Masarykova univerzita povede nový Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik

Poučit se z bezprecedentní situace v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 a vytvořit nástroje reakce na podobné systémové hrozby do budoucna, a poskytnout pro veřejnou správu data, jak v krizových situací postupovat. Takový je základní cíl projektu SYRI alias Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Masarykova univerzita dosáhne na víc než pětinovou částku z pětimiliardové podpory programu EXCELES, přičemž víc než 560 milionů korun z tohoto objemu je určeno na vznik Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik.

Prostředky z programu EXCELES podpoří také vznik Národního institutu virologie a bakteriologie, Národního ústavu pro výzkum rakoviny, Národního ústavu pro neurologický výzkum a Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. V každém z těchto nově vznikajících institutů má Masarykova univerzita, spolu s Univerzitou Karlovou jako jediná, svého řešitele, což ji staví do role, kdy bude mít na národní úrovni zásadní vliv a aktivní roli při hledání a vytváření řešení celospolečenských výzev.

„Pro Masarykovu univerzitu je to obrovská čest a potvrzení toho, že na naší půdě působí špičkoví vědci, jenž se podílejí na excelentních výzkumech, které mají využitelnost ve všech oblastech lidského života. Je to zároveň závazek a velká zodpovědnost podílet se na formování budoucnosti naší společnosti,“ hodnotí rektor Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D. výsledky téměř dva roky trvajících úvah a jednání s potenciálními partnerskými špičkovými výzkumnými pracovišti jak z řad vysokých škol, tak ústavů Akademie věd ČR.

Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik

Největší pozornost z perspektivy Masarykovy univerzity poutá Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, zkráceně SYRI, jehož vědeckou ředitelkou je Klára Šeďová z Filozofické fakulty MU. V rámci něj dojde ke vzniku konsorcia Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, jejichž propojení umožní výzkumnou činnost, která bude mít jednak excelentní vědeckou úroveň a také povede k vytváření poznatků prakticky využitelných v oblasti fungování veřejné správy a její komunikace s veřejností, zejména v otázkách zdraví a zdravotní péče, ale také např. vzdělání, ekonomiky či legislativy.

„Covid nám ukázal, že nenadálé události typu pandemií kladou závažné nároky na společenské obranné mechanismy a vyžadují efektivní reakce ze strany veřejných politik. Ke zvládání nestačí medicínský výzkum. Je třeba, aby se zapojili sociální vědci a přispěli svou expertízou např. při rozhodování, jak věrohodně šířit informace o zdravotních rizicích a ochraně před nimi, jak zajistit kvalitu vzdělávání při nuceném uzavření škol či jak zabránit tomu, aby se různé skupiny obyvatel propadly do chudoby. SYRI tvoří devět vzájemně provázaných vědních okruhů, z nichž tři budou přímo řídit výzkumníci z Masarykovy univerzity a v dalších budou zastoupeni,“ přibližuje prof. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.

Projektové aktivity SYRI spadající pod Masarykovu univerzitu

Efektivita zdravotního systému: Zdravotní krize snižují dostupnost zdravotních služeb, efektivitu zdravotního systému a důvěru veřejnosti ve zdravotní systém. Pomocí integrace výzkumů z oblasti veřejného zdraví, zdravotnických a sociálních věd projekt identifikuje bariéry v přístupu ke zdravotní péči a navrhne a zanalyzuje reformy péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti.

Právo a vládnutí: Systémové krize mohou být také krizemi pravidel a procedur politických institucí a procesů. Projekt bude pomocí integrace politických, právních a správních věd analyzovat fungování institucí v ČR a EU na více úrovních a jejich koordinaci s cílem identifikovat úspěšné reformy procesů formulování práva a vládnutí v ČR i ve světě a navrhovat proveditelné reformy v ČR.

Vzdělávání a dopady pandemie: Vzdělávací systémy si kladou za cíl maximální rozvoj potenciálu všech žáků. Dosažení tohoto cíle předpokládá zajištění rovných vzdělávacích příležitostí. V ČR existují silné vzdělávací nerovnosti, které dále posílil nucený přechod škol na distanční výuku v době pandemie. Projekt bude analyzovat, jak lze omezit tyto negativní dopady v běžné i krizové situaci, a navrhne a vyhodnotí možná intervenční opatření.

Další projektové aktivity SYRI

Ekonomické dopady pandemie: Krize typu pandemie zvyšují význam fiskální politiky vlivem prohloubení příjmové a majetkové nerovnosti a vlivem tlaků na veřejné rozpočty. Projekt bude analyzovat makroekonomické důsledky krizových opatření a charakterizovat optimální fiskální politiky v průběhu krizí a po jejich skončení, a to se zřetelem na význam nerovnosti a heterogenity.

Polarizace a populismus: Zdravotní krize představují výzvu pro kvalitu demokracie kvůli ohrožení institucionálních rámců, oslabení dělby moci, a zatížení nezávislosti soudnictví. Projekt bude formou kvantitativních a kvalitativních výzkumů včetně řady mezinárodních komparací a experimentálních metod analyzovat, jak populismus a polarizace vinou oslabení odpovědnosti a legitimity ovlivňují schopnost efektivně vládnout, a navrhne postupy k posílení společenské koheze a oslabení podpory populismu obyvatel ČR.

Komunikace, riziko a nejistota: Komunikace je jedním z ústředních aspektů zvládání krizových zdravotních situací a systémových rizik obecně. Projekt bude pomocí interdisciplinárních přístupů a unikátních dat studovat masová i sociální média, produkci, obsah i recepci komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a zaměří se na důvěru v expertní vědění a politické instituce.

Socioekonomické nerovnosti: V ČR existují významné sociálně-ekonomické determinanty zdravotních rizik a prostorových souvislostí zdravotního potenciálu. Analýza jejich vlivu v průběhu zdravotní krize na základě unikátních individuálních longitudinálních dat napomůže snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel a redukci socioekonomických nerovností ve zdraví.

Systémy resilience: Společenská odolnost podporuje stabilitu státu, bezpečí a soudržnost aktérů (institucí, komunit, jednotlivců) v obdobích nejistoty a nepředvídaných zdravotních a sociálních rizik. Projekt podpoří vznik strategie institucionální a komunitní odolnosti v české veřejné správě na základě studia o