Internet na mobilu denně zapíná skoro každé české dítě. Nejčastěji kvůli komunikaci s kamarády, zjistili výzkumníci z Masarykovy univerzity

Děti a dospívající (od 9 do 17 let) používají zařízení s obrazovkami, jako jsou třeba mobily, tablety a počítače, převážně odpoledne po škole nebo večer před spaním a hledají zejména zábavu. Nejčastěji komunikují s kamarády, sledují videa na sociálních sítích nebo poslouchají hudbu. Velmi intenzivně vnímají i rizika. Více než 82 % dětí a dospívajících uvedlo, že ví, jak chránit svá zařízení, zatímco přibližně 61 % umí ukládat data na cloudové servery. K digitálním technologiím mají děti a mladiství zároveň opatrně optimistický postoj. Vyplývá to z aktuální studie vědců IRTIS FSS MU.

Děti používají zařízení s obrazovkami i ve škole během přestávek, frekvence je ale výrazně nižší a klesá na 40,6 %. Během samotné výuky je používá denně celá čtvrtina dospívajících. „Dívky využívají internet častěji než chlapci k plnění školních úkolů a vyhledávání informací o zdraví. Doménou mužské části populace je v tomto směru hraní online her,“ uvedla jedna z autorek studie Hong Nhung Nguyenová z výzkumného centra IRTIS Fakulty sociálních studií MU. Přestože na internetu děti a dospívající hledají především zábavu, třetina internet denně využívá k plnění školních úkolů. Rozsah všech aktivit na internetu se pak s věkem výrazně zvyšuje.

Digitální gramotnost

Důležitým prvkem, který děti i dospívající intenzivně vnímají, je digitální gramotnost. Přibližně 77 % z nich hodnotilo své komunikační dovednosti kladně a 51,4 % si je velmi jistých tím, co je vhodné sdílet online. Přibližně 45,7 % dětí a dospívajících se považovalo za schopné ověřovat informace na internetu a 49,2 % podle svého tvrzení rozpozná důvěryhodné webové stránky.

Jinak je to ale s digitálními znalostmi, které se týkají algoritmů a viditelnosti na internetu. „Tady už je vidět značná nejistota, protože 40 % dospívajících si nebylo jistých, zda je první výsledek vyhledávání nutně nejlepším zdrojem informací, a 45,3 % si nebylo jistých, zda je první příspěvek na sociálních médiích, který vidí, skutečně nejnovějším příspěvkem od jejich kontaktu,“ uvedla Jaroň Bedrošová, další výzkumnice IRTIS. Nejistotu potvrzují i další čísla. Zatímco přibližně 62 % mladých mělo pozitivní názor na svou schopnost upravovat digitální obsah, pouze 31,1 % si bylo jistých, že ví, jak zajistit, aby oni sami a obsah, který zveřejňují online, byl viditelný pro ostatní. Obecně z výzkumu vyplývá, že digitální gramotnost téměř ve všech oblastech roste s věkem a rozdíly mezi pohlavími jsou jen malé. Chlapci měli tendenci hodnotit své technické a informační digitální dovednosti lépe, zatímco dívky zmiňovaly zejména silnější komunikační dovednosti.

Zkušenosti s riziky na internetu

Pozitivním zjištěním je skutečnost, že dvě třetiny dětí a dospívajících se na internetu setkávají s nevhodným chováním nebo znepokojujícím obsahem jen zřídka nebo vůbec. Nicméně 11,5 % dětí má takové negativní zkušenosti na internetu minimálně každý týden. Nejčastějšími zdroji podpory po takovém znepokojivém zážitku byli přátelé (57,2 %), rodiče nebo pečovatelé (30,3 %), případně sourozenci (18,5 %). Pouze pětina dětí o tomto negativním zážitku s nikým nemluvila.

Většina dětí a dospívajících se také setkala alespoň s nějakou formou potenciálně škodlivého obsahu online, jako jsou konspirační teorie, obsah propagující extrémní hubenost nebo pornografie pro dospělé. Téměř dvě třetiny (66,6 %) se alespoň jednou setkaly s nenávistným obsahem na internetu. Většinu škodlivého obsahu děti najdou neúmyslně.

Agresivní chování online a offline

Vědce také zajímalo, jak je to s agresivním chováním a zkušenostmi s ním na internetu a mimo něj. Téměř polovina dětí a dospívajících (41,9 %) zažila v uplynulém roce alespoň jednu formu agrese ze strany druhých, ať už online nebo tváří v tvář. Reálné zkušenosti s agresí (30,5 %) byly častější než ty s online útoky (21,6 %), přestože i ty bolí. Dívky mají následně podstatně silnější emocionální reakce než chlapci.

Výzkumníci se dětí a dospívajících ptali také na to, zda se sami někdy vůči ostatním chovali agresivně. I v tomto případě platí, že agresivní chování tváří v tvář bylo častější. Celkem 56,0 % dětí a dospívajících se v uplynulém roce alespoň jednou dopustilo agresivního chování vůči druhému napřímo a 10,2 % tak činilo týdně nebo častěji, zatímco u agrese na internetu a pomocí nových technologií to udělalo alespoň někdy 44,2 %, respektive 8,8 % týdně a častěji.

Digitální budoucnost a práva

K digitálním technologiím mají děti a mladiství opatrně optimistický postoj. Většina z nich věří, že nové technologie zpřístupní znalosti všem (60,7 %). Platí to i přesto, že důvěra ve společnosti, které nakládají s jejich údaji, je z jejich pohledu výrazně nízká. Pouze 28,0 % věří, že jejich údaje budou v bezpečí. „Děti se spíše obávají bezprostředních a konkrétních problémů, jako jsou dezinformace a ochrana soukromí, než na širší společenská rizika, jako je dopad na životní prostředí nebo ztráta lidské kontroly nad technologiemi,“ dodala Jaroň Bedrošová.

Data k aktuálně zveřejněnému tématu byla v České republice sesbírána v rámci projektu DigiWELL.
Odkaz na výzkumnou zprávu: http://irtis.muni.cz/cs/aktuality/novinky-a-clanky/eukovreport

O výzkumu

Tato zpráva představuje hlavní zjištění projektu EU Kids Online V (EUKO V) v České republice, který se zabýval online aktivitami dětí a dospívajících a riziky, s nimiž se mohou v online prostředí setkat. Zjištění vycházejí z reprezentativního průzkumu provedeného v květnu a červnu 2025 mezi dětmi a dospívajícími, kteří navštěvují školy v České republice. Zpráva obsahuje údaje od 2 567 českých dětí a dospívajících ve věku 9–17 let.