinském paláci, Zelný trh 8, a to od 17 hodin.